DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Komplementarita

Lidé rádi uvažují o světě tak, aby byl pro ně co nejjednodušší a nejpochopitelnější. Jistě se najdou výjimky, které tu či onu jeho část problematizují, ale mít ve svém bytí jistotu a schopnost porozumět světu kolem sebe je zřejmě něčím, co je pro život nezbytné.

Také proto se někdy můžeme setkat s tím, že lidé – jinak velice intelektuálně zdatní – v některých oblastech zcela propadnou lacinému populismu.

Běžně se má za to, že věda je jednou z těchto jednoduchých výpovědí o světě, neboť říká, jak se věci mají a dokonce umí navrhnout způsob, jak v případě více konkurenčních teorií nebo přístupů zjistit, kdo tedy pravdu má a kdo ne. Takto přehledná byla situace až poloviny desátých let minulého století, kdy Nieles Bohr přišel s modelem komplementarity. Našel oblasti fyziky, které umožňovali různé přístupy či interpretace, které se zdály být vzájemně protichůdné. A každá byla schopná něco o světě vypovědět. Bohr se snažil ukázat, že právě toto je přístup k vědě a poznávání světa, který přináší skutečně něco zajímavého.

Komplementarita tak v jeho pojetí znamená dvojí. Předně je to ztráta výlučnosti jednoho pohledu či jedné teorie. Současně však možnost, že se myšlenky mohou vzájemně doplňovat, rozvíjet, být vedle sebe a dávat tak vzniknout novému širšímu konceptu vidění světa. Ten již nikdy nemůže být v oblastech, kde se bude komplementarita uplatňovat ani přehledný ani jednoduchý. Ale o to může být krásnější a zajímavější.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: humusak

Humusak nabízí na svém snímku … zajímavou ilustraci komplementárního vidění světa. Světlo a stíny se zde vzájemně diferencují, takže vytvářejí obraz, který má svůj význam v kontextu prázdné stojící židle. Světelné stopy mohou vykřičet samotu prázdné židle. Asi každý, kdo někdy zažil smrt někoho blízkého nebo rozchod, ví, jak silný je pohled na prázdnou židli po milovaném člověku, která již nikdy nebude zaplněná.

Světlo i židle samotná tak nesou jen malé parciální vysvětlení situace, ale dohromady dávají divákovi nahlédnout do zajímavého příběhu, do kterého může promítnout sám sebe. Tím může jít v komplementaritě ještě o krok dále. Nejen nabídnout různá vzájemně se doplňující a rozvíjejí pohledy na jednu skutečnost, ale také vtáhnout ho do děje samotného, takže zcela smaže rozdíl mezi fotografií a divákem, ale vytvoří jednu společnou vzpomínkově imaginační scénu.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Paklík si hraje s gestem návštěvnice galerie na fotografii, která ukazuje, jak příjemné a zajímavé může být všímat si detailů, kterým běžně nevěnujeme pozornost. A přitom ony jsou často těmi body, které by nám umožnily vidět nový zajímavý příběh, daly možnost se na svět dívat jinak, komplikovaněji a detailněji.

Klepněte pro větší obrázek
., foto: shimmell

Salcstep pracuje s tématem anomálie... Tento pojem má většina z nás spojený především s vodou, ale je možná zajímavé se zamyslet nad tím, zda člověk sám není jednou z nejvýstřednějších anomálií celého vesmíru, porušením jeho struktur, barev, mechanismů a ticha.

Klepněte pro větší obrázek
anomálie..., foto: salcstep

Jokr7 si hraje s deštěm, životem na ulici, sociální situaci, ale také s názvem fotografie //////////. Snímek ukazuje na jeden ze zajímavých vyjadřovacích prostředků fotografa, který z kuliček vody (kterým říkáme ale kapky) vytvořil čáry prostým prodloužením expozice.

Klepněte pro větší obrázek
//////////, foto: jokr7

A na závěr ještě jeden pohled do vodní hladiny v podání No21 a jeho malebném O bydlení za vodou... 

Klepněte pro větší obrázek
O bydlení za vodou..., foto: No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování