DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Kolotoč

Život může být jako stále se točící kolotoč. Ale co se s ním stane, když se otáčet přestane? František Vrba nabízí netradiční paralelu mezi srdcem a kolotočem.

Je zajímá sledovat, jak srdce vnímají různé kulturní světy. Pro nás středoevropany je přirozené jej vnímat jako symbol lásky a emocí. Máme před sebou poměrně jasné rozdělení rozumu, který spojujeme s mozkem a emocionálního srdce. Pro obyvatele Ruska je ale pojem srdce mnohem komplexnější – je to místo, kde přebývá duše. Je středem člověka, tím, co ho dělá bytím. Pro kultury latinské Ameriky pak bylo srdce symbolem síly a života. Sníst srdce protivníka znamenalo získat jeho sílu a moc.

Ač se na první pohled mohlo jevit srdce jako symbol veskrze jednoduchý, ukazuje se, že tomu tak není a že každý kulturní okruh má své vlastní specifické vnímání jeho obsahu. Je-li samo slovo symbol odvozené od συμ-βάλλειν – tedy spojovat, v tomto případě to rozhodně neplatí doslova. Bylo zvykem, že rozlomená pečeť se používala jako autorizační klíč, spojení dvou polovin byla navrácena jednota znaku, jeho plnost. V tomto slova smyslu by jistě bylo zajímavé hledat onu plnost pojmu srdce – v medicíně, filosofii, religionistice, lingvistice, filologii nebo filosofii.

Fotografie týdne, která je před námi nese jednoduchý a výstižný název Kolotoč a jejím autorem je František Vrba. Jedná se na ilustraci stejnojmenné písně Jaroslava Svobody ze skupiny Traband, kde základem je paralela mezi kolotočem – symbolem života, zábavy, nekonečného koloběhu a možná také bezstarostného užívání si a srdcem. Jistě není bez zajímavosti, že autor textu písně nabízí slovní spojení, ve kterém odděluje duši a srdce od sebe.

Vyrvi si srdce, vyrvi si z těla
Z nešťastný lásky do vody skoč
Duše ti někam uletěla
Porouchal se kolotoč
 

Klepněte pro větší obrázek 
Kolotoč (foto: František Vrba)

V netradičním barevném zpracování nabízí zajímavé spojení melancholie s kolotočem a postavou dětsky radostné princezny. Celková kompozice pak působí paradoxním až překvapujícím dojmem. Snímek je jinak výborně zpracován a svojí neotřelostí si jistě zaslouží pozornost oka diváka.

Klepněte pro větší obrázek 
GPS (foto: Paklik)

Člověk se může často poměrně snadno ztratit i v okolí zářivě jasný lamp. Propadne přesvědčení, že neukazují směr a nikam jej smysluplně nevedou. Tak jako dívka na snímku GPS od Paklíka.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták Ohnivák (foto: EMeT)

EMeT nabízí pohled na zajímavé propojení křivek a barev v ne zcela běžném pohledu. Čisté linky jsou „kaženy“ drobnými nepatřičnostmi, které snímek od funkcionalistické přesnosti posouvají do podstatně ležérnější polohy. A když se k mírně abstraktnímu snímku připojí neobvyklý název – Pták Ohnivák, vzniká snímek, na který se dá dívat poměrně dlouho.

Klepněte pro větší obrázek 
O vzpomínkách (foto: 77radeRK)

Jedním z největších současných filosofických problémů je povaha našeho vědomí. Jak je možné spojit mysl s hmotným světem, aniž by byly porušeny základní přírodní zákony? Modelů je celá řada, ale žádný z nich není možné považovat za uspokojivý. Přesto je možné alespoň uměním o částech vědomí vypovídat. Tak jako 77radeRK na snímku O vzpomínkách.

Klepněte pro větší obrázek 
Za světlem (foto: Jokr7)

A na závěr ještě jedno nepříliš obvyklé lampové angažmá na snímku Za světlem v podání Jokr7.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Pavle, to není problém je téhle galerky kam … tommy 8. 7. 2011, 14:41
všeobecně ke všem fotografiím týdne: Nešlo … Pavel Pavlík 7. 7. 2011, 12:04

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.