DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne je unavená z koupaliště

Poslední červencový týden přišel úhledně zabalený v pálivých slunečních paprscích a neutuchajícím vedru, zahánějícím nejen fotografy do chladu kaplí a kapradí. Pavel Čermák zamířil na koupaliště, kde strávil sedm a půl hodiny. Snaha byla korunována úspěchem v podobě ocenění Fotografie týdne.
Fotografie týdne je unavená z koupaliště

Tentokrát se o titul fotky týdne utkaly dva záběry, oba z kategorie Portrét. Tím druhým byl emocionálně pojatý „marschal Malinowski“ z autorské dílny již v minulosti oceněného Dušana Petho. Vítězný záběr nazvaný „Únava“ doslova chytá za srdce a podněcuje nás, abychom si uondané děťátko pochovali.

Klepněte pro větší obrázek
Den byl dlouhý a nám se chce spát...

Z tmavého pozadí vystupuje dominanta záběru - kulatá tvářička malého děvčátka, jehož tmavá kukadla se upírají směrem k vytouženému pelíšku s němou prosbou: „Tatínku, já už chci do postýlky...“ Jen ten obličej s obrovskýma očima a ďolíčkem na bradě. Nic jiného není třeba – stačí trocha citu, který dnešku tolik chybí.

Autor umisťuje svoje nevtíravě statické kompozice do jednotných černých rámečků, které působí dojmem domácího alba, prohlíženého v klidu před krbem. Také se obejde bez - dnes již přespříliš rozšířených – svítivých iniciál tvůrce. Výsledkem je zachycená prchavá chvilka v měkkém osvětlení, které působí citlivě a něžně i přes jemnou zrnitost fotografie. Dle slov jednoho z hodnotících čtenářů: „Moc pěkná, krásný kontrast, dobrá kompozice, moc líbí - za 1.“ Co dodat víc? Podpis Pavla Čermáka mají v naší galerii pouze tři záběry, ale už i toto málo poukazuje na autorův (zatím) utajený potenciál. Snad se v budoucnu dočkáme dalších zajímavých pohledů na svět z jeho rukou.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.