DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: I know a secret.. – o dvojím tajemství

Kdo nebo co je člověk? Tato otázka nepochybně vzrušuje stejně antropologa, jako filosofa, sociologa, psychologa či biologa. A nepochybně také stojí ve středu zájmu mnoha umělců.

Ukazuje se, že nabídnout nějakou jednoduchou reduktivní definici není možné. Fyzikálně by se například nabízela možnost do krematoria naistalovat spektrometr a měřit spektra jednotlivých spalovaných nebožtíků. Ale bude výsledek to, co popíše skutečně celého člověka? Zřejmě nikoli.

Martin Buber nabízí zajímavé dělaní lidské propozice ke světu. Vše, co poznáváme, vztahujeme k sobě, mimo sebe samotné nic poznat nemůžeme. Existují přitom dvě propozice poznání. Já-Ono je vztahem objektivního popisu světa. Díváme se na věci kolem nás, jako na soubory poznatelných prvků, které nám mohou být k něčemu užitečné. V Já-Ono propozici je tajemství něčím sice přítomným, ale principiálně provizorním, nepříliš chtěným.

Jiným propozičním vztahem je Já-Ty, který je možné mít pouze k druhé osobě. Poznání je zde vztahem, vstupem do tajemství nepopsatelného atributy. Více mlčením než výpovědí, rizikovým podnikem, touhou po čistotě. Buber je v tomto ohledu velice střízlivý, když upozorňuje, že na lidi se většinou díváme jako na Já-Ono. Já-Ty je spíše chvilkovým zábleskem, odleskem plnosti autentického bytí, než trvalým stavem neměnnosti.

Tajemství osoby je přitom možné vnímat v několika rovinách. Tou první je tajemství naší vlastní osobní existence. Orwellovské romány, dokumentují, kam může zajít snaha o to, aby člověk neměl nic, co by se dalo za tajemství jeho vlastní osoby považovat. Jakékoli vnitřní pochody, prožitky, soukromí či intimita se stávají veřejnou záležitostí. Takové bytí ale nemůže být svobodné, je tyranií. Znát vlastní tajemství, vnímat jej a prožívat je důležitým prvkem zdravého, reflektujícího, svobodného člověka.

Klepněte pro větší obrázek
I know a secret.., foto: jozef67

Je zde ale také tajemství, které je spojené s druhým. Tajemství svěřené nebo odhalené. Takové, které vyžaduje důvěru, intimitu vztahu, vzájemné naslouchání a nesouzení, přijetí nám nesourodé zkušenosti. Jestliže první rovina znalosti tajemství zajišťovala osobní integritu a existenci, tak tato druhá je spojená s existencí vztahu.

A právě tyto dvě oblasti tajemství a jeho vnímání zachycuje snímek I know a secret.., který jakoby chtěl říci, že do tajemství se lze nořit nejlépe se zavřenýma očima. Ovšem bedlivě naslouchající každému zvuku. Autorem zajímavého barevného snímku je jozef67.

Gratuluji autorovi a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Hradisko na Spiši, jehož autorem je Peter Olekšák je zajímavým spojením sociální a dokumentační fotografie, která k zachycení a reflexi agrárního života připojuje ještě silný estetický, krajinářský koncept.

Klepněte pro větší obrázek
Hradisko na Spiši, foto: Peter Olekšák

Balian jakoby se vracel k tématu svobody a tajemství. Snímek (-:-) se snaží najít hravost a vtip tam, kde příběhy vypráví ostnaté dráty. V tomto ohledu jde za základní rovinu většiny interpretací a příběhů, je niterný, dřeňovitě syrový.

Klepněte pro větší obrázek
(-:), foto: Balian

Jarda L zachycuje dvojici kosů. Hraje si s výrazem, kompozicí, nabízí dobré technické zpracování. Název je přitom typicky otevřený …..

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Jarda.L

Na závěr No21 sází na aktuálnost. Ukazuje, že fotografie může často o skutečnosti vypovídat lépe, když nezachytí materiální zkušenost, ale dotkne se emocí, prožitku, něčeho, co je divákovi blízké, s čím má zkušenost a může se na jejím základě s autorem fotografie myšlenkově proplést. Takové je Procitnutí po mrazivé noci....

Klepněte pro větší obrázek
Procitnutí po mrazivé noci, foto: No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Co se děje u Nikonu? Spousta novinek!

Co se děje u Nikonu? Spousta novinek!

Nikon letos slaví stoleté výročí založení společnosti a ačkoliv mnoho uživatelů očekávalo uvedení nějakého významného a zajímavého modelu, dočkali jsme se zatím spíše „drobností“. S postupem času je však těch drobností stále více a šušká se i o nové plnoformátové zrcadlovce, zatím se však musíme spokojit s málem...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Který světový deník platí nezávislým fotografům nejlépe?

Který světový deník platí nezávislým fotografům nejlépe?

Být nezávislý a pracovat jako freelancer přináší mnoho výhod, ale zároveň v sobě taková pozice skrývá i určité nejistoty. Podívejte se, jak nezávislí fotografové hodnotí spolupráci s nejznámějšími světovými deníky.

Největší lidský Nikon vznikl v Itálii

Největší lidský Nikon vznikl v Itálii

iPhone Photography Awards 2017 znají své vítěze

iPhone Photography Awards 2017 znají své vítěze

IPPAWARDS se pořádají již od roku 2007, kdy na trh přišel první iPhone, který však tehdy měl jen 2Mpx fotoaparát. Podívejte se na vítězné fotografie desátého ročníku.