DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kníže Myškin je idiot

Geniální Dostojevského román Idiot nutí každého k hluboké reflexi nad významem krásy a dobra ve světe. To je také činnost většiny fotografů – hledat krásu kolem sebe a snažit se ji zachytit.

Myslím, že Idiot patří mezi nejen nejlepší díla Dostojevského, ale také obecně mezi nejkvalitnější romány. Není jen mistrným způsobem sepsán, ale také obsahuje mnoho zajímavých myšlenek, rovin výkladů i interpretací.

Základní otázkou, kterou si člověk během četby musí neustále klást, je kým vlastně Myškin jest? Idiotem, géniem, dobrákem? Odpověď není vůbec jednoznačná.

Každý čtenář si v knize najde své – objeví tématiku, která je mu nějakým způsobem blízká a může se zájmem sledovat, jak dokonale s ní Dostojevský hospodaří a operuje. Ač kniha neobsahuje dlouhé filosoficky strukturované pasáže, přesto je možné ji označit za román filosofický. Myškin, nedoléčený epileptik, vstoupí do ruské společnosti poloviny devatenáctého století mimořádným způsobem. Svojí přímostí, dobrotou a určitou pronikavostí působí jako magnet – každý s ním chce mluvit, setkávat se s ním. Pokrytecky snobskému Petrohradu ukazuje, že na cestě k pozlátku strojených způsobů a dokonalosti zapomněl žít.

Cílem člověka není adorace sebe samého, nýbrž překračování se. Uznání vlastní nedokonalosti je prvním krokem k životu. Vždyť dokonalost je statická – nemůže se měnit, zlepšovat, stávat se lepší. A právě to je zásadní myšlenka se kterou Myškin přichází. Krása má zachránit svět tím, že vstoupí do bytí jednotlivce.

Dnešní fotografie týdne nese název Kníže Myškin je idiot a je vytvořena v legendárním brněnském divadle Husa na provázku, které je již z doby totality známé hledáním nových forem, prostoru pro svobodu a odlišnost. A snad také to se zrcadlí ve snímku, který pořídil Tompic.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Kníže Myškin je idiot (foto: Tompic)

Jde o záběr, který pracuje dokonale se světlem. Mlha jakoby vytvářela prostor strnulého pokrytectví, kterým prozařuje světlo Myškinova života. Nechybí ani velice dobře propracovaná kompozice a řada drobných detailů – od výrazů herců až po hořící svíčku, které dotvářejí atmosféru.

Gratuluji autorovi, ještě jednou, k podařenému obrázku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Jak vznikla fotografie týdne: Kníže Myškin je idiot

Jak vznikla fotografie týdne: Kníže Myškin je idiot


Vzpomínky na léto se již začínají objevovat s tím, jak se blíží plánování prázdnin a dovolených. Haveva ukazuje, že i západ slunce je možné použít ve fotografii jinak než kýčově a že fotografie z rodinné dovolené může být pěkným uměleckým kouskem. Snímku s názvem Sun-dance, kterému nechybí rukopis, technická kvalita i velice dobrá kompozice, není tak možné nic vytknout.

Klepněte pro větší obrázek
Sun-dance (foto: Haveva)

Ulice nabízí nespočet různých nápadů a inspirací. Někdy je ale nutné nahlédnout až do oken domácností, abychom mohli vytvořit nový kontext. Tak jako Pavel11 s fotografií Kouká na Újezdu.

Klepněte pro větší obrázek
Kouká na Újezdu (foto: Pavel11)

Spojení čar, systému a minimalismu na jedné straně a člověka na straně druhé, může být plodné a zajímavé. To ostatně ukazuje snímek , který vytvořil fotograf s nikem Ťulka.

Klepněte pro větší obrázek
... (foto: Ťulka)

O tom, že informační a komunikační technologie mění zásadním způsobem lidskou společnost, už zřejmě nepochybuje nikdo. Projevy vidíme všude kolem sebe – od změny fungování podniků, přes globalizaci a volný trh myšlenek, až po změny v komunikaci. Ostatně to se snaží zachytit také Azhar, která vytvořila fotku s prozaickým názvem Romeo a Julie 2012 (), na kterém hrají prim rovné linky, citová odcizenost a dva lidé, kteří o sobě nevědí.

Klepněte pro větší obrázek
Romeo a Julie 2012 (foto: Azhar)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta pochází z roku 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta pochází z roku 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.