DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Hide and seek aneb o samotě a prostoru

O samotě ve městě, veřejném prostoru a samotě v davu. Vztah k veřejnému prostoru na vesnici a ve městě, je jedním ze zásadních rozlišovacích znaků obou forem společenského soužití.

V případě venkova je veřejný prostor primárně konstituován jaké místo sdílené sousedy, lidmi, kteří žijí v jeho těsném okolí, společně se o něj starají, setkávají se v něm. Lidé si nemohou volit oblíbený veřejný prostor, žijí v tom, který je ve vztahu k jejich obydlí.

Ve městě lze hovořit o dvou odlišných formách veřejného prostoru. První je spojený s politickými diskusemi v parcích, piknicích, koncertech a živých hovorech na lavičkách či zahrádkách restaurací. Jsou to místa, která člověk vyhledává cíleně a záměrně, chce zakusit nějaký sociální prožitek, a proto sem vyráží. Urbanistická koncepce i politika města by pak měla směřovat k tomu, aby tato forma veřejného prostoru byla co nejvíce podporována. Většina lidí má ve městech malé byty a je zvyklá část svého života prožívat právě v této formě veřejného prostoru.

Jde ze však ještě jeden rozměr městského veřejného prostoru, totiž ulice. Často místo, které je má transportní roli, umožňující se přesunout odněkud někam. V této formě je přitom důležité to, že lidé nejsou typicky rádi, když je někdo vidí. Snaha instalovat kamery a vše hlídat naráží na rozměr anonymity ve městě, ze které se necháme rádi vytrhnout, když narazíme na svého přítele, ale jinak by se měšťanům do této situace neměl plést.

Klepněte pro větší obrázek
Hide and seek, foto: MarcelKolacek

Jakkoli se mohou oba koncepty veřejného prostoru protínat a proplétat, z hlediska pobytu jednotlivce ve městě jsou oddělené a často nese velice nelibě, pokud se mu do privátního vnímání veřejného prostor někdo vmísí a chce je učinit transparentním a sociálním, dochází k přirozenému konfliktu. Tento konflikt ale může být pro fotografa výzvou, šancí zachytit na ulici něco, co je běžně skryté návštěvníkovým očím. Člověka nikoli hrajícího nějakou roli, ale takového, jaký vnímá sám sebe, při pocitu samoty.

Snímek Hide and seek zachycuje muže a snad jeho dceru, kteří se pohybují v Galle. Jsou zde sami pro sebe, nedruží se, prožívají tiše své utrpení, osamění, starosti. Nechtějí být viděni, ale neprotestují. Marcel Koláček je zachycuje autenticky, syrově, bez příkras.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovolím si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Mikes70 nabízí počítačově zajímavě upravený detail listu s názvem na hladině. Ukazuje, že u řady snímků je postprodukce stejně důležitá, jako samotný materiál, ze kterého pak autor vychází.

Klepněte pro větší obrázek
na hladině, foto: Mikes70

Gore008 prezentuje pěknou kompoziční fotografii – dítě uprostřed radosti jakoby „nakopnulo“ ptáka, kterému upadne pár pírek a vzletí do oblak. Co na tom, že to vše bylo možná trochu jinak. Fotografie se jmenuje ., snad podle tečky na chodidle mladého člověka.

Klepněte pro větší obrázek
., foto: gore008

Fotografie Věrný společník... se věnuje typickému námětu vnímání stínu a objektu, který jej vrhá. Zde je nabídnuta tato vzájemná komunikace na motivu naježeného psa. Autorem je mishy-brody.

Klepněte pro větší obrázek
Věrný společník, foto: mishy-brody

Na závěr ještě jeden hravý snímek, který se vrací k prvním počítačovým hrám a videohrám. Pokazený Lemming od humusáka zaujme nejen vtipem a zpracováním, ale také dobrým technickým provedením a určitým tvůrčím nadhledem. Jen připomínám, že jde o širší, vizuálně i tematicky propojený celek autora, který se zde postupně objevuje na DIGIareně.

Klepněte pro větší obrázek
pokazený Lemming, foto: humusak
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome