DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kavárenská

Fotografie umí zachytit atmosféru či prostředí kaváren a to i přesto, že je uvězní do jediného okamžiku. Co nás na kavárnách tak přitahuje a láká? Proč milujeme jejich tradice?

Kavárny se staly symbolem veřejných debat a intelektualismu ještě za rakouského mocnářství. Ostatně právě z nich byly organizovány revoluční aktivity vedoucí ke vzniku ČSR. Za první republiky pak kavárenství dosáhlo svého vrcholu.

Nejen architektonickou kvalitou staveb, které se oděli do funkcionalistického hávu a vytvářely tak ideální zázemí pro jejich rozvoj, ale také kávou, která byla v té době velice kvalitní i celkovým prostředím, které zde panovalo. Kavárny umožňovali kolektivní samotu, ale také sociální interakci. Byly místem, kde vznikali básně, hovořilo se o umění, kráse či politice. To vše v kontextu vůně kávy a její hořké chuti.

S příchodem obou totalitních režimů se kavárny téměř rozpadly; nejen že došlo k propadu kvality staveb a omezení svobody, ale také ke zhoršení dodávek kávy. Během nacistické okupace šlo o nedostatkové zboží, později se její kvalita zhoršila natolik, že dala vzniknout jen „českému turkovi“ a kavárny, jako symbol buržoazních přežitků, ani neměly co prodávat.

Obnova kavárenství začala až po revoluci a je zajímavé, že se prosazuje především v Brně. Nejde přitom o pouhé oprašování zašlých tradic slavných časů, ale také o hledání nových obsahů a definic toho, co by kavárna měla poskytovat, jaké jsou současné sociální a psychologické potřeby lidí. Dnes je možné říci, že již nedílným způsobem opět moderují veřejný prostor tak, jak zachycuje snímek Kavárenská od Jokr7.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Kavárenská (foto: Jokr7)

Snímek, který – ač nemůže zachytit pohyb lidí, hovor, ani vůni čerstvě se pražící kávy – ukazuje dokonale atmosféru, kterou tato zařízení do soudobé společnosti vnášejí. Nejde v nich o bezmyšlenkové kopírování starého, ale hledání nových forem. Ostatně přesně tak je koncipována také tato fotografie. Na jedné straně stojí černobílé provedení a klasická práce se světlem, na druhé pak velice netradiční kompozice a jednoznačný rukopis a styl fotografa.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších podařených děl uplynulého týdne, která se objevila v naší galerii.


Pan Adamec vytrvale pokračuje ve fotografování ptáků a dalších zvířat volné přírody. Tentokrát nabízí záběr Puštík vousatý na snímku, kterému nechybí dynamika, pocit z pohybu, vtip ani dobré technické zpracování.

Klepněte pro větší obrázek
Puštík vousatý (foto: Adamec)

Olda Polda si v rámci své fotografické kompozice klade otázku A co je na konci cesty a výtvarně se na ni snaží nalézt odpověď. Většinu lidí by možná intuitivně napadla smrt, ale to nemusí být vůbec jediná správná možnost.

Klepněte pro větší obrázek
A co je na konci cesty (foto: Olda Polda)

Snad žádný jiný snímek nemůže na předchozí otázku navázat lépe, než ten, nesoucí název A teď to roztočíme od Klemba. Ukazuje, že k dobrému snímku je třeba se někdy na věci podívat jinak, najít překvapivý průsečík různých úhlů pohledu a dát jim společného jmenovatele. Prezentuje snímek hravý, zábavný a přitom úplně prostý. Přesně takový, kterému nic nechybí.

Klepněte pro větší obrázek
A teď to roztočíme (foto: Klemba)

A na závěr ještě jeden pohled do atmosférou nasáté ulice na snímku . () od Luďka B. Možná i ona může být pro někoho odpovědí na Oldou Poldou položenou otázku. A také novým provokujícím stimulem nutícímu nás dívat se dále.

Klepněte pro větší obrázek
. (foto: Luděk B.)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování