DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Komplementarita

Lidé rádi uvažují o světě tak, aby byl pro ně co nejjednodušší a nejpochopitelnější. Jistě se najdou výjimky, které tu či onu jeho část problematizují, ale mít ve svém bytí jistotu a schopnost porozumět světu kolem sebe je zřejmě něčím, co je pro život nezbytné.

Také proto se někdy můžeme setkat s tím, že lidé – jinak velice intelektuálně zdatní – v některých oblastech zcela propadnou lacinému populismu.

Běžně se má za to, že věda je jednou z těchto jednoduchých výpovědí o světě, neboť říká, jak se věci mají a dokonce umí navrhnout způsob, jak v případě více konkurenčních teorií nebo přístupů zjistit, kdo tedy pravdu má a kdo ne. Takto přehledná byla situace až poloviny desátých let minulého století, kdy Nieles Bohr přišel s modelem komplementarity. Našel oblasti fyziky, které umožňovali různé přístupy či interpretace, které se zdály být vzájemně protichůdné. A každá byla schopná něco o světě vypovědět. Bohr se snažil ukázat, že právě toto je přístup k vědě a poznávání světa, který přináší skutečně něco zajímavého.

Komplementarita tak v jeho pojetí znamená dvojí. Předně je to ztráta výlučnosti jednoho pohledu či jedné teorie. Současně však možnost, že se myšlenky mohou vzájemně doplňovat, rozvíjet, být vedle sebe a dávat tak vzniknout novému širšímu konceptu vidění světa. Ten již nikdy nemůže být v oblastech, kde se bude komplementarita uplatňovat ani přehledný ani jednoduchý. Ale o to může být krásnější a zajímavější.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: humusak

Humusak nabízí na svém snímku … zajímavou ilustraci komplementárního vidění světa. Světlo a stíny se zde vzájemně diferencují, takže vytvářejí obraz, který má svůj význam v kontextu prázdné stojící židle. Světelné stopy mohou vykřičet samotu prázdné židle. Asi každý, kdo někdy zažil smrt někoho blízkého nebo rozchod, ví, jak silný je pohled na prázdnou židli po milovaném člověku, která již nikdy nebude zaplněná.

Světlo i židle samotná tak nesou jen malé parciální vysvětlení situace, ale dohromady dávají divákovi nahlédnout do zajímavého příběhu, do kterého může promítnout sám sebe. Tím může jít v komplementaritě ještě o krok dále. Nejen nabídnout různá vzájemně se doplňující a rozvíjejí pohledy na jednu skutečnost, ale také vtáhnout ho do děje samotného, takže zcela smaže rozdíl mezi fotografií a divákem, ale vytvoří jednu společnou vzpomínkově imaginační scénu.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Paklík si hraje s gestem návštěvnice galerie na fotografii, která ukazuje, jak příjemné a zajímavé může být všímat si detailů, kterým běžně nevěnujeme pozornost. A přitom ony jsou často těmi body, které by nám umožnily vidět nový zajímavý příběh, daly možnost se na svět dívat jinak, komplikovaněji a detailněji.

Klepněte pro větší obrázek
., foto: shimmell

Salcstep pracuje s tématem anomálie... Tento pojem má většina z nás spojený především s vodou, ale je možná zajímavé se zamyslet nad tím, zda člověk sám není jednou z nejvýstřednějších anomálií celého vesmíru, porušením jeho struktur, barev, mechanismů a ticha.

Klepněte pro větší obrázek
anomálie..., foto: salcstep

Jokr7 si hraje s deštěm, životem na ulici, sociální situaci, ale také s názvem fotografie //////////. Snímek ukazuje na jeden ze zajímavých vyjadřovacích prostředků fotografa, který z kuliček vody (kterým říkáme ale kapky) vytvořil čáry prostým prodloužením expozice.

Klepněte pro větší obrázek
//////////, foto: jokr7

A na závěr ještě jeden pohled do vodní hladiny v podání No21 a jeho malebném O bydlení za vodou... 

Klepněte pro větší obrázek
O bydlení za vodou..., foto: No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

New York Times digitalizuje archív fotografií. Pomáhá mu v tom Google

New York Times digitalizuje archív fotografií. Pomáhá mu v tom Google

1000 let dlouhá expozice dírkovou komorou

1000 let dlouhá expozice dírkovou komorou

Princip dírkové komory je známý velmi dlouho a tento „fotoaparát“ patří mezi jedny z prvních, které se používaly. V moderní podobě jej pak využívá komunita tzv. pinholistů. Když se do jejího použití pustí filozof a umělec, může to dopadnout různě.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Téměř detektivní pátrání po snoubencích v Yosemitech

Téměř detektivní pátrání po snoubencích v Yosemitech

Nikon vyhlásil další ročník mezinárodní fotosoutěže Nikon Photo Contest

Nikon vyhlásil další ročník mezinárodní fotosoutěže Nikon Photo Contest

Astrofotograf roku 2018 – tohle jsou snímky opravdu z jiné planety

Astrofotograf roku 2018 – tohle jsou snímky opravdu z jiné planety

S blížícím se koncem kalendářního roku se objevuje stále více výsledků nejrůznějších fotografických soutěží. V záplavě průměrných nebo naopak nadprůměrných – ale povětšinou reportážních – fotografií se najdou i velmi zajímavé snímky.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Stanfordská knihovna uvolnila 130 000 fotografií Andy Warhola

Stanfordská knihovna uvolnila 130 000 fotografií Andy Warhola