DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Lifestylové časopisy, příručky pro osobní rozvoj, návody na to, jak lépe a spokojeněji žít, blogy minimalistů, vše, co souvisí s mindfulness, se snaží nabídnout odpověď na to, jak žít. Život bez náboženského klíče opuštěného na přelomu devatenáctého a dvacátého století, jako by se stal těžším a nepřehlednějším.

Návody v deseti krátkých bodech nabízejí jednoduchou instantní orientaci v čemkoli a stačí si jen zvolit vhodnou metriku bytí. Podle toho, zda chceme být šťastní, bohatí nebo úspěšní vybíráme v knihkupectví tu správnou příručku, v naději, že nám to někdo řekne za nás.

Jestliže Tomáš Halík hovoří o tom, že je důležité umět číst a rozpoznávat znamení doby, tak snad právě toto je jedno z nich. Chtít být šťastný, vyrovnaný a spokojený. Současně je to ale něco, co dnes umíme jen velmi málo, v čem nám brání rychlost, shon, ruch či spěch, ve kterém se pohybujeme. Zpomalit znamená prohrát, nezastavit se je cestou k vyhoření.

Když náš svět měníme řádem našeho bytí, stává se proměnným, je v pořádku. Dát věci do pořádku znamená vnutit jim řád. Aby něco takového bylo vůbec myslitelné a možné, je třeba udělat ještě jeden krok. Pořádek není posunutí krabic tak, aby nezavazeli v cestě, ale důsledná dekompozice a analýza všeho, co je v nich.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Sanju

Jestliže ve svém životě chceme mít pořádek, musíme ho rozložit na malé kousky, nacházet v něm zajímavé fragmenty, očišťovat je, a pak znovu skládat dohromady.  Možná při tom uvidíme něco nového, možná najdeme souvislosti, možná se něčeho zbavíme. Ve staré křesťanské tradici pro takovou činnost existoval pojem – katarze, tedy očištění. Vždy má rozměr něčeho bolestného či nepříjemného, náročného, ale současně směřuje ke kráse. A možná z toho, co najdeme, budeme překvapeni.

Snímek … i uklízení může být zábava od Sanju zachycuje právě jeden takový úklid, spojený s očkováním, dekompozicí, hledáním nových souvislostí i se zjevením krásy. Gratuluji autorovi k pěknému, na kompozici založenému domácky industriálnímu snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Polární záře patří nesporně mezi nejvíce fotogenické, ale také nejkrásnější atmosférické jevy vůbec. Snímek ... FOTOGRAF ... od Michala Balady by se hodil do fotobanky, na zeď, na webovky.

Klepněte pro větší obrázek
...FOTOGRAF..., foto: miiiba

Balian si hraje se světlem a stíny, nechává okolní svět malovat do trávy, vidí v něm něco, co by asi většina lidí nechala bez povšimnutí. Zajímala by je jen branka, ofsajd, faul. Fotografie se jmenuje Gól, snad s odkazem na to, co je skutečně důležité, když se díváme na hřiště.

Klepněte pro větší obrázek
Gól, foto: Balian

Podzim ve městě... může být záležitostí malebnou i pošmournou, mokrou i suchou, mlhavou i uplakanou. A většinou ji doprovází kapesník v kapse kabátu. Autorem snímku je No21.

Klepněte pro větší obrázek
Podzim ve městě..., foto: No21

A na závěr ještě snímek Svatební fotka si "žádá oběti"..., zachycující snahu o aranžovanost, hranost, dělání ze svatby taškařici, divadlo. Naopak Vlastimil Pibil zde usiluje o maximální nadhled, naturálnost, nezávislost pozorovatele jdoucího kolem.

Klepněte pro větší obrázek
Svatební fotka si “žádá oběti“..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu