DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne je minimalistická

„Má to děj, ale přitom tam toho je minimum.“ Reportážní snímek z Galerie moderních umění lze vystihnout jednou větou.
Fotografie týdne je minimalistická

MoMA čili Museum of Modern Art v New Yorku. Tak zní název jednoduché černobílé (v tomto případě spíš bílo-černé) kompozice, která se ze šuplíku s nápisem Reportáž vyšvihla mezi nejlépe hodnocené fotografie posledních dnů. Jejího autora najdeme pod přezdívkou Cyclop – poetické jméno pro někoho, kdo jezdí světem ozbrojený lesklým okem Nikonu. V naší Galerii už má několik zajímavých záběrů krajiny a přírody. Podívejme se, co ulovil v srdci Ameriky.

Moderní umění je něco velmi diskutabilního. Jestliže vám přijde už i abstraktní fotografie nepochopitelná, těžko se můžete nadchnout pro filozofickou myšlenku, obsaženou v prázdném bílém čtverci na stěně. V Americe ale ví, co je trendy a tak máme na zdi ty čtverce rovnou tři. Když něco provokuje, obvykle se k tomu lidé začnou vyjadřovat a proto se pod snímkem náhle rojí spousta komentářů. „Napadlo mě, jestli ty bílé čtverce jsou už výtvarné dílo, nebo to ještě čeká na dokončení,“ svěřuje se jeden čtenář. „Je to skvělé, mám rád minimal,“ chválí další.

 Klepněte pro větší obrázek
MoMA
cyclop

Jednoduchá kompozice, tvořená několika černými liniemi a osamělou mužskou postavou, je stylová, dovede zaujmout a navíc obsahuje příběh bez konce. Kam se muž dívá? Odkud přišel? Filozofuje nad jiným, kupříkladu červeným geometrickým útvarem na vedlejší stěně? Nebo se naopak snaží ze striktně černobílého světa plného ostrých rohů nenápadně zmizet?

„Je dobré, že se dívá mimo snímek,“ míní další návštěvník Galerie. „Jako by hledal nějaké umění. Ten modern art na stěně tak prostě nazvat nelze...“ Co člověk, to názor a odlišný úhel pohledu – i přes to, že tato fotografie nepochází zrovna z mainstreamové škatulky, která se líbí všem, vzbuzuje v návštěvnících chuť teoretizovat a má velmi dobré hodnocení.

Je to černobílý svět, v němž bílá barva je studená a neosobní a černá je tu jen proto, abychom se v něm vyznali. A nabízí se nám další filozofická myšlenka o odcizení a chladu; o tom, jak na nás působí linky, rohy a hranaté věci; o tom, jak je složité být černým člověkem v bílé místnosti. A nebo se taky můžeme zadívat na snímek naprosto nezúčastněně, přejet zrakem po všech liniích a stínech a nechat se těmi jednoduchými tvary uklidnit, protože tahle reportáž svým způsobem koketuje i s abstrakcí. Takový bílý čtverec se přece jen občas hodí.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Bravo Zdeněk Dvořák 11. 9. 2007, 10:24

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.