Existuje osud, nebo je náš život v rukou našich a všech okolních nahodilých jevů? Často je nám to vlastně jedno – z budoucnosti máme strach a obavy nebo do ní naopak vkládáme mnoho očekávání.
Jen málo které téma v dějinách filosofie se dočkalo tak protichůdných řešení, aniž by se podařilo dojít alespoň k určitému koncensu nebo vypracování dvou jasně vyprofilovaných stanovisek, jako je otázka svobodné vůle na straně jedné a osudu na straně druhé.
Ať již se přikloníme k jakémukoli stanovisku, můžeme čelit jen těžko vyvratitelným protiargumentům a názor druhé strany lze absolutně vyvrátit jen v případě zásadní logické inkonzistence. Faktem je, že definitivní argument by bylo možné dát až postavením se mimo čas a prostor, překročením hranic vlastního fyzického bytí.
A ač se můžeme o konkrétní výklad tohoto fenoménu přít, čistě psychologicky je zde objektivní a hmatatelná obava z neznáma. Člověk dnešního západního světa, není tím středověkým. Neočekává smrt, jako vysvobození a vstupenku do nebe. Do budoucnosti se dívá s obavami, strachem, nervozitou. Otřepaná fráze, že máme vše ve vlastních rukou, neplatí. Vždy záleží na spoustě vnějších okolností, které můžeme jen velice obtížně ovlivnit nebo změnit.
Je to právě budoucnost, která v nás také podporuje určitou naději a očekávání. Pohádka o Růžence je vlastně vyprávěním o tom, že snaha člověka pohledět do budoucnosti znamená jistou smrt, zradu na řádu bytí jako takovém. Snímek Future je dokonalým obrazem této situace. Ukazuje zachmuřelou a poněkud nervózní paní, která se s obavami dívá na svou budoucnost, která se před ní otevírá. Vybrala si jedno okno, jeden pohled, na který vsadila vše. Bude to ale ta správná volba?
Gratuluji autorovi, kterým je Marselus, k podařenému snímku plnému atmosféry očekávání a strachu a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Přiznám se, že podzim je mé oblíbené roční období. Mám rád mlhu, ticho, padající listy, kterými se člověk může prodírat i štrůdl vonící jablky a skořicí. Určitý pohled na tento čas, byť jen v zrcadle, nabízí snímek Podzim kouzelník, jehož autorem je harcot.
Podzimní kouzelník, foto: harcot
Uhler se zaměřil na dokonalé technické zpracování a snaží se nabídnout pohled na fotografickou profesi, jako na řemeslně kvalifikované hledání detailů, střípků světa, které jsou krásné a stojí za to je uchovat. Fotografie nese název halucinogenní, což poměrně přesně odráží její obsah.
Halucinogenní, foto: Uhler
Doloman si pohrál s architekturou a krásou po svém a vznikl zajímavý, esteticky zdařilý obraz, který by si ve městě mohli pověsit do kanceláře starosty. Fotografie nese název Chebská radnice.
Chebská radnice, foto: doloman
A na závěr ještě pohled na sportovní stadion, který je příslušným pracovníkem demontován. Možná jako reflexe výsledku komunálních voleb v některých městech. Ani pozitivní, ani negativní, jen symbolicky dokumentaristický. Autorem je Shimmell a fotografie se jmenuje Odmítač Oválů.
Odmítač Oválů, foto: shimmell