DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne je minimalistická

„Má to děj, ale přitom tam toho je minimum.“ Reportážní snímek z Galerie moderních umění lze vystihnout jednou větou.
Fotografie týdne je minimalistická

MoMA čili Museum of Modern Art v New Yorku. Tak zní název jednoduché černobílé (v tomto případě spíš bílo-černé) kompozice, která se ze šuplíku s nápisem Reportáž vyšvihla mezi nejlépe hodnocené fotografie posledních dnů. Jejího autora najdeme pod přezdívkou Cyclop – poetické jméno pro někoho, kdo jezdí světem ozbrojený lesklým okem Nikonu. V naší Galerii už má několik zajímavých záběrů krajiny a přírody. Podívejme se, co ulovil v srdci Ameriky.

Moderní umění je něco velmi diskutabilního. Jestliže vám přijde už i abstraktní fotografie nepochopitelná, těžko se můžete nadchnout pro filozofickou myšlenku, obsaženou v prázdném bílém čtverci na stěně. V Americe ale ví, co je trendy a tak máme na zdi ty čtverce rovnou tři. Když něco provokuje, obvykle se k tomu lidé začnou vyjadřovat a proto se pod snímkem náhle rojí spousta komentářů. „Napadlo mě, jestli ty bílé čtverce jsou už výtvarné dílo, nebo to ještě čeká na dokončení,“ svěřuje se jeden čtenář. „Je to skvělé, mám rád minimal,“ chválí další.

 Klepněte pro větší obrázek
MoMA
cyclop

Jednoduchá kompozice, tvořená několika černými liniemi a osamělou mužskou postavou, je stylová, dovede zaujmout a navíc obsahuje příběh bez konce. Kam se muž dívá? Odkud přišel? Filozofuje nad jiným, kupříkladu červeným geometrickým útvarem na vedlejší stěně? Nebo se naopak snaží ze striktně černobílého světa plného ostrých rohů nenápadně zmizet?

„Je dobré, že se dívá mimo snímek,“ míní další návštěvník Galerie. „Jako by hledal nějaké umění. Ten modern art na stěně tak prostě nazvat nelze...“ Co člověk, to názor a odlišný úhel pohledu – i přes to, že tato fotografie nepochází zrovna z mainstreamové škatulky, která se líbí všem, vzbuzuje v návštěvnících chuť teoretizovat a má velmi dobré hodnocení.

Je to černobílý svět, v němž bílá barva je studená a neosobní a černá je tu jen proto, abychom se v něm vyznali. A nabízí se nám další filozofická myšlenka o odcizení a chladu; o tom, jak na nás působí linky, rohy a hranaté věci; o tom, jak je složité být černým člověkem v bílé místnosti. A nebo se taky můžeme zadívat na snímek naprosto nezúčastněně, přejet zrakem po všech liniích a stínech a nechat se těmi jednoduchými tvary uklidnit, protože tahle reportáž svým způsobem koketuje i s abstrakcí. Takový bílý čtverec se přece jen občas hodí.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Bravo Zdeněk Dvořák 11. 9. 2007, 10:24

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.