DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Krajina s nábytkem (hvězdářem)

Ve fotografii stačí k vyprávění příběhu málo. Někdy se stačí spolehnout na tradiční objekty a jejich netradiční spojení.

Stůl a židle, to jsou archetypy domova – místa, které jsme si vlastní prací nebo díky ní zbudovali, a kde se cítíme dobře a v bezpečí. Postavíte-li do prázdné místnosti stůl a židli, začnete v ní bydlet. U stolu jíme, u stolu spolu hovoříme, na židli odpočíváme. A co když dáme stůl a dvě židle do přírody? Bude to stále fungovat? Dovolím si napsat, že ano. Krajina se stane obrovským pokojem s průhledným stropem, skrz který v noci shlíží hvězdy. Sednout si na židli? Kdepak, hvězdář si stoupne na stůl, aby byl obloze blíž a mohl lépe číst svůj osud psaný v drahách planet a souhvězdích. Jeho hlava je zakloněná a vítr mu tiše proudí mezi prsty. Jak dávný to příběh…

V amatérské fotografii snímky uměleckých děl málokdy překračují hranici pouhého dokumentačního zachycení. Proto je třeba rozlišovat, jestli se nám taková fotografie líbí nebo zda obdivujeme pouze fotografovaný objekt. Fotograf Paklík dokumentační hranici překročil mílovým krokem. Sochařskou instalaci nábytku v krajině omezil na siluety na pozadí, které tvoří noční obloha s rozfoukaným mrakem a hvězdami.

Jak asi vznikl takový snímek? Jistě to nebylo jednoduché. Na prvním místě byl nápad, pak následovalo čekání na vhodné počasí. Zvolit ten správný expoziční čas nebylo také jednoduché, protože příliš dlouhá expozice by změnila hvězdy na oblouky se středem v polárce. Vše nejspíš završoval zběsilý útěk, šplhání na stůl, zaujmutí té správné pózy a dlouhé štronzo.

Klepněte pro větší obrázek
Krajina s nábytkem (hvězdářem); foto Paklik

Gratulujeme Paklíkovi k získání Fotografie týdne a pojďme se podívat na některé z dalších fotografií, které naši čtenáři umístili do galerie DIGIarény během uplynulého týdne.

Pavlu Kozdasovi se mezi sklem a betonem podařilo udělat velmi vydařený snímek architektury. Precizní a dynamickou kompozici doplňuje protiklad nachového západu slunce a umělého světla zářivek.

Klepněte pro větší obrázek
Architektura; foto Pavel Kozdas

Bára Jahnová se dala na experimentování s fotografikou. Prý to jen zkouší, hraje si s dlouhým expozičním časem i pohybem fotoaparátu a fotografii lehce pohladí štětcem v editoru. O tom, že výsledek je precizní a velmi imaginativní jsme se mohli přesvědčit při koukání na její dílo V zakletí… Bára má velkou fantazii a cit pro barvy a kompozici a umí toho využít.

Klepněte pro větší obrázek
V zakletí...; foto rok.zaruka

Martin Živný po delší autorské pauze v galerii DIGIarény vystavil snímky z letošní rekonstrukce Bitvy tří císařů u Slavkova. Ve všech fotografiích, i na té poslední vojska se svým generálem, Martin předvádí profesorskou práci s protisvětlem a velký cit pro zachycení správného okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek
Austerlitz...; foto mzivas

Vložit letní louku je v tomto pošmourném a skorozimním počasí poněkud odvážný počin. Autor angel74 se s námi podělil o svůj snímek, téměř vizi, léta. Fotografie má načervenalý nádech a sálá z ní teplo. Její velkou část vyplňuje louka nebo pole s řepkou, která je mimo oblast ostrosti, jediný konkrétní objekt je strom promyšleně umístěný ve vertikální ose fotografie. Stromy a louky na pozadí se ztrácejí v oparu. Tento celek tvoří silný výrazový prostředek a fotografie hraje hudbou červencového odpoledne.

Klepněte pro větší obrázek
Letním loukám; foto angel74

Hory jsou krásné a nebezpečné. Vydat se mezi vrcholky v zimě a na sklonku dne je ještě nebezpečnější. Jenže co má fotograf dělat, když zrovna v tomto období se dají udělat ty nejkrásnější snímky. Musí věřit sám v sebe, ve svou turistickou i foto výbavu a nesmí se bát. Michal Balada má dostatek zkušeností s fotografováním v extrémních podmínkách a poctil nás velice pěkným panoramatem hor. Pěknou kompozici doplňuje výrazný měsíc a blankytně modrý led na svahu.

Klepněte pro větší obrázek
Za soumraku; foto miiiba

Sednout si k Photoshopu a vytvořit něco šíleného a přitom koukatelného chce buď velký grafický cit nebo hodně štěstí. Grafika Acid trip a dilema sestry Lucy od fotografa azol mě nadchla pro své barvy, hravost a vtip.

 Klepněte pro větší obrázek
Acid trip a dilema sestry Lucy; foto azol

Další fotografie, která mně pobavila je snímek rozbitého „eroplánu“ od fotografa Banus. Z dokonalého stoje, který vytvořila sama příroda, zbyl jen podvozek a křídlo. V mžiku jsem si vzpomněl na animovaný seriál Minuscule plný leteckých katastrof v říši hmyzu.

Klepněte pro větší obrázek
...fly machine...; foto Banus
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: :) Tomáš Vrabec 9. 12. 2009, 13:12
:) vajsko 9. 12. 2009, 08:18

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.