DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kolotoč

Život může být jako stále se točící kolotoč. Ale co se s ním stane, když se otáčet přestane? František Vrba nabízí netradiční paralelu mezi srdcem a kolotočem.

Je zajímá sledovat, jak srdce vnímají různé kulturní světy. Pro nás středoevropany je přirozené jej vnímat jako symbol lásky a emocí. Máme před sebou poměrně jasné rozdělení rozumu, který spojujeme s mozkem a emocionálního srdce. Pro obyvatele Ruska je ale pojem srdce mnohem komplexnější – je to místo, kde přebývá duše. Je středem člověka, tím, co ho dělá bytím. Pro kultury latinské Ameriky pak bylo srdce symbolem síly a života. Sníst srdce protivníka znamenalo získat jeho sílu a moc.

Ač se na první pohled mohlo jevit srdce jako symbol veskrze jednoduchý, ukazuje se, že tomu tak není a že každý kulturní okruh má své vlastní specifické vnímání jeho obsahu. Je-li samo slovo symbol odvozené od συμ-βάλλειν – tedy spojovat, v tomto případě to rozhodně neplatí doslova. Bylo zvykem, že rozlomená pečeť se používala jako autorizační klíč, spojení dvou polovin byla navrácena jednota znaku, jeho plnost. V tomto slova smyslu by jistě bylo zajímavé hledat onu plnost pojmu srdce – v medicíně, filosofii, religionistice, lingvistice, filologii nebo filosofii.

Fotografie týdne, která je před námi nese jednoduchý a výstižný název Kolotoč a jejím autorem je František Vrba. Jedná se na ilustraci stejnojmenné písně Jaroslava Svobody ze skupiny Traband, kde základem je paralela mezi kolotočem – symbolem života, zábavy, nekonečného koloběhu a možná také bezstarostného užívání si a srdcem. Jistě není bez zajímavosti, že autor textu písně nabízí slovní spojení, ve kterém odděluje duši a srdce od sebe.

Vyrvi si srdce, vyrvi si z těla
Z nešťastný lásky do vody skoč
Duše ti někam uletěla
Porouchal se kolotoč
 

Klepněte pro větší obrázek 
Kolotoč (foto: František Vrba)

V netradičním barevném zpracování nabízí zajímavé spojení melancholie s kolotočem a postavou dětsky radostné princezny. Celková kompozice pak působí paradoxním až překvapujícím dojmem. Snímek je jinak výborně zpracován a svojí neotřelostí si jistě zaslouží pozornost oka diváka.

Klepněte pro větší obrázek 
GPS (foto: Paklik)

Člověk se může často poměrně snadno ztratit i v okolí zářivě jasný lamp. Propadne přesvědčení, že neukazují směr a nikam jej smysluplně nevedou. Tak jako dívka na snímku GPS od Paklíka.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták Ohnivák (foto: EMeT)

EMeT nabízí pohled na zajímavé propojení křivek a barev v ne zcela běžném pohledu. Čisté linky jsou „kaženy“ drobnými nepatřičnostmi, které snímek od funkcionalistické přesnosti posouvají do podstatně ležérnější polohy. A když se k mírně abstraktnímu snímku připojí neobvyklý název – Pták Ohnivák, vzniká snímek, na který se dá dívat poměrně dlouho.

Klepněte pro větší obrázek 
O vzpomínkách (foto: 77radeRK)

Jedním z největších současných filosofických problémů je povaha našeho vědomí. Jak je možné spojit mysl s hmotným světem, aniž by byly porušeny základní přírodní zákony? Modelů je celá řada, ale žádný z nich není možné považovat za uspokojivý. Přesto je možné alespoň uměním o částech vědomí vypovídat. Tak jako 77radeRK na snímku O vzpomínkách.

Klepněte pro větší obrázek 
Za světlem (foto: Jokr7)

A na závěr ještě jedno nepříliš obvyklé lampové angažmá na snímku Za světlem v podání Jokr7.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Pavle, to není problém je téhle galerky kam … tommy 8. 7. 2011, 14:41
všeobecně ke všem fotografiím týdne: Nešlo … Pavel Pavlík 7. 7. 2011, 12:04

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.