DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kavárenská

Fotografie umí zachytit atmosféru či prostředí kaváren a to i přesto, že je uvězní do jediného okamžiku. Co nás na kavárnách tak přitahuje a láká? Proč milujeme jejich tradice?

Kavárny se staly symbolem veřejných debat a intelektualismu ještě za rakouského mocnářství. Ostatně právě z nich byly organizovány revoluční aktivity vedoucí ke vzniku ČSR. Za první republiky pak kavárenství dosáhlo svého vrcholu.

Nejen architektonickou kvalitou staveb, které se oděli do funkcionalistického hávu a vytvářely tak ideální zázemí pro jejich rozvoj, ale také kávou, která byla v té době velice kvalitní i celkovým prostředím, které zde panovalo. Kavárny umožňovali kolektivní samotu, ale také sociální interakci. Byly místem, kde vznikali básně, hovořilo se o umění, kráse či politice. To vše v kontextu vůně kávy a její hořké chuti.

S příchodem obou totalitních režimů se kavárny téměř rozpadly; nejen že došlo k propadu kvality staveb a omezení svobody, ale také ke zhoršení dodávek kávy. Během nacistické okupace šlo o nedostatkové zboží, později se její kvalita zhoršila natolik, že dala vzniknout jen „českému turkovi“ a kavárny, jako symbol buržoazních přežitků, ani neměly co prodávat.

Obnova kavárenství začala až po revoluci a je zajímavé, že se prosazuje především v Brně. Nejde přitom o pouhé oprašování zašlých tradic slavných časů, ale také o hledání nových obsahů a definic toho, co by kavárna měla poskytovat, jaké jsou současné sociální a psychologické potřeby lidí. Dnes je možné říci, že již nedílným způsobem opět moderují veřejný prostor tak, jak zachycuje snímek Kavárenská od Jokr7.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Kavárenská (foto: Jokr7)

Snímek, který – ač nemůže zachytit pohyb lidí, hovor, ani vůni čerstvě se pražící kávy – ukazuje dokonale atmosféru, kterou tato zařízení do soudobé společnosti vnášejí. Nejde v nich o bezmyšlenkové kopírování starého, ale hledání nových forem. Ostatně přesně tak je koncipována také tato fotografie. Na jedné straně stojí černobílé provedení a klasická práce se světlem, na druhé pak velice netradiční kompozice a jednoznačný rukopis a styl fotografa.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších podařených děl uplynulého týdne, která se objevila v naší galerii.


Pan Adamec vytrvale pokračuje ve fotografování ptáků a dalších zvířat volné přírody. Tentokrát nabízí záběr Puštík vousatý na snímku, kterému nechybí dynamika, pocit z pohybu, vtip ani dobré technické zpracování.

Klepněte pro větší obrázek
Puštík vousatý (foto: Adamec)

Olda Polda si v rámci své fotografické kompozice klade otázku A co je na konci cesty a výtvarně se na ni snaží nalézt odpověď. Většinu lidí by možná intuitivně napadla smrt, ale to nemusí být vůbec jediná správná možnost.

Klepněte pro větší obrázek
A co je na konci cesty (foto: Olda Polda)

Snad žádný jiný snímek nemůže na předchozí otázku navázat lépe, než ten, nesoucí název A teď to roztočíme od Klemba. Ukazuje, že k dobrému snímku je třeba se někdy na věci podívat jinak, najít překvapivý průsečík různých úhlů pohledu a dát jim společného jmenovatele. Prezentuje snímek hravý, zábavný a přitom úplně prostý. Přesně takový, kterému nic nechybí.

Klepněte pro větší obrázek
A teď to roztočíme (foto: Klemba)

A na závěr ještě jeden pohled do atmosférou nasáté ulice na snímku . () od Luďka B. Možná i ona může být pro někoho odpovědí na Oldou Poldou položenou otázku. A také novým provokujícím stimulem nutícímu nás dívat se dále.

Klepněte pro větší obrázek
. (foto: Luděk B.)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.