DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kolotoč

Život může být jako stále se točící kolotoč. Ale co se s ním stane, když se otáčet přestane? František Vrba nabízí netradiční paralelu mezi srdcem a kolotočem.

Je zajímá sledovat, jak srdce vnímají různé kulturní světy. Pro nás středoevropany je přirozené jej vnímat jako symbol lásky a emocí. Máme před sebou poměrně jasné rozdělení rozumu, který spojujeme s mozkem a emocionálního srdce. Pro obyvatele Ruska je ale pojem srdce mnohem komplexnější – je to místo, kde přebývá duše. Je středem člověka, tím, co ho dělá bytím. Pro kultury latinské Ameriky pak bylo srdce symbolem síly a života. Sníst srdce protivníka znamenalo získat jeho sílu a moc.

Ač se na první pohled mohlo jevit srdce jako symbol veskrze jednoduchý, ukazuje se, že tomu tak není a že každý kulturní okruh má své vlastní specifické vnímání jeho obsahu. Je-li samo slovo symbol odvozené od συμ-βάλλειν – tedy spojovat, v tomto případě to rozhodně neplatí doslova. Bylo zvykem, že rozlomená pečeť se používala jako autorizační klíč, spojení dvou polovin byla navrácena jednota znaku, jeho plnost. V tomto slova smyslu by jistě bylo zajímavé hledat onu plnost pojmu srdce – v medicíně, filosofii, religionistice, lingvistice, filologii nebo filosofii.

Fotografie týdne, která je před námi nese jednoduchý a výstižný název Kolotoč a jejím autorem je František Vrba. Jedná se na ilustraci stejnojmenné písně Jaroslava Svobody ze skupiny Traband, kde základem je paralela mezi kolotočem – symbolem života, zábavy, nekonečného koloběhu a možná také bezstarostného užívání si a srdcem. Jistě není bez zajímavosti, že autor textu písně nabízí slovní spojení, ve kterém odděluje duši a srdce od sebe.

Vyrvi si srdce, vyrvi si z těla
Z nešťastný lásky do vody skoč
Duše ti někam uletěla
Porouchal se kolotoč
 

Klepněte pro větší obrázek 
Kolotoč (foto: František Vrba)

V netradičním barevném zpracování nabízí zajímavé spojení melancholie s kolotočem a postavou dětsky radostné princezny. Celková kompozice pak působí paradoxním až překvapujícím dojmem. Snímek je jinak výborně zpracován a svojí neotřelostí si jistě zaslouží pozornost oka diváka.

Klepněte pro větší obrázek 
GPS (foto: Paklik)

Člověk se může často poměrně snadno ztratit i v okolí zářivě jasný lamp. Propadne přesvědčení, že neukazují směr a nikam jej smysluplně nevedou. Tak jako dívka na snímku GPS od Paklíka.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták Ohnivák (foto: EMeT)

EMeT nabízí pohled na zajímavé propojení křivek a barev v ne zcela běžném pohledu. Čisté linky jsou „kaženy“ drobnými nepatřičnostmi, které snímek od funkcionalistické přesnosti posouvají do podstatně ležérnější polohy. A když se k mírně abstraktnímu snímku připojí neobvyklý název – Pták Ohnivák, vzniká snímek, na který se dá dívat poměrně dlouho.

Klepněte pro větší obrázek 
O vzpomínkách (foto: 77radeRK)

Jedním z největších současných filosofických problémů je povaha našeho vědomí. Jak je možné spojit mysl s hmotným světem, aniž by byly porušeny základní přírodní zákony? Modelů je celá řada, ale žádný z nich není možné považovat za uspokojivý. Přesto je možné alespoň uměním o částech vědomí vypovídat. Tak jako 77radeRK na snímku O vzpomínkách.

Klepněte pro větší obrázek 
Za světlem (foto: Jokr7)

A na závěr ještě jedno nepříliš obvyklé lampové angažmá na snímku Za světlem v podání Jokr7.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Pavle, to není problém je téhle galerky kam … tommy 8. 7. 2011, 14:41
všeobecně ke všem fotografiím týdne: Nešlo … Pavel Pavlík 7. 7. 2011, 12:04

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.