DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Když padá sníh a létají racci

Mezi létem a zimou, možností volby a jasnou daností. Přesto v bílém kabátci. Tak by se dala charakterizovat – téměř hádankově – fotografie týdne.

Racek je pták veselý až radostný, často družný a lidí se nebojí. Takový může být pocit setkání člověka s ptákem, který se místo zpěvu chechtá.Jeho bílá silueta tradičně přinášela námořníkům naději.

Pokud se objevili na moři racci, bylo zřejmé, že pevnina již není daleko a že plavba s velkou pravděpodobností skončí dobře. Sníh je ale také symbolem naděje – pod ním se skrývá život, i když třeba ještě není vidět – přikrývá a pohřbívá to staré a špatné, aby dal vzniknout novému. Může mít ale také určitý negativní obsah – totiž jako součást kruté zimy, která přináší smrt.

Tyto dvě entity – racek a sníh jsou propojeny na snímku Když padá sníh, jehož autorem je pan Adamec. Fotografie mimo tento soulad ukazuje také určité pnutí, neboť racek je živý a může se sám pohybovat z místa na místo. Je to on, kdo se máváním křídel vzpíná gravitační síle země a udržuje se ve vzduchu, zatímco sníh bezmocně padá dolů. Zatímco sníh máme spojený především se zimou, racek je ptákem typicky letním.

Klepněte pro větší obrázek 
Když padá sníh, foto: adamec

Autor snímku se fotografování ptáků v nejrůznějších pozicích, kontextech a krajinách věnuje dlouhodobě a zakládá si na precizním technickém provedení, což je ostatně i na tomto snímku vidět. A to i přesto, že pro plný zážitek by bylo nutné jej „číst“ při pohledu na jeho širší dílo, které na DIGIareně představuje.

Gratuluji autorovi snímku, který výborně spojil ostrost ptáka a některých vloček s mírně rozmazaným pozadím a za pomoci zlatého řezu vytvořil technicky i kompozičně zdařilou fotografii, která jistě stojí za pozornost.

Fotografování dětí patří mezi činnosti jednoznačně nejvděčnější – rozmanitost obličejů, póz i přirozená „roztomilost“ z nich dělá snímky svým způsobem snazší nežli jiné. Snímek Mrzout od Ninicky je ukázkou toho, jak si může hrát také fotograf s dítětem.

Klepněte pro větší obrázek 
Mrzout, foto: Ninicka

Rostislav Jirků na snímku Chrám Nanebevzetí Panny Marie ukazuje mimořádně dobrý cit pro linku a geometrii, které se spojují ve hře světla, starých schodů dokonale oříznutého zákoutí. Organicky se vinoucí linie schodiště, je doplněna striktně vertikálními prvky zábradlí a horizontálními schody, které svoji kosodélníkovou strukturou ještě zdůrazňují harmoničnost a určitou kompaktnost celého výjevu.

Klepněte pro větší obrázek 
Chrám Nanebevzetí Pany Marie, foto: Rostislav Jirků

Pro všechny milovníky minimalistické fotografie je určený snímek ... Elektrosmog ..., který pořídil šebin. Jen šestice drátů a šestice ptáků. Jako fermiony hledající své místo v atomovém obalu, tak také jednotliví ptáci mají připravenou pozici, která jen čeká na to, až si přisednou.

Klepněte pro větší obrázek 
...Elektrosmog..., foto: šebin

Ponořen do svého nitra je fotografie Ivanny. Zachycuje něco mezi nebem a zemím, tajemství člověka transcendujícího, ale zároveň pevně ukotveného v hmotě, která jej tvoří i všude provází. Přesto od ní zásadním způsobem odlišného.

Klepněte pro větší obrázek 
Ponořen do svého nitra, foto: Ivanna

.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Výber podľa môjho gusta, je tam z každého ro… Gabriel Mego 16. 10. 2013, 08:48

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.