Život třímá nepředstavitelné množství variant rozhodnutí, ale je možné si zvolit vždy jen jednu cestu. Dnešní fotografie týdne ukazuje, že více než na konkrétní volbě záleží na směru.
Jedna z nejznámějších interpretací kvantové teorie je spojená s osobností Hugha Everetta. Kvantová mechanika není pravděpodobnostní, ale vždy se realizují všechny možnosti. Každé měření je pak spojeno se vznikem samostatného vesmíru.
Jednoduše lze říci, že při každém hodu kostkou vzniká šest vesmírů – v jednom padne jednička, v druhém dvojka, v třetím trojka atp. My žijeme vědomě v tom, kde padlo číslo, které vidíme, ale v určitém ohledu žijeme také ve všech dalších.
Vesmír se tak z jednoho počátečního bodu neustále větví a v každém probíhají tu více, tu méně podobné příběhy. Martin Heidegger hovořil o tom, že člověk stojí vždy před určitou paletou voleb – a když si jednu zvolí, o všechny ostatní přirozeně přichází. Pokud stojíme u stánku se zmrzlinou a objednáme vanilkovou, nemůžeme mít už oříškovou nebo čokoládovou.
Fotografie Karlovy Vary trochu jinak, jejímž autorem je Giomdesampre, ukazuje, že ve skutečnosti velká část voleb není fatálních. Jde spíše o směr, než o konkrétní odbočku či cestu, kterou se dostaneme k cíli. Ona volba tak spíše určuje nějaké celkové směřování.
Karlovy Vary trochu jinak, foto: giomdesampre
Snímek je zajímavý nejen tím, že ukazuje místo svým způsobem vtipné, paradoxní či unikátní, ale také dobře zpracovanou technickou stránkou, která si dává záležet na kreativní práci se světlem. Také samotný fotografický přístup, který se snaží ukázat známé lázeňské město z poněkud jiné perspektivy nežli je ta kolonádní, je třeba jistě ocenit.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Pan Adamec se v jedné ze svých fotografických sérií soustředí na osoby, které se pohybují v parcích nebo okolo vody. Muž v pracovních kalhotách, s holinkami na nohách prochází podzimní krajinou. Vrací se Z výlovu.
Z výlovu, foto: adamec
Kristyna d zachycuje emoce v černobílé potemnělé portrétní fotografii mladé dívky. Co se jí asi honí hlavou? Jaký je onen nejsilnější vjem, který právě zažívá? A kdo je vůbec ona tajemná, které není přes pramen vlasů vidět do tváře? I to jsou otázky, které může snímek Vjemy vyvolat.
Podzim již klepe na dveře, ze stromů padá listí, a zatímco městský člověk vyrazí na procházku do parku či přilehlého lesa, člověka majícího chalupu nebo vesničana, čeká v prvé řadě hodně práce s odklízením listí. Ale i to nemusí být nudná činnost. I tu lze dělat s radostí a nadšením, jak to nejlépe umí děti, na fotografii upratovanie – jedno takové zachytil palo774.
Upratovanie, foto: palo774
A na závěr ještě jedna podzimní, tentokráte reflektující mlžná rána, plná ticha, která umožňují užít si samoty a být sám se sebou. Nebo jen vyrazit na ryby, kochat se pohledem na labutě a krajinu s městem a pomalu prohlížet skrze závoj mlhy, která se s postupujícím dnem rozplývá. Snímek mlhavé ráno, jehož autorem je Dirtmaniak, tuto skutečnost zachycuje velice poeticky.