DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Ukazuje se, že nabídnout nějakou jednoduchou reduktivní definici není možné. Fyzikálně by se například nabízela možnost do krematoria naistalovat spektrometr a měřit spektra jednotlivých spalovaných nebožtíků. Ale bude výsledek to, co popíše skutečně celého člověka? Zřejmě nikoli.

Martin Buber nabízí zajímavé dělaní lidské propozice ke světu. Vše, co poznáváme, vztahujeme k sobě, mimo sebe samotné nic poznat nemůžeme. Existují přitom dvě propozice poznání. Já-Ono je vztahem objektivního popisu světa. Díváme se na věci kolem nás, jako na soubory poznatelných prvků, které nám mohou být k něčemu užitečné. V Já-Ono propozici je tajemství něčím sice přítomným, ale principiálně provizorním, nepříliš chtěným.

Jiným propozičním vztahem je Já-Ty, který je možné mít pouze k druhé osobě. Poznání je zde vztahem, vstupem do tajemství nepopsatelného atributy. Více mlčením než výpovědí, rizikovým podnikem, touhou po čistotě. Buber je v tomto ohledu velice střízlivý, když upozorňuje, že na lidi se většinou díváme jako na Já-Ono. Já-Ty je spíše chvilkovým zábleskem, odleskem plnosti autentického bytí, než trvalým stavem neměnnosti.

Tajemství osoby je přitom možné vnímat v několika rovinách. Tou první je tajemství naší vlastní osobní existence. Orwellovské romány, dokumentují, kam může zajít snaha o to, aby člověk neměl nic, co by se dalo za tajemství jeho vlastní osoby považovat. Jakékoli vnitřní pochody, prožitky, soukromí či intimita se stávají veřejnou záležitostí. Takové bytí ale nemůže být svobodné, je tyranií. Znát vlastní tajemství, vnímat jej a prožívat je důležitým prvkem zdravého, reflektujícího, svobodného člověka.

Klepněte pro větší obrázek
I know a secret.., foto: jozef67

Je zde ale také tajemství, které je spojené s druhým. Tajemství svěřené nebo odhalené. Takové, které vyžaduje důvěru, intimitu vztahu, vzájemné naslouchání a nesouzení, přijetí nám nesourodé zkušenosti. Jestliže první rovina znalosti tajemství zajišťovala osobní integritu a existenci, tak tato druhá je spojená s existencí vztahu.

A právě tyto dvě oblasti tajemství a jeho vnímání zachycuje snímek I know a secret.., který jakoby chtěl říci, že do tajemství se lze nořit nejlépe se zavřenýma očima. Ovšem bedlivě naslouchající každému zvuku. Autorem zajímavého barevného snímku je jozef67.

Gratuluji autorovi a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Hradisko na Spiši, jehož autorem je Peter Olekšák je zajímavým spojením sociální a dokumentační fotografie, která k zachycení a reflexi agrárního života připojuje ještě silný estetický, krajinářský koncept.

Klepněte pro větší obrázek
Hradisko na Spiši, foto: Peter Olekšák

Balian jakoby se vracel k tématu svobody a tajemství. Snímek (-:-) se snaží najít hravost a vtip tam, kde příběhy vypráví ostnaté dráty. V tomto ohledu jde za základní rovinu většiny interpretací a příběhů, je niterný, dřeňovitě syrový.

Klepněte pro větší obrázek
(-:), foto: Balian

Jarda L zachycuje dvojici kosů. Hraje si s výrazem, kompozicí, nabízí dobré technické zpracování. Název je přitom typicky otevřený …..

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Jarda.L

Na závěr No21 sází na aktuálnost. Ukazuje, že fotografie může často o skutečnosti vypovídat lépe, když nezachytí materiální zkušenost, ale dotkne se emocí, prožitku, něčeho, co je divákovi blízké, s čím má zkušenost a může se na jejím základě s autorem fotografie myšlenkově proplést. Takové je Procitnutí po mrazivé noci....

Klepněte pro větší obrázek
Procitnutí po mrazivé noci, foto: No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

World Press Photo 2018 v komentované galerii

World Press Photo 2018 v komentované galerii

Minulý týden byli vyhlášeni vítězové 61. ročníku prestižní soutěže World Press Photo. Porota vybírala ze 73 044 snímků od 4 548 fotografů ze 125 zemí. Z jednotlivých, celkově devíti, kategorií jsme vybrali ty nejzajímavější fotografie.

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem

15 nejlepších březnových snímků z galerie DIGIareny

15 nejlepších březnových snímků z galerie DIGIareny

Prohlédněte si nejlepší fotografie, které jste společně s dalšími uživateli nahráli v měsíci březnu do galerie DIGIareny. Tentokrát ve znamení probouzení jara a odcházející zimy.