DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Hrátky s čertem

Pokud bychom položili lidem otázku, zda věří v existenci čertů, zřejmě se dočkáme většiny negativních odpovědí. Mnohem zajímavější by byly odpovědi na otázky, zda existuje dobro a zlo.

V uplynulých týdnech jsme mohli být svědky zajímavé mediální diskuse nad pohádkami. Na jednu stranu je zde poměrně zřetelný postoj většiny psychologů a pedagogů, kteří vidí význam pohádek v tom, že se děti naučí dobře rozlišovat dobro a zlo. Dobro je třeba činit a bude odměněno, zla je třeba se varovat, neboť bude ztrestáno. Řada lidí tento přístup považuje za naivní. Navíc je zde řada odborníků, kteří vidí, že se dětem pohádkami předávají také špatné či velmi problematické ekonomické (ale i etické) návyky.

Pěkným příkladem mohou být Krkonošské pohádky, ve kterých se Trautenberk neustálesnaží podnikat, chce prodávat vodu, bylinky nebo ryby – všechny pocházející z jeho panství. Místo aby byla podpořena tvůrčí pracovitost dětí, jsou poučeny, že všechny tyto snahy jsou zhaceny Krakonošem, který bez pozvání vkročí na cizí pozemek a zlikviduje na něm firmu svého souseda. Jako kladné postavy jsou pak hodnoceni zaměstnanci, kteří vyzrazují obchodní tajemství a příliš nepracují. Podobně bychom mohli mluvit o řadě dalších pohádek. Ostatně zloděj Jánošík či hloupý Honza, mají zřejmě k ideálu lidství také daleko.

Pohádky jsou symbolické – ukazují v obrazech důležité morální i antropologické ideje a snaží se je nějakým způsobem interpretovat. Dnešní fotografie týdne postupuje podobným způsobem, neboť ukazuje představu čerta. Snad jako přesvědčení o tom, že zlo existuje reálně, stejně jako dobro. Diskuse, která se vedla v analytické metaetice v rámci směrů jako byly preskriptivismus, deskritpivismus či intuicionismus vyústila v hodnotový relativismus. V něm nemá čert či ďábel místo. Nemůže existovat žádné univerzální zlo či dobro. Vše je jen otázkou společenské dohody či osobní preference.

Klepněte pro větší obrázek 
Hrátky s čertem (foto: Žemla)

Žemla místo toho nabízí zcela konkrétní obraz s názvem Hrátky s čertem. Snad také jako ukázku toho, že s čerty nejsou žerty, a že se zlem se příliš vyrovnaná partie dlouho hráti nedá.

Klepněte pro větší obrázek 
Linie (foto: Rostislav Jirků)

Rostislav Jirků si si všímá Linie jako čáry, která ohraničuje jednotlivé objekty, ale při pohledu z výšky se sama stává fragmentem, texturou celku.

Klepněte pro větší obrázek 
Cesty svetla X (foto: Veronika Bahnová)

Veronika Bahnová se zaměřila na fenomén světla. Světlo je dominantním zdrojem poznání, ale i symbolem rozumové činnosti. Bylo to osvícenství, které do středu poznání položilo světlo rozumu, jakožto jediný pravdivý zdroj výpovědí o světě. A právě to je zachyceno na fotografii Cesty svetla X.

Klepněte pro větší obrázek 
935 (foto: Nickslaugter)

V Moravské galerii právě probíhá zajímavá výstava s názvem Obrazy mysli/Mysl v obrazech, kde se ukazuje, že je to tvář, která do velké míry otvírá možnosti pohlédnout do mysli člověka. A každý z nás se tak může zamyslet nad tím, co je obsahem mysli muže, který se uhrančivě dívá z fotografie mající tajemný název 935, již pořídil Nickslaugter.

Klepněte pro větší obrázek 
Art Museum (foto: Špagetka)

A na závěr ještě jeden netradiční pohled na hru světla a obrazu. Tentokráte v podání Špagetky na snímku Art Museum, který pochází ze Stuttgartu.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

doporucil bych autorovi, aby se na Krkonossk… gala 9. 1. 2012, 08:23
Osobne obdivujem tých 20 ľudí na Slovensku a… jaaaaaaaaaaj 5. 1. 2012, 16:11
Gratuluji :)....osobně se mi zejména první Ž… belrok 4. 1. 2012, 08:12

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.