DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Jedna...

Odvaha jít poprvé novou cestou, do míst, kam se nikdo nikdy nevydal, odvaha hledat nová řešení, která nikoho nenapadla nebo byla považovaná za nemožná. Pokrok v poznání a rozvoj lidstva by bez těchto činů průzkumníků nikdy nebyl možný.

Když v roce 1910 vypluly do Antarktidy hned dvě lodní výpravy, bylo jasné, že boj o Jižní pól, o jeho první pokoření dostává paradoxní náboj. Dlouho se o cestu tam nikdo nepokusil, až najednou dvě výpravy.

Každá se zcela jinou strategií a plánem, zahájily jeden z nejslavnějších objevitelských závodů, který se později stal námětem nespočetného množství filmů i knih. V moderní didaktice se objevuje pojem heuristická výuka.

Jde o proces vzdělávání založený na myšlence, že učitel není tím, kdo předává znalosti, jako spíše osobou organizující nezávislé bádání žáků, průvodce, motivátor. Ale jsou to pak jednotliví „mladí vědci“, kteří na zákony přírody a vztahy mezi veličinami přicházejí sami. Každý trochu jinak, vlastním tempem, ale především vlastníma rukama a hlavou odrývá krásu světa kolem sebe.

Jde o podpoření jedné z nejniternějších potřeb člověka; touze po poznání. Od objevitelů nových kontinentů, po matematiky a filosofy, vždy člověk toužil po poznání, rozšíření obzorů. A i když samotný proces poznávání může být často velice náročný a krutý – vždyť i zmíněný Scott, který prohrál s Amundsenem souboj o dobytí pólu, zahynul – dříve nebo později získá celý příběh patos krásy. Z úspěšných objevitelů se stávají hrdinové, osobnosti, o který se učí ve školách.

Klepněte pro větší obrázek
Jedna..., foto: honzj

Jak hluboko je tato touha a přání zakořeněná v lidském nitru snad nejvíce vypovídá dětská hra. Na objevitele či průzkumníka neznámého si hraje téměř každé dítě. A snad i většina dospělých cítí zvláštní neklid a touhu šlápnout na místo ve sněhu, které ještě nebylo zasaženo lidskou nohou. Právě tento neklid spojený s tichem a niterností celé kompozice, se schody odkazujícími k určité vnitřní transcendetále, zachycuje snímek Jedna..., který pořídil honzj.

Netradiční formát černobílého snímku může někoho rušit či iritovat, avšak ve skutečnosti jen dokresluje celkové vyznění onoho neklidu v divákovi. Snad by měl udělat ještě jeden krok výš, snad by se měl pokusit překročit své jistoty a pustit se do objevování. Ale kdo? Fotograf na toto místo zřejmě klade toho, kdo bude snímek sledovat. Je imperativem, vykřičníkem, který nás nemůže nechat klidným.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Mikoudleka je svým stylem a obrazovým výrazivem natolik jedinečným autorem, že by nebylo nutné jej u snímku Dnes,zítra,pozítří... vůbec jmenovat. Zimní krajina, postupně pronikající neživou postavou je pěkným skloubením abstraktní a krajinářské fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
Dnes, zítra, pozítří..., foto: mikoudelka

Naopak Olda Polda nabízí na svůj obvyklý výběr snímek spíše dokumentaristický, pracující sice s atmosférou a kontextem, ale přesto zřejmý, jasný, nesymbolickým jazykem popsaný. Nese název Šavlový.

Klepněte pro větší obrázek
Šavlový, foto: Olda Polda.

Marselus pracuje se spojením architektury monumentálních rozměrů a struktur, pompézních opěrných zdí a přítomností žijícího pokorného dítěte. Snímek nese název The Walls.

Klepněte pro větší obrázek
The Walls, foto: Marselus

Na závěr ještě jedno architektonické zastavení, které se nachází někde na pomezí urbanistického a abstraktního snímku. Hlavními motivy jsou v něm dvě okna, šedá zeď a zimní strom. Fotografie nese prozaický název Okénka a autorem je asile.

Klepněte pro větší obrázek
Okénka, foto: asile
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.