DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jak jsem fotil druhou světovou …

Létání i válečná fotografie zásadním způsobem změnili chápání světa. Letadlo se stalo motorem lidského spěchu a fotografie z válek dala poznat lidské utrpení.

Jedním z nejzajímavějších avantgardních směrů, které se objevovali před první světovou válkou byl futurismus. V roce 1909 vydal Filippo Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro, což je považováno za vznik celého hnutí, které oslovilo především Itálii, zprostředkovaně ale také Rusko a další země.

Zrychlené cestování přinášelo v té době již celou řadu výhod – postupně docházelo k „časoprostorové kompresi,“ když cesty mezi vzdálenými městy netrvaly týdny ale hodiny, postupně se rozšiřovaly další komunikační prostředky a lidé si byli (co se týče komunikační vzdálenosti) blíže. To samozřejmě ale vedlo také k určitému stresu a spěchu. Celý svět se zrychlil, ztratil svoji strukturu a poklidné tempo a to vše se nepochybně odráží v samotném futurismu, který je právě létáním mimořádně fascinován.

Není v něm prostor na spojky, slovesa či věty. Obsah sdělení musí být ventilován rychle, struktura se jeví jako zbytečná, stejně jako verše či rýmy. Básník zůstává tím, kdo dokáže lépe slovy popsat svět kolem sebe, ale zásadním způsobem mění formu svého vyjadřování.

Také válečná fotografie, která sbírala svojí sílu již v druhé polovině devatenáctého století s osobnostmi, jakými byly Roger Fenton, Paul Sinner či později Frank Hurley, zásadním způsobem měnila chápání světa a vztah mezi lidmi. Najednou nešlo o vzdálené konflikty, které si nikdo nedokázal představit a prožívat, ale o něco, co mohl každý vidět na stránkách novin a intenzivním způsobem reflektovat.

Samozřejmě ještě bez rozvinuté představy o tom, že jednou se stane válečná fotografie nástrojem mimořádně efektivní manipulace a paradoxně zdrojem napětí a nového násilí. Spojení tohoto pocitu sounáležitosti lidství, s rychlostí a spěchem, které přenášela rozvíjejí se komunikační technika dalo vzniknout meziválečné kultuře. Té která za bohatství považuje krásu, klid a intelektuální diskuse, která je novou vlnou humanismu, ale nemá dlouhého trvání.

Fotografie týdne

Dnešní fotografie týdne, kterou vytvořil Mithrandir, nese název Jak jsem fotil druhou světovou …, zachycuje velké rozčarování. Z toho, že rychlost ani blízkost lidství neznamená mír, ale naopak může vést k hrůzám nekonečných rozměrů. Gratuluji autorovi k podařenému snímku se zajímavou kompozicí a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků uplynulého týdne.

Klepněte pro větší obrázek
Jak jsem fotil druhou světovou... (foto: Mithrandir)

Člověk zažívá během celého svého bytí určitou fragmentárnost. Cítí, že netvoří celek, ke kterému by měl patřit, prožívá zklamání ze své nedokonalosti. Tak jako muž na snímku Crisis od zahorko.

Klepněte pro větší obrázek 
Crisis (foto: zahorko)

Trochu jiné emoce, ale přesto rozhodně ne příliš pozitivní, zažívá také žena na snímku od fotografa s přezdívkou dohmat. Ukazuje opuštěnost, pocit samoty a selhání, který se snaží zakrýt pitím vína z žalu. To vše na snímku …

Klepněte pro větší obrázek 
... (foto: dohmat)

Snímek nesoucí název Area 51 ukazuje na absurditu některých opatření. Těžko si představit méně ekologický způsob získávání elektrické energie než ze solárních panelů v našem klimatickém prostředí. Snad jen pocit, že jsme škodliviny a chemikálie potřebné k výrobě panelů vypustili někde jinde (těm chudým a těm daleko) nás může hřát. Autorem snímku je střevlík.

Klepněte pro větší obrázek
Area 51 (foto: střevlík 

A na samotný závěr ještě jeden snímek, který nás vrací do starých časů. Nese název Fotoaparát mého pradědečka a jeho autorem je giomdesampre.

Klepněte pro větší obrázek
Fotoaparát mého dědečka (foto: giomdesampre) 
Jak vznikla fotografie týdne: Jak jsem fotil druhou světovou...

Jak vznikla fotografie týdne: Jak jsem fotil druhou světovou...

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Válečné fotografie se staly skutečně v někte… Josef Jerabek 12. 9. 2012, 18:19
Nie je to sice fotka, ale tiez vyjadruje skl… MM 12. 9. 2012, 09:29

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.