DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Když se řekne... knihovna

Potřebujeme v době internetu ještě knihovny? Mají svým návštěvníkům stále ještě co nabídnout? A co si vlastně představit pod označením knihovna – půjčovna knih nebo centrum vdělání?

Knihovny nejméně od poloviny devadesátých let usilovně hledají identitu, která by byla na jednu stranu pro lidi pochopitelná, ale současně vykračovala ze stereotypu, že jde o jakýsi sklad knih, doplněný někým, kdo umí najít oblíbenou detektivku.

Prvním bodem, ve kterém řada knihoven překračuje svoji roli depozitáře, je architektonická hodnota stavby. Ať již jde o moderní koncepty nebo třeba Klementinum v Praze, špičková architektura k těmto budovám patří. Jestliže mají rozvíjet lidského ducha, nemůže se tak dít jen četbou, ale je také nutné disponovat inspirativním prostředím.

Dnešní knihovny nabízejí řadu elektronických zdrojů nebo konferenční sály, takže mají sloužit jako určitý inkubátor vědy a badatelství, jsou útočištěm pro seniory i děti a v neposlední řadě plní roli největší neformální vzdělávací sítě.

Klepněte pro větší obrázek 
Když se řekne..., foto: No21

Snímek Když se řekne... knihovna si s touto problematikou pěkně hraje. Zachycuje tichý prostor, který může sloužit jako útočiště pro práci všem na volné noze i studentům, místo, kam může zajít senior či dítě a budou se zde cítit v bezpečí a ve společnosti současně.

Přesto jsou zde další vrstvy, obrazy, posunutí. Jakoby snímek chtěl ukazovat, že se celý koncept knihovnictví posouvá, transformuje a získává nové barvy. A je tu ještě jedna rovina. Každá obec by měla mít kostel, hospodu a právě knihovnu, jako jedno z center, které udržuje komunitu, posiluje vztahy s okolím. A tak jak snímek ukazuje odlesky staveb stojících vůkol, tak také knihovna by měla být něčím, co do oblasti zapadá a je její integrální součástí.

Nakonec je zde ještě jedna vrstva obrazu – provazový plot, mříž, která ji pro řadu lidí odděluje od prostoru, kde se cítí bezpečně a doma. Je až s podivem, kolik lidí kolem ní chodí a přitom si do ní nenajdou cestu. Bojí se, i když vidí dovnitř.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21 k barevně, kompozičně i obsahově zajímavé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.

Snímky dávající do souvislosti jazyk ulice, její obrazy, plakáty, symboly a nápisy s živými lidmi, kteří o jejich existenci většinou nemají ani nejmenší tušení jsou často vtipné, zábavné a hravé. Šebin jednu takovou kompozici vytvořil a staršímu páru užívajícímu si výletu přikouzlil nápis M + I.

Klepněte pro větší obrázek 
M + I, foto: šebin

Jokr7 nabízí snímek s názvem dobré ráno Praho. Prim zde hrají barvy, lidé a ruch, který k brzkým hodinám v každé metropoli na sever od Alp patří. Dokonale přitom konzervuje dynamiku a emoce městské atmosféry v – na první pohled – ledabylé, avšak ve skutečnosti promyšlené kompozici.

Klepněte pro větší obrázek 
dobré ráno Praho, foto: jokr7

Pro milovníky opuštěných lanovek, ticha hor a fotografického minimalismu je určený snímek nerušená sezona, jehož autorem je Navyy. Nabízí pohled na dvě sedačky, krajinu podhůří a ptáka, který si svět kolem sebe náležitým způsobem vychutnává.

Klepněte pro větší obrázek 
nerušená sezona, foto: navyy

A na závěr jeden oddechový snímek - Zachráňte Willyho! má vše, co známý filmový seriál – vodního tvora (i když nafukovacího), slečnu plnou ideálů a snů a místo, kam je třeba jej dopravit, aby byl v bezpečí. Autorem je jege.

Klepněte pro větší obrázek 
Zachraňte Willyho!, foto: jege
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Zkázonosné selfie. Návštěvnice muzea poškodili obrazy Dalího a Goyi

Zkázonosné selfie. Návštěvnice muzea poškodili obrazy Dalího a Goyi