DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jdeme na přistání

Snímek o setkání se sebou samým v zrcadle vlastního bytí. Obraz v zrcadle je jedním z mytologicky i literárně vděčných témat. Je zajímavé sledovat, že je často líčené téměř jako svébytná literární postava. Medusa díky němu nemůže zabít Persea.

Ve Sněhurce je pak zrcadlo nástrojem zlé čarodějnice, která chce hlavní postavu zahubit a dokonce sděluje, kde se nachází. Je ale vždy pravdomluvné a zlo je díky němu nakonec přemoženo. Zcela zvláštní je pak zrcadlo v pohádce Andersena o ledové králově, kde má funkci inverzního měniče hodnot. Místo levo-pravé orientace mění dobro na zlo a naopak.

Zrcadlo je tedy specifickým archetypem – zobrazuje to, co do něj přichází, samo k tomu nic nepřidává. Je důsledně pravdivé. Jestliže se říká, že spravedlnost je slepá, pak právě ono je slepě pravdivé, nebere ohledy, nezohledňuje nic. Nemůže jinak.

Jakkoli člověk čas od času takové nastavení zrcadla nesporně potřebuje, neboť mu může pomoci s korekcí vlastního myšlení či chování, s reflexí vlastního já, tak lidé, kteří mají vlastnost zrcadla bez lásky nejsou právě příjemnými společníky. Trvání na pravdě a nutnosti ji říci hned a celou, bez ohledu na druhého a situaci není pozitivní lidská vlastnost, možná právě naopak je jedna z nejhorších. Odděluje totiž pravdu a vztah, pravdu a lásku, pravdu a druhého člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Jdeme na přistání, foto: liil3

Snímek Jdeme na přistání je v tomto ohledu velice zajímavý. Vodní hladina jako by vytvářela dva světy – jeden s vlnkami a druhý bez nich, jeden před pohledem do zrcadla druhý po něm. Změna je rychlá a jasná. A přesto se zdá, že racek je v oné vyhlazené části zjemněný a rozmazaný, že zrcadlo nebylo nastaveno tvrdě, ale laskavě. Tak, aby se mohl setkat sám se sebou.

To, jak pták dosedá na hladinu ukazuje, že pravda je záležitostí vztahu, především pak se sebou samým. Ona dělící čára mezi dobrem a zlem, hodnými a nedobrými, padouchy a hrdiny, před a po zrcadlu, nevede mezi námi a druhými, ale námi samotnými. Slovy Marina Bubera – je třeba začít u sebe. Jen, pokud máme nerozbité, nefragmentární, uchopení vlastní já, můžeme přemýšlet o naší propozici ke světu.

Gratuluji liil3 k pěknému, černobílému snímku, a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pohledy oknem mají své kouzlo – nabízejí možnost sledovat, co se děje v jiné části časoprostoru, než jsme mi. Dávají nám možnost dotýkat se, něčeho, co je nám skryté, nedostupné, s čím se nemůžeme přímo setkat. Otvírají dveře fantazii, neboť na známé motivy rozehráváme hry ze své vlastní představivosti. Tak jak to činní lenka k.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: lenka.k

Zewag nabízí pohled na staršího muže, který nápadně připomíná Piageta, který se šel projít, pokochat pohledem a prožitkem podzimu. Sám cítí, že jeho bytí může být ještě plné radosti, zakoušení krásy a poznání, i když je starý a pro chůzi potřebuje hůl. Fotografie nese název Molo.

Klepněte pro větší obrázek
Molo, foto: zewag

A podzim života střídá podzim barevný, hravý ve Verdiho Le quattro stagioni, se září slunce, červení listů a pohledem do dálek. xfiala43 to vše zakomponoval do fotografie s názvem Barvy podzimu.

Klepněte pro větší obrázek
Barvy podzimu, foto: xfiala43

Závěrečné podzimní trio dotváří Podzimní nostalgie od Auge.

Klepněte pro větší obrázek
Podzimní nostalgie, foto: auge
Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

jedna horší fotka než druhá...no WOW P4trik 15. 11. 2016, 17:31
:-D Je mrzuté, že tu není prostor na výměnu … šel okolo 11. 11. 2016, 17:03
Dobrý den v Mělníku bude výstava BW fotograf… Kavárna Mělník 9. 11. 2016, 20:48
Všechny mé litografie jsou lepší Co ten h… Player jedna 9. 11. 2016, 18:33
Kde je diskusia o tom, ako je tá fotka domrv… BigFoot 9. 11. 2016, 16:00

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.