DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Koksař

Výpověď industriální fotografie o konci jedné éry a nejistém začátku nových časů. V očích dělníka jsme našli zklamání, obavy a nejspíš i naštvanost.

Pracovní portrét – tak by se dala suše zaškatulkovat fotografie Koksař od Viktora Machy. Na první pohled upoutá v modři utlumené průmyslové pozadí a snad bleskem přisvícený obličej dělníka. Modrý pracovní oděv takřka splývá s okolím, stejně jako on dávno splynul s koksovnou. Na svou práci je sám a společníka mu dělá jen vysílačka – spojení s kolegy.

Pak jsem si přečetl dovětek a v hlavě se mi vyjevil příběh plný pathosu: „Tak už jen dva měsíce a konec, šlus, finýto. Třicet let běhám v špinavejch hadrech kolem rozpálených rour jak magor. Ve dne, v noci, za deště, za sněhu, furt. V létě vedro k nevydržení a v zimě je to snad ještě horší – z jedný strany mráz a z druhý horko. Svinská práce! Ale já ji měl vlastně rád.

„Nejde to vyhnat z hlavy. Ještě dvacet šicht a já nebudu stát u píchačky. Trochu brzo, ne? Čekal jsem, že to tu zruší, ale ten befel mě stejně překvapil. Budu bez práce, budeme bez peněz. Žena sedí doma už dva roky, děcka študujou. Nějakej měsíc vyžijeme z odstupnýho, ale co pak? Zdraví v háji, do důchodu to mám ještě daleko. Zaměstná někdo padesátiletýho chlapa z koksárny? Vždyť já se v tom dnešním světě ani nevyznám. Ujel mi vlak.“

„No nic. Jdem zase makat. Ještě není konec. Hlavu vzhůru, chlape! Nějak bylo, nějak bude…“

Klepněte pro větší obrázek
Koksař; foto v__m

Viktor Macha je v galerii DIGIarény znám pro své fotografie z průmyslových objektů. Jeho díla citlivě zachycují splynutí dvou duší – duše člověka a duše stroje. Je to proces zdlouhavý a bolestný a symbióza dvou naprosto rozdílných tvorů nastane, teprve až na stěnách šatny vyblednou všechny stránky Playboye. Jeden tvor pak bez druhého nemůže žít.

Minulý týden se v galerii sešly hned dva výborné zvířecí portréty. Dovolím si uvést je bez komentáře, neboť tyhle fotky mluví samy za sebe a říkají vše.

Klepněte pro větší obrázek
Charlie jinak a barevně...; foto Mihau
Klepněte pro větší obrázek
Hnusné počasí...; foto aragog

Pěkný detail přírody se povedl fotografce hella leandr. Fotografie má dobře nastavenou hloubku ostrosti a modrý nádech podporuje studenost a vlhkost podzimu.

Klepněte pro větší obrázek
Lapena v mlze; foto hella leandr

Méně často znamená více, v jednoduchosti je krása a pravidla kompozice funguji. O tom nás přesvědčil cevaron svým snímkem Cestou do nikam a pod jeho fotografií se objevilo větší množství pozitivních komentářů.

Klepněte pro větší obrázek
Cestou do nikam; foto cevaron

Příjemnou „odrazovkou“ nás poctil Martin Březa. Tahle fotografie má dobrou kompozici, dobré světlo a správně natočený polarizák.

Klepněte pro větší obrázek
Skloňte zrak; foto martin.breza

Dívat se na svět pěkně z blízka, hledat detaily a objevovat nové krajiny a nové příběhy. Fotograf fismen nalezl rudou poušť ve dřevě. Záměrná neostrost tady výborně funguje. Nejeden divák si řekl, že tohle by chtěl mít na stěně.

Klepněte pro větší obrázek
stromeček v poušti; foto fismen

Jistě hodně z vás zkoušelo nastavit dlouhý expoziční čas a po stisku spouště otočit zoomem. Lukáš Pecháček to provedl s objektivem namířeným na noční panelák a vznikla tak velice zajímavá fotografie s poutavým názvem Každý máme svůj svět. Jsme uzavřeni ve svých bytech pod světlem žárovky. Naše domovy skrz okna proudí kamsi do noční temnoty.

Klepněte pro větší obrázek
Každý máme svůj svět; foto Lukáš Pecháček

Barevný podzim pomalu doznívá. V počítači je spousta nezpracovaných fotek. Otevřu třeba tuhle z parku. Jak ji upravím? Reál nebo pastelky? Fotografie Podzim v parku od Roberta Adamce rozhodně není přesaturovanou omalovánkou. Romantický můstek a paprsky světla přímo vybízely k netradiční úpravě. Robert se do ní pustil a udělal to dobře.

Klepněte pro větší obrázek
Podzim v parku; foto adamec-2

Na závěr, opět malé odlehčení. To, že fotografování a vystavování je možné brát s humorem nám ukázal sirferda. Jeho „výfuková“ šestice je i s tajenkou.

Klepněte pro větší obrázek
Výfuky; foto sirferda
Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: JO Karel Kahovec 30. 11. 2009, 18:47
Re: JO šel okolo 27. 11. 2009, 19:18
Re: JO šel okolo 27. 11. 2009, 19:17
JO Mihau. 27. 11. 2009, 12:50
Hnusne pocasi Radek71 25. 11. 2009, 00:36

Další podobné články

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.