DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jarmark

Současný svět může působit jako bizarní jarmark myšlenek rozmístěných bez ladu a skladu. Dá se z nich volně vybírat, aniž by bylo možné o některé říci, že by byla lepší, než jiná.

Jarmark je jedním z velice zajímavých městských fenoménů, které dávají souboru staveb jistou atmosféru, utvářejí ekosystém – životní prostor ve kterém mohou lidé žít, tvořit, pohybovat se, svobodně myslet. Je jedním z prvků, který dělá město městem a ne jen mrtvými kulisami. Jistou pozornost si také zaslouží zde přítomný fenomén výběru – lidé zde volí z bohaté nabídky to, co chtějí, nebo mají pocit, že budou potřebovat. Řada z nich ale sahá také po tom, co se jim pouze líbí, aniž by nad koupí dále přemýšlela. Věc je jim prostě jen sympatická.

O současné filosofii je možné říci, že se jarmarku velice silně blíží. Je směsicí postojů, názorů a argumentací, které jsou v jednotlivých stáncích prezentovány jako blyštivé návody na spokojený život či alespoň na to, jak věci kolem nás správným způsobem chápat. Jakoby se vytratila potřeba hledat jednoznačnou pravdu a jít do střetu o ni. Výsledkem je multikulturalismus v nejpodivnější podobě, který abdikuje na to cokoli absolutně rozhodnout.

Myslím, že takový jarmark myšlenek je všude kolem nás a je třeba se na něm umět orientovat a pečlivě si vybírat, co je a co není pro nosné a obohacující. Toto hledání pravdy, procházení myšlenek filosofů a spisovatelů kolem nás, je bezesporu velmi vzrušujícím a zajímavým procesem, který zažívá každý z nás. A o tom, že může být také absurdní, vypovídá snímek s názvem Jarmark.

Klepněte pro větší obrázek 
Jarmark (foto: Auge)

Ulice je velice vzrušujícím místem, které může přinášet řadu překvapení a nečekaných situací. Jen je třeba se umět správně dívat kolem sebe a hledat to, co je na ní krásného. Někdy je třeba pohledět vzhůru k nebesům, jindy je naopak vhodné sklopit zrak a dívat se lidem pod nohy. Možná pak na ní můžeme odhalit lidi, kterých bychom si jinak nevšimli a krásu, která by zůstala zapomenutá, tak jako na tomto snímku beze jména.

Klepněte pro větší obrázek 
Beze jména (foto: T0m)

Spojení člověka a přírody je vždy v určitém směru bolestivé. Vždy zde budou existovat třecí plochy a člověk, jako propuštěnec a správce přírody, bude stát trochu stranou od běžného animálně vegetačního světa. Snad i to se snaží zachytit fotografie, nesoucí jméno Bowling, která spojuje krásnou pláž s naplavenými starými bójkami.

Klepněte pro větší obrázek 
Bowling (foto: Apaluch)

V knize Muž, který sázel stromy je popsán příběh člověka, který dlouhý čas systematicky obcházel krajinu a rozmísťoval do ní semena stromů. Na první pohled se nedělo nic zvláštního, ale po mnoha letech z jeho práce vyrostl les. Možná někdy stačí zasadit jen jeden strom a snad ani nemusí být příliš hmotný, aby se stal základem pro něco krásného. Tak jako snímek Paní průvodčí s láskou.

Klepněte pro větší obrázek 
Paní průvodčí s láskou (foto: Mithrandir)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...