DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Girl in the corner

Pokud se podíváme do pravidel etikety, snadno nahlédneme, že žena je usazována do místnosti vždy tak, aby měla co nejlepší výhled, nebyla v koutě a nehrozilo jí žádné nebezpečí. Totéž pravidlo samozřejmě platí pro libovolnou společensky důležitou osobu.

Být v rohu, nemít možnost úniku, to je nejen stresující a nebezpečné, ale také společensky devalvující. Ostatně i lidové úsloví „sedávej panenko v koutě, když budou chtít, najdou tě“, odkazuje k jisté dávce skromnosti a pokory.

Rada je taková, že člověk má odložit své sebeprosazování a nadřazenost a čekat na to, až zazáří i z méně výhodné a výrazné pozice. Kout si tak lze zvolit také dobrovolně, ale v takovém případě, musí jít o vědomý a dobrovolný akt, který odlišuje onu pokoru a skromnost od útlaku a vězení.

Zahnat či zatlačit někoho do kouta je pak obrazem převahy – a to většinou nikoli negativní. Často jde o argumentační při, která vede k jednoznačnému výsledku, kdy protivník, který se ocitne v pasti, musí přiznat svoji porážku. Kout je místem, ze kterého se nedá utéci. Ostatně asi každý, kdo hrál amatérsky šachy, ví, že právě v rohu nebo jinak vytvořeném koutě se mat dává snad nejsnadněji.

Klepněte pro větší obrázek
Girl in the corner, foto: MarcelKolacek

Snímek Girl in the corner s tímto tématem pracuje velice expresivně. Zachycuje dívku, která je v prostoru, ze kterého nelze utéci, jako by byla vystrašená, zahnaná do prostoru sevření, ve kterém nezbývá žádná vnější svoboda. Bojí se, rukou se opírá o stěnu – stěnu, která na jedné straně vytváří neprodyšnou hranici pasti, ale současně je pevným místem v jejím nejistém světě.

Autor fotografie Marcel Koláček tak spojuje cestovatelský dokumentační snímek s něčím společensky angažovaným. Sociální fotografie se stává nástrojem pro úvahu, diskusi, emoci, má potenciál vyvolat aktivitu diváka. Emoční náboj podtrhuje jak práce s barevností snímku, tak také na běžné proporce přehnaný volný prostor, ve kterém se může každý sám ocitnout v časoprostoru s dívkou, prožít setkání, strach anebo se sám ocitnout v pasti.

Gratuluji autorovi a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Jack08 nabízí zajímavou abstrakci s názvem zrcadlení, která si hraje s rostlinnými motivy. Limitem fotografie je její velice omezená velikost.

Klepněte pro větší obrázek
Zrcadlení, foto: Jack08

SedlčánTek - MoML 5. září 2016 je fotografií pracující s motivem každodennosti, dokumentaristiky vlastních prožitků. Není tak náhoda, že vzniká v rámci systematického fotografického projektu autora, který svými snímky specifický provádí etnografický výzkum svého života.

Klepněte pro větší obrázek
Sedlčánek – MoML 5.září 2016, foto: martin.breza

Lesní snímek Neboj, ségra, tady jsme v bezpečí. se věnuje jednomu z detailů, které může fotograf odhalit – a jak dokazuje Chan, nejde jen o zachycení, ale také o schopnost daný obraz vložit do příběhu a originálním způsobem s ním pracovat.

Klepněte pro větší obrázek
Neboj, ségra, tady jsme v bezpečí, foto: Chan

Azhar nabízí velice pěkný a kompozičně precizní snímek, který si hraje se stínem, dětským výrazem a geometrií ulice.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Azhar
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?