DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Horizont stínů

Přestože už možná máte sněhu plné zuby, pojďte se s námi ještě jednou projít za humna, kde se rozloučíme s paní Zimou.
Fotografie týdne: Horizont stínů

Vzpomínky na letošní „bílé šílenství“ jsou ještě čerstvé, takže věřím, že nebude potřeba mnoha slov k tomu, aby na nás fotka začala působit. Nicméně, zapomeňte prosím na všechny ty namrzlé chodníky, ťuknuté blatníky, zlomené nohy, zpožděné autobusy, ranní deprese, posmrkané kapesníky, večerní deprese nebo předražené pneuservisy. Každému, kdo na zimu vzpomíná v těchto nebo v ještě horších souvislostech (Vánoce?), bychom dnes rádi naordinovali speciální lékařskou kúru.

Sedněte do křesla, pohodlně natáhněte nohy, do hrknu nalijte ovocný čaj (jistěže jablko a skořice) a koukejte na tuto fotku. Jak dlouho? Dokud k vám zpátky nepřijde kouzlo zimy.

Klepněte pro větší obrázek 
Horizont stínů; foto Peter Drančák

Věřím, že to byly maximálně tři sekundy, ne víc. Tak málo stačí a vy najednou slyšíte sami sebe, jak kráčíte po sněhové peřině a pod nohama vám to příjemně křupe. Jdete pomalu, slunce je nízko a stromy se za vámi předhánějí v hodu stínem do dálky a jako bláznivý malíř kreslí na louku ty nejroztodivnější ornamenty. A jediný mrak líně sleduje všechno to stínobití, aby se pak nad tím hemžením dole jen pousmál a pomalu odplul pryč. Nikdo nikam nespěchá a všechno je jak má být. A strom kýve větvemi na pozdrav a těší se na to, až mu zase zítra donesou nový sněhový kabát.

Peter Drančák, autor fotografie Horizont stínů, je fotograf, který umí výtečně komponovat. Je radostí, ponořit se do jeho kompozic krajiny, které jsou příjemně jednoduché a právě proto tak dokonalé. Je to jako s minimem nástrojů zahrát operu. Nic nepřebývá, všechno je na svém místě. I v jeho dalších fotkách – minimalistických krajinách s vodním motivem - vidím více obrazy než fotografie. Další částí autorovy tvorby prezentované v galerii DIGIareny jsou vodní abstrakce, ve kterých jakoby autor sám negoval náladu svých černobílých fotek a naopak nám ukazuje barevné mozaiky plné radosti.
 
Ano, někteří mohou namítnout, že podobě komponovaných fotografií krajin je mnoho a motiv stromu v krajině je okoukaný. Možná je, možná není. Určitě ale ne každá fotografie je tak vydařená, jako tato. Jediná vada na kráse této fotky je skutečnost, že fotka je až příliš „dušena zmenšením“ a ve spodní části proto jsou vidět nepříjemné artefakty komprese jpeg. Věřím však, že v plném formátu na stěně je všechno v pořádku.

Děkuji ještě jednou autorovi Petrovi Drančákovi za jeho milou tečku za letošní zimou a nám ostatním přeji, abychom podobných fotek nacházeli v galerii co nejvíce.

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 27. 3. 2009, 08:46
Re: Vyber se mi prestava zdat Cikorsky 27. 3. 2009, 08:19
Re: Vyber se mi prestava zdat Migg 27. 3. 2009, 08:00
Re: Vyber se mi prestava zdat Radek Burda 26. 3. 2009, 16:53
Re: Vyber se mi prestava zdat Ivo Prümmer 25. 3. 2009, 21:56

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.