DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Krajina s vtákama

Bouře byla vždy symbolem něčeho tajemného, strašidelného a kouzly opředeného. Tak ji vykresluje také dnešní fotografie týdne – jako magické spojení země, ptáků a mraků.

Téměř každé dítě se bojí bouřky, přitom běžný déšť nevadí téměř nikomu. Tento paradox má zajímavé pozadí. Déšť totiž není obtížné popsat, dokonce tak, aby jej pochopilo i dítě – kondenzace vodních par, prachová jádra, vzdušné proudy.

Bouřka je z tohoto pohledu mnohem zajímavější. Připravit výklad toho, proč vzniká potenciálový rozdíl mezi mraky a zemí, není nic jednoduchého. Stejně tak ve chvíli, kdy se objeví blesk a ze vzduchu se stává plazma, získává celý děj na složitosti a přitažlivosti.

Myslím, že takhle intuitivně vnímali lidé bouřku odpradávna. Severské národy znaly bohy hromů, kteří se projevovali v bouřích. Měli sílu a mohli ničit vše, co se jim dostalo do cesty. Podobně postupuje také Shakespeare, který ve své Bouři ukazuje na spojení magie a přírodních dějů, které si mohou s lidmi na moři dělat cokoli. O to větší zlom představuje objev bleskosvodu. Tajemství tohoto atmosférického jevu jako by padlo, lidstvo se dokázalo chránit před hněvy bohů a začalo mít věci pod kontrolou.

Přesto blesky stále pozornost poutají. Ať již šlo o snahy Tesly a jeho následovníků o uchování energie z nich nebo prostě o onen estetický vjem. Zřejmě nejsem sám, kdo se rád podívá na světelnou hru elektrických výbojů, které rozehřívají vzduch do té míry, že se ozývá masivní rána. Bouře mají své neopakovatelné kouzlo a zřejmě ani sebepokročilejšími modely je nedokážeme přesně simulovat – nikdy dopředu nebudeme vědět, jak bude blesk vypadat nebo kdy přesně vznikne.

A snad i pro tento moment překvapení zůstanou bouřky vždy součástí dětských snů a pohádek.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Krajina s =vtákama= (foto: jack08)

Gratuluji fotografovi s přezdívkou jack08 k vydařenému snímku s názvem Krajina s =vtákama=. Zachycuje krajinu, která čeká na to, až bude moci svoji krásu snoubit s nevyzpytatelností blesků a bouří.

Jak vznikla fotografie týdne: Krajina s vtákama

Jak vznikla fotografie týdne: Krajina s vtákama


Klepněte pro větší obrázek
Jarní (foto: Martin Rak)

Martin Rak připomíná, že se objevilo jaro i se svými projevy. Od příjemných teplot a studených rán, až po krásné květiny, které cudně začínají zdobit lesy, louky i okolí cest. Tak jako sněženky na snímku Jarní.

Klepněte pro větší obrázek
.... (foto: Bondy)

Život je křehký… važme si toho, co máme. Tak zní moto vzpomínkového dvojsnímku fotografa Bondy. Ukazuje, že známé heslo memento mori je aktuální stále. A to i v době, kdy se na nás z reklamních poutačů usmívají jen mladí a zdraví, kdy rodiče odkládáme do hospiců či domovů důchodců, jen abychom neviděli smrt. Jenže právě v ní se ukáže, zda náš život za něco stál. Zda nebyl jen krásnou bublinou, pozlátkem bez obsahu.

Klepněte pro větší obrázek
2012 (foto: bongacuckoo)

Pokud se rádi díváte na noční oblohu, možná vás potěší fotografie s názvem 2012, kterou pořídil bongacuckoo. Ukazuje, že krásné věci je možné vidět stále, jen je třeba se umět dívat a hledat je. Třeba i mimo sebe samého.

Klepněte pro větší obrázek
Vábení (foto: adamec)

A jelikož je jaro obdobím lásky a probouzení se, jistě zaujme fotografie Vábení od pana Adamce, která ukazuje samičku kachničky mandarínské během vábení partnera.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Tradičně výběr celkem mimo. Fotografie týdne… LP 29. 3. 2012, 11:21

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?