DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jdeme na přistání

Snímek o setkání se sebou samým v zrcadle vlastního bytí. Obraz v zrcadle je jedním z mytologicky i literárně vděčných témat. Je zajímavé sledovat, že je často líčené téměř jako svébytná literární postava. Medusa díky němu nemůže zabít Persea.

Ve Sněhurce je pak zrcadlo nástrojem zlé čarodějnice, která chce hlavní postavu zahubit a dokonce sděluje, kde se nachází. Je ale vždy pravdomluvné a zlo je díky němu nakonec přemoženo. Zcela zvláštní je pak zrcadlo v pohádce Andersena o ledové králově, kde má funkci inverzního měniče hodnot. Místo levo-pravé orientace mění dobro na zlo a naopak.

Zrcadlo je tedy specifickým archetypem – zobrazuje to, co do něj přichází, samo k tomu nic nepřidává. Je důsledně pravdivé. Jestliže se říká, že spravedlnost je slepá, pak právě ono je slepě pravdivé, nebere ohledy, nezohledňuje nic. Nemůže jinak.

Jakkoli člověk čas od času takové nastavení zrcadla nesporně potřebuje, neboť mu může pomoci s korekcí vlastního myšlení či chování, s reflexí vlastního já, tak lidé, kteří mají vlastnost zrcadla bez lásky nejsou právě příjemnými společníky. Trvání na pravdě a nutnosti ji říci hned a celou, bez ohledu na druhého a situaci není pozitivní lidská vlastnost, možná právě naopak je jedna z nejhorších. Odděluje totiž pravdu a vztah, pravdu a lásku, pravdu a druhého člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Jdeme na přistání, foto: liil3

Snímek Jdeme na přistání je v tomto ohledu velice zajímavý. Vodní hladina jako by vytvářela dva světy – jeden s vlnkami a druhý bez nich, jeden před pohledem do zrcadla druhý po něm. Změna je rychlá a jasná. A přesto se zdá, že racek je v oné vyhlazené části zjemněný a rozmazaný, že zrcadlo nebylo nastaveno tvrdě, ale laskavě. Tak, aby se mohl setkat sám se sebou.

To, jak pták dosedá na hladinu ukazuje, že pravda je záležitostí vztahu, především pak se sebou samým. Ona dělící čára mezi dobrem a zlem, hodnými a nedobrými, padouchy a hrdiny, před a po zrcadlu, nevede mezi námi a druhými, ale námi samotnými. Slovy Marina Bubera – je třeba začít u sebe. Jen, pokud máme nerozbité, nefragmentární, uchopení vlastní já, můžeme přemýšlet o naší propozici ke světu.

Gratuluji liil3 k pěknému, černobílému snímku, a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pohledy oknem mají své kouzlo – nabízejí možnost sledovat, co se děje v jiné části časoprostoru, než jsme mi. Dávají nám možnost dotýkat se, něčeho, co je nám skryté, nedostupné, s čím se nemůžeme přímo setkat. Otvírají dveře fantazii, neboť na známé motivy rozehráváme hry ze své vlastní představivosti. Tak jak to činní lenka k.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: lenka.k

Zewag nabízí pohled na staršího muže, který nápadně připomíná Piageta, který se šel projít, pokochat pohledem a prožitkem podzimu. Sám cítí, že jeho bytí může být ještě plné radosti, zakoušení krásy a poznání, i když je starý a pro chůzi potřebuje hůl. Fotografie nese název Molo.

Klepněte pro větší obrázek
Molo, foto: zewag

A podzim života střídá podzim barevný, hravý ve Verdiho Le quattro stagioni, se září slunce, červení listů a pohledem do dálek. xfiala43 to vše zakomponoval do fotografie s názvem Barvy podzimu.

Klepněte pro větší obrázek
Barvy podzimu, foto: xfiala43

Závěrečné podzimní trio dotváří Podzimní nostalgie od Auge.

Klepněte pro větší obrázek
Podzimní nostalgie, foto: auge
Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

jedna horší fotka než druhá...no WOW P4trik 15. 11. 2016, 17:31
:-D Je mrzuté, že tu není prostor na výměnu … šel okolo 11. 11. 2016, 17:03
Dobrý den v Mělníku bude výstava BW fotograf… Kavárna Mělník 9. 11. 2016, 20:48
Všechny mé litografie jsou lepší Co ten h… Player jedna 9. 11. 2016, 18:33
Kde je diskusia o tom, ako je tá fotka domrv… BigFoot 9. 11. 2016, 16:00

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.