DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: J aneb proč zvířata nemluví.

Cesta od obrazu k symbolu, problém poznání a porozumění obsahu. Různé způsoby sdělení a předávání informací. To vše lze vyčíst z dnešní fotografie týdne, kde i kočka promluvila svým jazykem.

Pokud se podíváme na dějiny vývoje písma, jako určitého komunikačního nástroje, lze poměrně snadno vysledovat jednoduchý evoluční řetězec – od nástěnných kreseb, kde každý kus představoval unikátní sdělení, přes obrázkové písmo, symboly zastupující slova, slabiky až po systém kde každému symbolu odpovídá jedno písmeno.

Takové rozdělení je na první pohled jednoduché a logické, ale skrývá určité problémy. Tím prvním je, že předpokládá, že všichni mluví stejným jazykem. Například v Číně je tak velká jazyková různost, že jiné písmo než odpovídající jedním symbolem celému slovu (tedy písmo logografické) by neumožnilo efektivní komunikaci. Všichni zde mohou psát jedním písmem a přitom jej číst zcela jinak. Obraz zastupující slovo je tak jeden z důležitých prvků, které tento stát drží pohromadě.

Z reálného objektu totiž nelze abstrakcí separovat jednotlivá písmena. Kočka je kočkou více tím, že má čtyři nohy a ocas (pokud opomeneme další znaky), nikoli tím, že její první písmeno je k a druhé o. Ostatně ona o tom ani neví a každý jazyk to může mít trochu jinak.

Přechod od slov k písmenům je mimořádně intelektuálně náročný počin, neboť se odpoutává právě od zmíněné znakové podobnosti a pracuje již s entitami zcela abstraktními. Ostatně takový elektron nikdo nikdy neviděl, ale pojmenovat jej lze a dokonce s ním můžeme budovat vědecké teorie a běžně počítat, aniž bychom měli sebemenší tušení, jak to vypadá nebo co to je.

Klepněte pro větší obrázek
J, foto: Lukáš Pecháček

A právě tuto činnost provozuje kočka na snímku J. Sedí na okně, skrytá přímé smyslové skutečnosti, jako by chtěla říci, že je třeba ji vyjádřit písmeny a ne obrazem. A ze svého ocasu vytváří písmeno J, jako symbol, který je natolik nespojený s realitou, že neodkazuje k ničemu jinému, než k sobě samému. A kočka, která nemá lidský jazyk, mu pochopitelně nerozumí. Snímek je tak ilustrací cesty k dokonalému osvobození znaku a významu či jeho předlohy.

Gratuluji autorovi, kterým je Lukáš Pecháček, k podařenému vtipnému snímku kočky, schované za závěsem a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky technicky dokonalých studií pohybu a zvířat vůbec je určený snímek Po koupeli, který zachycuje protahující se labuť. Autorem snímku je Dolittle.

Klepněte pro větší obrázek
Po koupeli, foto: Dolittle

Mikes70 zve diváka do světa o dva až tři řády menšího, než v jakém jsme zvyklí se pohybovat. Můžeme si tak při pohledu na snímek Jeho svět II vzpomenout na zajímavé příběhy pana Tompkinse a jeho zážitky z říše mikroskopických rozměrů. Zde navíc doplněné modrým nádech pro silnější atmosféru.

Klepněte pro větší obrázek
Jeho svět II, foto: Mikes70

Subal nabízí letní pohled do pole plného makovic, modré oblohy a tichého větru, který šeptá okvětním lístkům romantickou báseň,… Fotografie čtvercového formátu nese název Příběh makového pole.

Klepněte pro větší obrázek
Příběh makového pole, foto: subal

Na závěr ještě jedna barevná kompozice těsně po západu slunce. Nese název Večerní přístav v Alanyi... a jejím autorem je Vlastimil Pibil.

Klepněte pro větší obrázek
Večerní přístav v Alanyi..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Pekná analýza, ja gratulujem autorovi čl… Květoslav 5. 8. 2015, 00:15
Pekná analýza, ja gratulujem autorovi článku… Milan 4. 8. 2015, 14:58

Další podobné články

Sony World Photography Awards 2017: Ve sněhové bouři

Sony World Photography Awards 2017: Ve sněhové bouři

Už je to deset let, kdy byli oznámeni první výherci této prestižní fotografické soutěže, které se vedle profesionálů mohou účastnit i amatérští fotografové. Jaké snímky byly oceněny v tomto jubilejním ročníku?

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Fotografie týdne: -.---

Fotografie týdne: -.---

Snímek o ochotě podívat se na svět vzhůru nohama a zůstat sám v žitém nepohodlí. Vztah mezi uniformitou a individualitou je něčím, co dělí společnost a do velké míry i jedince v průběhu jeho života.

Fotografie týdne: -/\- snímek o nepředstavitelném nekonečnu.

Fotografie týdne: -/\- snímek o nepředstavitelném nekonečnu.

Fotografie týdne: Z jara slýchám bouřné větry vát...

Fotografie týdne: Z jara slýchám bouřné větry vát...

Ve Starém zákoně najdeme velice zajímavé vyprávění o Eliášovi, který čekal na hlas Hospodina. Přihnala se vichřice, zemětřesení, šlehal oheň a vál silný vítr, ale Hospodin v nich nebyl.

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Postavit se „tak jak nás stvořil Pánbů“ před objektiv fotoaparátu, to chce odvahu. Docílit zajímavého obrazu „s duší“, to chce nápad a fantazii. Pokud obé propojíte, nezůstane vaše tvorba bez povšimnutí, tak jako snímky Kristýny Dražanové.

Fotografie týdne: Zavřeli jsme zimu, páni – do prosince není k mání

Fotografie týdne: Zavřeli jsme zimu, páni – do prosince není k mání

O pravdě, tajemství a veřejném prostoru a o tom, proč je důležitější vztah než formální správnost. I takové věci je možné vyčíst z aktuální fotografie týdne, která ještě vzpomíná na zimní náladu ale pomalu ji již opouští.

Nová „vychytávka“ aplikace Instagram podporuje byznys

Nová „vychytávka“ aplikace Instagram podporuje byznys