DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jay a mlčenlivý Bob

Význam slova není radno podceňovat. Všechny totalitní režimy hned zkraje omezí jeho svobodu a největší spor dějin filosofie – ohledně univerzálií – se taktéž točil okolo pojmů a slov.

Samo slovo dokáže učinit revoluci, státní převrat nebo rozhodnout o štěstí druhého. Do velké míry žijeme v době inflace slov, kterých je všude kolem nás velké množství. Tak velké, že již nedokážeme jednotlivostem věnovat dostatek pozornosti.

V informační vědě se dokonce objevil pojem informační smog – představuje data, slova či myšlenky, které nemají relevantní hodnotu. Došlo k zásadnímu oddělení pragmatiky a sémantiky slov. To co říkáme, dává čistě jazykově smysl, ale nekoresponduje se skutečností. Jestliže se říká, že lidé nečtou, je možné důvody vidět právě zde. Slovo, jako něco co má moc, se vytrácí do pozadí, do mlhy společenských frází a nakopírovaných zpráv.

Nedávno zemřelý Václav Havel byl jistě politikem i člověkem, přinejmenším nečernobílým, ale dokonale vládl slovu. Jeho hlas, nevýznamného dramatika, dokázal způsobit politické i ekonomické změny, které pociťujeme do dnešních dní. Sametová revoluce nebyla převratem zbraní či peněz, ale slov. Je zajímavé se v tomto kontextu podívat do Bible, která měla klíčový podíl na tom, jak vypadá naše myšlení a kultura. Slovo zde vždy vystupuje jako moc, je něčím, co má nezvratitelný účinek. Není možné se jej zmocnit, uvěznit jej. Je světlem, které září v temnotách a tma jej nepohltí.

Ostatně i analytická filosofie klade slova na první místo. Pokud chceme pochopit svět kolem nás, musíme se dobře naučit rozumět jazyku. Celé naše myšlení i jednání je jen důmyslným operováním s pojmy. Do určité míry se tak navazuje na středověkou tradici a známý spor o univerzálie – tedy zda pojmy existují sami o sobě nebo zda je jen přiřazujeme existujícím jsoucnům.

Klepněte pro větší obrázek 
Jay a mlčenlivý Bob (foto: Angel74)

Dnešní fotografie týdne s názvem Jay a mlčenlivý Bob, kterou vytvořil Agel74, nabízí prostor k úvahám nad významem slova, ale také českého rčení „mluviti stříbro, mlčeti zlato“.

Klepněte pro větší obrázek 
Po sezóně... (foto: Tchmes)

Je zajímavé sledovat, jakým způsobem je diferencována vypovídací hodnota obrazu a slova. Osobně si nejsem jist, která z nich má větší popisnou sílu (jak by řekli lingvisté), ale je zřejmé, že oba pracují s určitým tajemstvím, které není možné snadno prozkoumat. Snímek Po sezóně... spojuje nejasnost výkladu s neostrostí, ale přesto obsahem obrazu. Autorem snímku je Tchmes.

Klepněte pro větší obrázek 
Bez názvu (foto: Zahorko)

Hvězdné nebe člověka fascinovalo vždy. Ještě dříve než znal zákony pozemské mechaniky, počítal vzdálenosti planet, určoval jasnosti hvězd, zabýval se tím, jak vypadá vesmír. Již Filoláos měl intuici sluneční soustavy, uprostřed jejíhož středu žhne věčný oheň. Podobně byli lidé fascinováni svým nitrem. Mikrokosmos a makrokosmos spojil v jednom snímku bez názvu Zahorko.

Klepněte pro větší obrázek 
Red Room Chairs (foto: Rudych)

I obyčejné věci mohou být krásné a zajímavé. Tak jako židle, zachycená Rudychem na snímku Red Room Chairs.

Klepněte pro větší obrázek 
Time (foto: Hannah12)

A na samotný závěr ještě jeden nostalgický pohled na psací stroj na dvojsnímku Time, který pořídila Hannah12.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.