DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Gutenberg – jak ho zřejmě neznáme

Objev knihtisku znamenal v Evropě revoluci – nejen intelektuální, ale také sociální, komunikační i ekonomickou. A klade otázku, co znamená kniha pro nás, a jak se posunulo naše vnímání tohoto pojmu.

V letech 1454 – 1455 byla v Mohuči vytištěna Bible. Jednoznačně nejvlivnější kniha světa co do obsahu, získala význačné postavení co do formy. Johannes Gutenberg a jeho kolegové přišli s myšlenkou, že knihy nemusíme jen draze a pracně přepisovat, ale můžeme je sestavit z jednotlivých liter a následně vytisknout.

A když už máme sestavenou jednu sadu znaků, je reprodukce na více listů vlastně poměrně jednoduchou záležitostí. Tisklo se jak na papír, tak také na pergamen a celý počin měl pochopitelně nedozírné následky.

Jen namátkou je možné zmínit vznik letáku – jednoduché tiskoviny, která je reklamou nebo aklamací, kterou potřebujeme v identickém provedení mnohokráte. A díky knihtisku bylo možné toto splnit za velice příznivých ekonomických podmínek. Šlo o technologii, která v prvé řada znamenala intelektuální a kulturní revoluci. Cena knih rychle klesá, nabídka titulů se rozšiřuje a relativně rychle vznikají tisky, které nemají ambici být věčnou součástí knihoven, ale jen informují nebo baví.

Jde o jeden z nedůležitějších stimulů pro rozvoj vzdělanosti v celém evropském prostředí. Jedním dechem je třeba říci, že dochází také ke změně komunikačních forem, rozvíjí se reklama, pamflety a další dílka, která vnímáme spíše negativně, ale právě toto odstartovalo další demokratizaci a uvolnění myšlenkového klimatu.

Z klasických profesí bychom dnes zřejmě našli málo takových, které se na sice od raného novověku zachovaly, avšak silně se transformovaly, jako sazeči a tiskaři. Sázení je dnes záležitostí DTP programů, nikoli práce s olověnými literami a tiskaři stále častěji sází na digitální tisk a lepenou vazbu, než na klasické řemeslné postupy.

Klepněte pro větší obrázek
gutenberg, foto: humusak

Muž na snímku gutenberg, který každý znak zpracovává zvlášť, je tak anachronickým zjevem. Pečlivě postupuje krok po kroku, aby vytvořil mozaiku, která bude jako celek dávat smysl. A snad ne jen jemu, ale každému, kdo půjde okolo, což dává jeho dílu v určitém slova smyslu kosmologický kontext.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je humusak ke kompozičně i obsahově zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Subal ukazuje jednu z důležitých tváři fotografa. Prezentuje jej jako člověka, který je neustále připraven sledovat svět kolem sebe a hledat v něm nečekané struktury a pohledy. Tentokráte tak činní se snímkem Cestou, kde zachycuje cesty sněhem automobilů i paní vyhazující tříděný odpad.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou, foto: subal

Apaluch nabízí pohled na téměř stejné téma – stopy ve sněhu automobilové i lidské, avšak v podání abstraktnějším a černobílém. Fotografie nese název …

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: apaluch

Do třetice ještě jeden pohled na sněhovou kalamitu, která zasáhla část České republiky. Ovšem viděna očima melancholicky poetickýma, plnýma ticha, mlhy a jemného ševelení dešťových kapek. Autorem snímku Když nám prší do sněhu... je No21.

Klepněte pro větší obrázek
Když nám prší do sněhu..., foto: No21

Jinou interpretaci počasí na přelomu zimy a jara, v době velikonoční, nabízí Vlastimil Pibil, který ukazuje zajímavý detail z ledopádu v Teplických skalách. Snímek Ledové zátiší... nabízí téměř dialektický koncept, spor ledu a jara, živé a neživé přírody, světla a tmy. To vše na mimořádně malém prostoru a ve výborném technickém provedení.

Klepněte pro větší obrázek
Ledové zátiší, foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Celosvětová fotografická soutěž Sony World Photography Awards se poprvé konala v roce 2008 a za uplynulou dobu se z ní stalo uznávané fotografické klání s celosvětovou účastí a renomé.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.