DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Horizont stínů

Přestože už možná máte sněhu plné zuby, pojďte se s námi ještě jednou projít za humna, kde se rozloučíme s paní Zimou.
Fotografie týdne: Horizont stínů

Vzpomínky na letošní „bílé šílenství“ jsou ještě čerstvé, takže věřím, že nebude potřeba mnoha slov k tomu, aby na nás fotka začala působit. Nicméně, zapomeňte prosím na všechny ty namrzlé chodníky, ťuknuté blatníky, zlomené nohy, zpožděné autobusy, ranní deprese, posmrkané kapesníky, večerní deprese nebo předražené pneuservisy. Každému, kdo na zimu vzpomíná v těchto nebo v ještě horších souvislostech (Vánoce?), bychom dnes rádi naordinovali speciální lékařskou kúru.

Sedněte do křesla, pohodlně natáhněte nohy, do hrknu nalijte ovocný čaj (jistěže jablko a skořice) a koukejte na tuto fotku. Jak dlouho? Dokud k vám zpátky nepřijde kouzlo zimy.

Klepněte pro větší obrázek 
Horizont stínů; foto Peter Drančák

Věřím, že to byly maximálně tři sekundy, ne víc. Tak málo stačí a vy najednou slyšíte sami sebe, jak kráčíte po sněhové peřině a pod nohama vám to příjemně křupe. Jdete pomalu, slunce je nízko a stromy se za vámi předhánějí v hodu stínem do dálky a jako bláznivý malíř kreslí na louku ty nejroztodivnější ornamenty. A jediný mrak líně sleduje všechno to stínobití, aby se pak nad tím hemžením dole jen pousmál a pomalu odplul pryč. Nikdo nikam nespěchá a všechno je jak má být. A strom kýve větvemi na pozdrav a těší se na to, až mu zase zítra donesou nový sněhový kabát.

Peter Drančák, autor fotografie Horizont stínů, je fotograf, který umí výtečně komponovat. Je radostí, ponořit se do jeho kompozic krajiny, které jsou příjemně jednoduché a právě proto tak dokonalé. Je to jako s minimem nástrojů zahrát operu. Nic nepřebývá, všechno je na svém místě. I v jeho dalších fotkách – minimalistických krajinách s vodním motivem - vidím více obrazy než fotografie. Další částí autorovy tvorby prezentované v galerii DIGIareny jsou vodní abstrakce, ve kterých jakoby autor sám negoval náladu svých černobílých fotek a naopak nám ukazuje barevné mozaiky plné radosti.
 
Ano, někteří mohou namítnout, že podobě komponovaných fotografií krajin je mnoho a motiv stromu v krajině je okoukaný. Možná je, možná není. Určitě ale ne každá fotografie je tak vydařená, jako tato. Jediná vada na kráse této fotky je skutečnost, že fotka je až příliš „dušena zmenšením“ a ve spodní části proto jsou vidět nepříjemné artefakty komprese jpeg. Věřím však, že v plném formátu na stěně je všechno v pořádku.

Děkuji ještě jednou autorovi Petrovi Drančákovi za jeho milou tečku za letošní zimou a nám ostatním přeji, abychom podobných fotek nacházeli v galerii co nejvíce.

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 27. 3. 2009, 08:46
Re: Vyber se mi prestava zdat Cikorsky 27. 3. 2009, 08:19
Re: Vyber se mi prestava zdat Migg 27. 3. 2009, 08:00
Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 26. 3. 2009, 16:53
Re: Vyber se mi prestava zdat Ivo Prümmer 25. 3. 2009, 21:56

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.