DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Hrátky s čertem

Pokud bychom položili lidem otázku, zda věří v existenci čertů, zřejmě se dočkáme většiny negativních odpovědí. Mnohem zajímavější by byly odpovědi na otázky, zda existuje dobro a zlo.

V uplynulých týdnech jsme mohli být svědky zajímavé mediální diskuse nad pohádkami. Na jednu stranu je zde poměrně zřetelný postoj většiny psychologů a pedagogů, kteří vidí význam pohádek v tom, že se děti naučí dobře rozlišovat dobro a zlo. Dobro je třeba činit a bude odměněno, zla je třeba se varovat, neboť bude ztrestáno. Řada lidí tento přístup považuje za naivní. Navíc je zde řada odborníků, kteří vidí, že se dětem pohádkami předávají také špatné či velmi problematické ekonomické (ale i etické) návyky.

Pěkným příkladem mohou být Krkonošské pohádky, ve kterých se Trautenberk neustálesnaží podnikat, chce prodávat vodu, bylinky nebo ryby – všechny pocházející z jeho panství. Místo aby byla podpořena tvůrčí pracovitost dětí, jsou poučeny, že všechny tyto snahy jsou zhaceny Krakonošem, který bez pozvání vkročí na cizí pozemek a zlikviduje na něm firmu svého souseda. Jako kladné postavy jsou pak hodnoceni zaměstnanci, kteří vyzrazují obchodní tajemství a příliš nepracují. Podobně bychom mohli mluvit o řadě dalších pohádek. Ostatně zloděj Jánošík či hloupý Honza, mají zřejmě k ideálu lidství také daleko.

Pohádky jsou symbolické – ukazují v obrazech důležité morální i antropologické ideje a snaží se je nějakým způsobem interpretovat. Dnešní fotografie týdne postupuje podobným způsobem, neboť ukazuje představu čerta. Snad jako přesvědčení o tom, že zlo existuje reálně, stejně jako dobro. Diskuse, která se vedla v analytické metaetice v rámci směrů jako byly preskriptivismus, deskritpivismus či intuicionismus vyústila v hodnotový relativismus. V něm nemá čert či ďábel místo. Nemůže existovat žádné univerzální zlo či dobro. Vše je jen otázkou společenské dohody či osobní preference.

Klepněte pro větší obrázek 
Hrátky s čertem (foto: Žemla)

Žemla místo toho nabízí zcela konkrétní obraz s názvem Hrátky s čertem. Snad také jako ukázku toho, že s čerty nejsou žerty, a že se zlem se příliš vyrovnaná partie dlouho hráti nedá.

Klepněte pro větší obrázek 
Linie (foto: Rostislav Jirků)

Rostislav Jirků si si všímá Linie jako čáry, která ohraničuje jednotlivé objekty, ale při pohledu z výšky se sama stává fragmentem, texturou celku.

Klepněte pro větší obrázek 
Cesty svetla X (foto: Veronika Bahnová)

Veronika Bahnová se zaměřila na fenomén světla. Světlo je dominantním zdrojem poznání, ale i symbolem rozumové činnosti. Bylo to osvícenství, které do středu poznání položilo světlo rozumu, jakožto jediný pravdivý zdroj výpovědí o světě. A právě to je zachyceno na fotografii Cesty svetla X.

Klepněte pro větší obrázek 
935 (foto: Nickslaugter)

V Moravské galerii právě probíhá zajímavá výstava s názvem Obrazy mysli/Mysl v obrazech, kde se ukazuje, že je to tvář, která do velké míry otvírá možnosti pohlédnout do mysli člověka. A každý z nás se tak může zamyslet nad tím, co je obsahem mysli muže, který se uhrančivě dívá z fotografie mající tajemný název 935, již pořídil Nickslaugter.

Klepněte pro větší obrázek 
Art Museum (foto: Špagetka)

A na závěr ještě jeden netradiční pohled na hru světla a obrazu. Tentokráte v podání Špagetky na snímku Art Museum, který pochází ze Stuttgartu.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

doporucil bych autorovi, aby se na Krkonossk… gala 9. 1. 2012, 08:23
Osobne obdivujem tých 20 ľudí na Slovensku a… jaaaaaaaaaaj 5. 1. 2012, 16:11
Gratuluji :)....osobně se mi zejména první Ž… belrok 4. 1. 2012, 08:12

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.