DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Horizont stínů

Přestože už možná máte sněhu plné zuby, pojďte se s námi ještě jednou projít za humna, kde se rozloučíme s paní Zimou.
Fotografie týdne: Horizont stínů

Vzpomínky na letošní „bílé šílenství“ jsou ještě čerstvé, takže věřím, že nebude potřeba mnoha slov k tomu, aby na nás fotka začala působit. Nicméně, zapomeňte prosím na všechny ty namrzlé chodníky, ťuknuté blatníky, zlomené nohy, zpožděné autobusy, ranní deprese, posmrkané kapesníky, večerní deprese nebo předražené pneuservisy. Každému, kdo na zimu vzpomíná v těchto nebo v ještě horších souvislostech (Vánoce?), bychom dnes rádi naordinovali speciální lékařskou kúru.

Sedněte do křesla, pohodlně natáhněte nohy, do hrknu nalijte ovocný čaj (jistěže jablko a skořice) a koukejte na tuto fotku. Jak dlouho? Dokud k vám zpátky nepřijde kouzlo zimy.

Klepněte pro větší obrázek 
Horizont stínů; foto Peter Drančák

Věřím, že to byly maximálně tři sekundy, ne víc. Tak málo stačí a vy najednou slyšíte sami sebe, jak kráčíte po sněhové peřině a pod nohama vám to příjemně křupe. Jdete pomalu, slunce je nízko a stromy se za vámi předhánějí v hodu stínem do dálky a jako bláznivý malíř kreslí na louku ty nejroztodivnější ornamenty. A jediný mrak líně sleduje všechno to stínobití, aby se pak nad tím hemžením dole jen pousmál a pomalu odplul pryč. Nikdo nikam nespěchá a všechno je jak má být. A strom kýve větvemi na pozdrav a těší se na to, až mu zase zítra donesou nový sněhový kabát.

Peter Drančák, autor fotografie Horizont stínů, je fotograf, který umí výtečně komponovat. Je radostí, ponořit se do jeho kompozic krajiny, které jsou příjemně jednoduché a právě proto tak dokonalé. Je to jako s minimem nástrojů zahrát operu. Nic nepřebývá, všechno je na svém místě. I v jeho dalších fotkách – minimalistických krajinách s vodním motivem - vidím více obrazy než fotografie. Další částí autorovy tvorby prezentované v galerii DIGIareny jsou vodní abstrakce, ve kterých jakoby autor sám negoval náladu svých černobílých fotek a naopak nám ukazuje barevné mozaiky plné radosti.
 
Ano, někteří mohou namítnout, že podobě komponovaných fotografií krajin je mnoho a motiv stromu v krajině je okoukaný. Možná je, možná není. Určitě ale ne každá fotografie je tak vydařená, jako tato. Jediná vada na kráse této fotky je skutečnost, že fotka je až příliš „dušena zmenšením“ a ve spodní části proto jsou vidět nepříjemné artefakty komprese jpeg. Věřím však, že v plném formátu na stěně je všechno v pořádku.

Děkuji ještě jednou autorovi Petrovi Drančákovi za jeho milou tečku za letošní zimou a nám ostatním přeji, abychom podobných fotek nacházeli v galerii co nejvíce.

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 27. 3. 2009, 08:46
Re: Vyber se mi prestava zdat Cikorsky 27. 3. 2009, 08:19
Re: Vyber se mi prestava zdat Migg 27. 3. 2009, 08:00
Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 26. 3. 2009, 16:53
Re: Vyber se mi prestava zdat Ivo Prümmer 25. 3. 2009, 21:56

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.