DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Keď odchádzaš

Odchody mohou být krásné i bolestné, kruté i radostné, za ovací publika i bez potlesku. Většinou ale zůstane jen prázdnota.

Odcházení není jen divadelní hra Václava Havla, ale především skutečnost, která k bytí bezpodmínečně patří; jenž je integrální součástí života; jeho určující dynamický prvek. Postupné opuštění různých představ a názorů je, z pohledu vývojové psychologie, důležitým prvkem osobnostního růstu každého jednotlivce. Odejít od hraní dětských her ke studiu, od rodičů k manželce, od života do smrti. Odcházení je vždy směsicí emocí – na jednu stranu pocitu jakési autonomní dospělosti  a na stranu druhou zvláštního stesku a pocitu prázdnoty.

Malé děti se často doma sami bojí, a když odejdou rodiče sednou si do předsíně a čekají na ně. V noci mají rozsvícené světlo, které jim dává pocit určitého bezpečí. Ale jak se chová dospělý? Pokud odchází sám, občas sentimentálně zamáčkne slzu a jde. Horší je to, pokud tím, kdo odchází je někdo druhý – těžce se vyrovnáváme s odchodem partnerů, se smrtí nebo když odcházíme z práce. Je nám vzato to, co jsme milovali a mi nemůžeme dělat nic. Zbývá jen hluboká prázdnota, okamžik, kdy nemá smysl cokoli říkat, neboť slova nemohou obsáhnout vše.

Známá biblická postava Job přichází o vše – o dcery, majetek, stáda a nakonec onemocní malomocenstvím. Přicházejí za ním přátelé, kteří se mu jeho utrpění snaží zdůvodnit, říci slovy co je potřeba dělat, proč se to stalo. Celé drama končí obžalobou těchto přátel – protože nepochopili ono posvátné mlčení v samotě utrpení. Tím, kdo jej naopak pochopil je Invisible.sk, se svým snímkem Keď odchádzaš, který právě tuto prázdnotu, nezdůvodnitelné trápení člověka, jednoduše a přitom velice přesně zachycuje.

Klepněte pro větší obrázek
Keď odchádzaš; foto Invisible.sk

Na fotografii je patrný ještě jeden moment – židle, která je zavěšená na klice, aby dotyčná či dotyčný neměli již cestu zpět. Přitom toto zastavění cesty není ničím, co by toto utrpení nijak zmírnilo. Fotografie je barevně zdařilá, dokonale zachycuje emoce a nabízí poměrně jednoduchou a přímočarou symboliku.

Ještě jednou tedy gratuluji autorovi a dovoluji si upozornit ještě na několik zajímavých snímků.

Zajímavou sportovní fotografií je plavání 2 od Martina Kozáka, který skvěle zachycuje pohyb, kontakt těla s vodou. Jako by byl plavec šípem, který prolétává skrze vodu směrem k cíli. Ukazuje námahu a odhodlaní závodníka o co nejlepší výsledek. Snímek plný dynamiky je pozváním nejen k focení, ale i ke koupání a plaveckému tréningu.

Klepněte pro větší obrázek
plavání 2; foto kozakm

Že lze k vodním sportům i jinak přistoupiti zachycuje auge na fotografii vodní hrátky. Zajímavá barevnost, dětská rozvernost i celková kompozice dávají snímku zvláštní, zábavný náboj. Ukazuje, že kdo si hraje, tak nezlobí; že se vyplatí si umět najít čas na radost a užívat si drobností všedního dne.

Klepněte pro větší obrázek
vodní hrátky; foto auge

Věříte na čarodějnice? Kdo by se zabýval tzv. Moderní (novou) historií či religionistikou jistě by ke vzniku kultu čarodějnic mohl ledasco připojit. Pravdou je, že představovali určité neklasické spojení možností zemských a mimozemských. Jako by byly mostem mezi zemí a peklem, po kterém mohou démoni a mocnosti přecházet do světa. A právě takovou může být i čarodějnice ze snímku … od janiny.

Klepněte pro větší obrázek
...; foto janina

Někdy je těžké zachytit osobnost fotografovaného člověka přímo. Snad jako by snímku chyběl kousíček vyjadřovací schopnosti. Pěkným pokusem o doplnění ono chybějícího dílku je "Listurub aneb auto(půl)portrét, těší mě" od haiku. 

Klepněte pro větší obrázek
Listurub aneb auto(půl)portrét, těší mě; foto haiku
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

zidle a carodejnice brownn 28. 7. 2010, 12:11
Dakujem Invisible.sk 25. 7. 2010, 13:31
Súhlasím Calven 22. 7. 2010, 09:43
Vyjímečně.. Daemonius 21. 7. 2010, 02:26

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.