DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Krajina s nábytkem (hvězdářem)

Ve fotografii stačí k vyprávění příběhu málo. Někdy se stačí spolehnout na tradiční objekty a jejich netradiční spojení.

Stůl a židle, to jsou archetypy domova – místa, které jsme si vlastní prací nebo díky ní zbudovali, a kde se cítíme dobře a v bezpečí. Postavíte-li do prázdné místnosti stůl a židli, začnete v ní bydlet. U stolu jíme, u stolu spolu hovoříme, na židli odpočíváme. A co když dáme stůl a dvě židle do přírody? Bude to stále fungovat? Dovolím si napsat, že ano. Krajina se stane obrovským pokojem s průhledným stropem, skrz který v noci shlíží hvězdy. Sednout si na židli? Kdepak, hvězdář si stoupne na stůl, aby byl obloze blíž a mohl lépe číst svůj osud psaný v drahách planet a souhvězdích. Jeho hlava je zakloněná a vítr mu tiše proudí mezi prsty. Jak dávný to příběh…

V amatérské fotografii snímky uměleckých děl málokdy překračují hranici pouhého dokumentačního zachycení. Proto je třeba rozlišovat, jestli se nám taková fotografie líbí nebo zda obdivujeme pouze fotografovaný objekt. Fotograf Paklík dokumentační hranici překročil mílovým krokem. Sochařskou instalaci nábytku v krajině omezil na siluety na pozadí, které tvoří noční obloha s rozfoukaným mrakem a hvězdami.

Jak asi vznikl takový snímek? Jistě to nebylo jednoduché. Na prvním místě byl nápad, pak následovalo čekání na vhodné počasí. Zvolit ten správný expoziční čas nebylo také jednoduché, protože příliš dlouhá expozice by změnila hvězdy na oblouky se středem v polárce. Vše nejspíš završoval zběsilý útěk, šplhání na stůl, zaujmutí té správné pózy a dlouhé štronzo.

Klepněte pro větší obrázek
Krajina s nábytkem (hvězdářem); foto Paklik

Gratulujeme Paklíkovi k získání Fotografie týdne a pojďme se podívat na některé z dalších fotografií, které naši čtenáři umístili do galerie DIGIarény během uplynulého týdne.

Pavlu Kozdasovi se mezi sklem a betonem podařilo udělat velmi vydařený snímek architektury. Precizní a dynamickou kompozici doplňuje protiklad nachového západu slunce a umělého světla zářivek.

Klepněte pro větší obrázek
Architektura; foto Pavel Kozdas

Bára Jahnová se dala na experimentování s fotografikou. Prý to jen zkouší, hraje si s dlouhým expozičním časem i pohybem fotoaparátu a fotografii lehce pohladí štětcem v editoru. O tom, že výsledek je precizní a velmi imaginativní jsme se mohli přesvědčit při koukání na její dílo V zakletí… Bára má velkou fantazii a cit pro barvy a kompozici a umí toho využít.

Klepněte pro větší obrázek
V zakletí...; foto rok.zaruka

Martin Živný po delší autorské pauze v galerii DIGIarény vystavil snímky z letošní rekonstrukce Bitvy tří císařů u Slavkova. Ve všech fotografiích, i na té poslední vojska se svým generálem, Martin předvádí profesorskou práci s protisvětlem a velký cit pro zachycení správného okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek
Austerlitz...; foto mzivas

Vložit letní louku je v tomto pošmourném a skorozimním počasí poněkud odvážný počin. Autor angel74 se s námi podělil o svůj snímek, téměř vizi, léta. Fotografie má načervenalý nádech a sálá z ní teplo. Její velkou část vyplňuje louka nebo pole s řepkou, která je mimo oblast ostrosti, jediný konkrétní objekt je strom promyšleně umístěný ve vertikální ose fotografie. Stromy a louky na pozadí se ztrácejí v oparu. Tento celek tvoří silný výrazový prostředek a fotografie hraje hudbou červencového odpoledne.

Klepněte pro větší obrázek
Letním loukám; foto angel74

Hory jsou krásné a nebezpečné. Vydat se mezi vrcholky v zimě a na sklonku dne je ještě nebezpečnější. Jenže co má fotograf dělat, když zrovna v tomto období se dají udělat ty nejkrásnější snímky. Musí věřit sám v sebe, ve svou turistickou i foto výbavu a nesmí se bát. Michal Balada má dostatek zkušeností s fotografováním v extrémních podmínkách a poctil nás velice pěkným panoramatem hor. Pěknou kompozici doplňuje výrazný měsíc a blankytně modrý led na svahu.

Klepněte pro větší obrázek
Za soumraku; foto miiiba

Sednout si k Photoshopu a vytvořit něco šíleného a přitom koukatelného chce buď velký grafický cit nebo hodně štěstí. Grafika Acid trip a dilema sestry Lucy od fotografa azol mě nadchla pro své barvy, hravost a vtip.

 Klepněte pro větší obrázek
Acid trip a dilema sestry Lucy; foto azol

Další fotografie, která mně pobavila je snímek rozbitého „eroplánu“ od fotografa Banus. Z dokonalého stoje, který vytvořila sama příroda, zbyl jen podvozek a křídlo. V mžiku jsem si vzpomněl na animovaný seriál Minuscule plný leteckých katastrof v říši hmyzu.

Klepněte pro větší obrázek
...fly machine...; foto Banus
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: :) Tomáš Vrabec 9. 12. 2009, 13:12
:) vajsko 9. 12. 2009, 08:18

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.