DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Když se den probouzí

Tak, jak se zableskne v uhlí pověstný diamant, zableskl se v naší Galerii Jaroslav Staněk. Ne poprvé a určitě také ne naposledy. Ve své tvorbě, kterou zde prezentuje, totiž předestírá promyšleně zpracovanou klasiku. Všechno, co zde uvidíte, už jste určitě kdysi viděli. Jen jinak.
Fotografie týdne: Když se den probouzí

Tohoto autora nám přinesla paní Zima spolu s první sněhovou nadílkou a jeho tvorba se to ani nepokouší zapírat. Všechny jeho záběry, pocházející z přírody nebo aspoň scenérií pod širým nebem, propoujuje zvláštní malebnost, snivost a melancholie. Deštivé počasí mu napomohlo k ilustraci temné beznaděje a jasná žluť a zeleň v kombinaci se slzavými kapkami rosy na kompozičně neobvyklém snímku kopretiny mu vynesla skvělé hodnocení a nové názory publika. Na špici pomyslného žebříčku v jeho tvorbě je však pohled ze zasněženého svahu do údolí, kde se převalují klubka mléčné mlhy.

Klepněte pro větší obrázek
Vsetínské vrchy: mrazivé jitro zavládlo na kopcích, v údolí však mají zatím půlnoc...

Tato vyvedená fotografie, k níž po právu náleží přívlastek „Týdne“, je po dlouhé době dalším černobílým přírůstkem do rodiny již dříve oceněných. Autor zavítal na beskydské kopce, osvědčené to místo, kde lze nalovit pěkné snímky inverze v údolích, ulovenou mlhu trochu promíchal ranním horským vánkem a okořenil několika účelně posazenými stromy a tmavými křovinami, které svou strukturou výrazně kontrastují se světlejšími plochami oblohy i sněhu. Přední plán tvoří těžké větve spícího smrku v pravé třetině obrazu, střed - závoje páry v údolí - je roztříštěn pichlavými prstíčky vzdálenějších keřů a v zadním plánu dělí svět na zemi a nebe úzký černý proužek ježatých zalesněných kopců v dáli. Za pečlivé rozvržení a zakomponování všech prvků se kompozice svému tvůrci odvděčila velkou hloubkou a prostorovostí.

Variací na téma sníh existuje bezpočet, málokterá je však tak citlivá a zároveň výrazná, zmrzlá a zároveň živá. Autor zabránil svým obláčkům páry uletět nejen díky klasické metodě zlatého řezu, ale také stylovým černým rámečkem, kde neexperimentoval a tudíž se veškerá pozornost případného pozorovatele může soustředit na dílo v něm. V našem světě je stále na co se dívat - a známé i neznámé scenérie z tvorby Jaroslava Staňka jsou toho zasněženým, leč živým důkazem.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.