DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kolibříci ptačí aneb svěží vítr mezi lampami

Příroda a přírodní zákony vykazují podivuhodnou symetrii. Ta umožňuje nejen snadno – či vůbec – řešit příklady a matematizovat svět, ale vykazuje také určitou dávku elegance.

Přírodní zákon, který je určitým způsobem symetrický, se zdá být důvěryhodným. Ostatně symetrické jsou také základní stavební kameny hmoty, takže k elektronu existuje pozitron, k protonu antiproton atp.

Všechny elementární částice jsou seřazeny ve dvou rodinách po šesti zástupcích (jednu mají leptony a druhou kvarky) a celý systém řazení částic a jejich vlastností je pozoruhodně symetrický. Přesto se ukazuje, že zde existují drobné odchylky, spontánní výjimky, které toto vyvážení narušují – ať již jde o makroskopické jevy jako je magnetizace látek, narušení poměru hmoty a antihmoty v počátcích vesmíru nebo to, že příroda rozlišuje levou a pravou stranu pomocí levotočivých a pravotočivých chemických látek.

Zdá se, že jakkoli je příroda symetrická, pravidelná a estetická, bez drobného narušení symetrie a řádu pravidelnosti by zde těžko mohlo vzniknout něco zajímavého. Vesmír by byl zřejmě zcela homogenně vyplněn zářením, nebyly by v něm struktury, galaxie, hvězdy, život.

Fenomén tohoto narušení řádu se projevuje také v oblasti sociální. Jsou to určité význačné osobnosti, které se na svět dívají zcela jinýma očima než jejich současníci, vystupují z dobové epistémé. Často jde o nepochopené výstřední vědce či umělce, ostatní se mají potřebu vůči nim vyhraňovat, avšak jejich nanesení určitého narušení struktury má za následek bohatý rozvoj celé civilizace. A stejně jako má příroda řadu mechanismů, kterými se symetrii snaží zajistit, tak také společnost má vždy určité homogenizační procedury, mainstream, kterým se snaží se těmto nesourodým prvkům bránit.

Klepněte pro větší obrázek
Kolibříci ptačí..., foto: chloor

Snímek Kolibříci ptačí ...  právě takovou situaci znázorňuje. Jsou zde spokojení holubi, kteří okupují kulisy a zdroje svého světla. Sedí na lampách, které svojí přítomností ovládají a dávají jasně najevo, kdo je zde pánem. A z ničeho nic se zde objevuje kolibřík – menší, slabší, jiný, bez zázemí a zdrojů. Ale přesto je tím prvkem, který může přinést invenci, svěží vítr, změnu.

Gratuluji Chloorovi k velice pěknému minimalistickému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Šebin se svým snímkem ... odpověď je prostá ... otvírá dveře do jiného světa. Klíčem odmyká, symbol přírody a přírodního světa, který mu vydává svá tajemství.

Klepněte pro větší obrázek
...odpověď je prostá..., foto: šebin

Snímek Hora Kirkjufell, Island od Matěje Michalíka zaujme nejen krásným místem, na kterém je pořízený, ale také velice dobrým výtvarným zpracováním a kompozicí, která mu dodává silnou atmosféru.

Klepněte pro větší obrázek
Hora Kikjufell, Island, foto: Matej Michalík

Vlastimil Pibil nabízí jednoduchý, ale velice pěkný a technicky dobře zpracovaný pohled na Měsíc a maják na snímku Maják a vjezd, do přístavu v Alanyi...

Klepněte pro větší obrázek
Maják a vjezd, do přístavu v Alanyi, foto: Vlastimil Pibil

Interakce člověka a architektury nemusí být vždy bezproblémová. Jednu z takových situací zachycuje fotografie čelem vzad., kterou pořídil Paklík a která nese jeho jasný a srozumitelný rukopis.

Klepněte pro větší obrázek
čelem vzad, foto: shimmell
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.