DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: klaviatúrnik aneb o doteku nebes...

Snímek o potřebě tvořit, myšlenkovém nastavení a světech neviditelných. Další snímky nás pak přenesou nejen do ptačí říše plné zajímavých situací a momentů.

Umělec může zažívat tvůrčí krizi – čas, kdy není možné napsat ani řádku, kdy se cítí být prázdným a nemajícím co říci. Druhou pozicí je stav, kdy zažívá určitý tvůrčí přetlak. Potřebu puzenou z nitra člověka, kterou nelze zastavit.

Zajímavé přitom je, že téměř každá lidská činnost prochází určitými fázemi – na počátku sbíráme informace a pak se odehrává něco v našem nitru. Této fázi, tradičně označované jako inkubace, dobře nerozumíme. Odráží se v ní všechny naše předchozí zkušenosti a znalosti, to co jsme k tématu, které nás trápí, nastřádali, ale více než ve vědomí se tento proces odehrává hlouběji, neartikulován, v podvědomí. Náš mozek s tématem pracuje, avšak není to na první pohled vidět.

Třetím krokem je inspirace, prozření, aha efekt. Často okamžik, jakoby záblesk génia. Moment, kdy se krize přeměňuje v prýštící pramen tvorby. Okamžik, kdy umělec začíná tvořit, protože již ví, jak na to. Někdy se mluví o vnuknutí, jindy o záblesku, Mozart hovořil o doteku nebes. Nitro člověka zde přechází určitou přestavbou. Tento okamžik ústí často do dlouhé tvůrčí aktivity. Doposud nepopsaný a neproniknutelný svět autora zde dostává jasnou formu.

Klepněte pro větší obrázek
klaviatúrnik, foto: humusak

Právě tuto situaci zachycuje snímek klaviatúrnik, a to hned ve dvou rovinách. Předně je zde člověk, který hraje. Vnitřní neproniknutelný chaos transformuje svojí osobností do hudby, jednotlivé noty třídí, řadí, systematizuje. Umění zde není něčím nezávislým na člověku, ale naopak z lidského bytí vycházejícím.

Druhá rovina je ta autorská. Snímek je součástí širšího výtvarně jednotně pojatého celku, pro který je typické, že fotograf upravuje a komponuje snímky tak, aby v konkrétních dílech zachycovaly jeho myšlenky. Napřed je zde tedy idea a až sekundárně z ní je odvozené dílo samotné. Humusak tak dává nahlédnout do svých myšlenek a záměrů v určitém širším kontextu a činí tak technicky precizně, originálně zajímavě.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Milovníky makrofotografií a hmyzu potěší fotografie ...Pripraviť sa,pozor,štart..., kterou pořídil riyska. Nabízí detailní, studiový, pohled na berušku, která se právě chystá vzlétnout.

Klepněte pro větší obrázek
...Pripraviť sa,pozor,štart..., foto: riyska

 

Fialový poustevník nabízí určitou minisérii fotografií ze života ptáků. Snímek O mouše samolítací do zobáku je zajímavý tím, že pracuje s lidovým pořekadlem – pečených holubech, kteří létají do huby – a paradoxně tuto ilustraci staví na příkladu ptáka.

Klepněte pro větší obrázek
O mouše samolítací do zobáku, foto: Fialový poustevník

Fotografie, kterou pořídil Mc_Dedek, mi připomíná celkovým výtvarným provedením díla Zdeňka Buriana, zachycuje krásu a kouzlo krajiny, která je sice měněna člověkem, ale stále si zachovává určité kouzlo a divokost.  Snímek nese název Sri Lanka.

Klepněte pro větší obrázek
Sri Lanka, foto: Mc...Dedek

A na závěr ještě jeden pohled do živočišné říše. Nese název ...za plotem... a autor, dusan124 na něm zachycuje rozhlížejícího se kosa, který snad čeká na nějakého kolegu nebo se dívá po něčem k snědku.

Klepněte pro větší obrázek
...za plotem..., foto: dusan124
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

To neviem, ale istotne je to umenie a kus pr… Jozef 17. 9. 2015, 09:19
Fotografie týdne: klaviatúrnik aneb o doteku… Jan Janík 16. 9. 2015, 08:20

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát