DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: krásným dívkám otvírám

Od eugeniky k symbolice, od krásy k pojmům – těmito slovy by se dala stručně charakterizovat dnešní fotografie týdne. Zavřené dveře, hra stínů a obrys dívky, která čeká, zda jí někdo otevře a pozve dál...

Když v roce 1859 vyšla Darwinova kniha O původu druhů, zapůsobila nejen na biology, ale také na sociology a filozofy. Ti vzali základní myšlenku díla – že v přírodě existuje vývoj, který je charakterizován tím, že úspěšné druhy se lépe adaptují a přežijí a pokusili se jí dát společenský podtext.

Bylo doporučováno, aby se ti nejlepší stýkali jen s nejlepšími, neboť vše ostatní je degradací genomu, retardačním procesem, který neprospívá lidstvu. Měla tak vzniknout vyšlechtěná elita, která bude nositelkou pravého lidství. Myšlenky čistoty rasy – totiž toho, že nejlepší jsou určení nikoli intelektem, ale rasou či třídou – se ujaly oba totalitní systémy, což eugeniku zdiskreditovalo.Když se později začalo hovořit o možnosti manipulace s geny, byl vztyčený prst historické paměti připraven.

Sama manipulace s geny nese řadu otázek – kdo je onen optimální jedinec, do jaké míry je určen genetickou výbavou, jak moc do ní člověk může a má zasahovat? Paradoxní je, že pokud mají muži hodnotit krásu obličeje žen, nevybírají jako nejhezčí ty, které jsou nějak výrazné, ale naopak co možná nejprůměrnější typy. Jakoby se sama příroda tomuto elitářství bránila a kladla těžko zodpověditelnou otázku – jak to, že krása ženy je průměrným vzhledem a průměrný obraz či stavba často nehodnotným kýčem?

Klepněte pro větší obrázek 
krásným dívkám otvírám, foto: navyy
 

Symbol dveří byl dříve vnímán jako velice přehledný – šlo o otevření možností, nabídku vstupu do dialogu, společenství či jiného vztahu. Dveře nebyly průhledné, musely být otevřené pro každého, kdo chtěl vstoupit, případnou možnou identifikací byl pouze hlas.

Snímek krásným dívkám otvírám, je pěknou ukázkou práce se stíny a barevností dveří, hravého pohledu autora i přiměřené fantazie. Gratuluji navyy k fotografii týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Krmení racků je fotogenickou záležitostí téměř vždy. Stejně tak je v českém prostředí silná tradice sociální fotografie či snímků života lidí na okraji společnosti ve veřejném prostoru. Všechny tyto tradice integruje snímek Pražské kontrasty III. od ondrasotet.

Klepněte pro větší obrázek 
Pražské kontrasty III., foto: ondrasotet

Milovníky abstraktní fotografie potěší snímek, na kterém hrají prim dvě postavy, kus látky a především světlo. Fotografie oni dva nese nezaměnitelný rukopis jokr7 a umožňuje ve fantazii každého diváka rozehrát divadelní dialog inspirovaný onou zakonzervovanou scénou. Jde o nabídnutí rámě nebo měření svalů? Či něco úplně jiného?

Klepněte pro větší obrázek 
oni dva, foto: jokr7

Pokud máte rádi netradiční fotografické formáty, pak vás možná zaujme snímek jedné fronty a živého náměstí. Nese název odkud a kam, autorem je vladislavko.

Klepněte pro větší obrázek 
odkud a kam, foto: vladislavko

A na závěr ještě jedna letní reminiscence. Nese název ...valašské zastavení... a ukazuje krásu procházek za pěkného počasí venkovskou krajinou. Autorem je fakir.h.

Klepněte pro větší obrázek
...valašské zastavení..., foto: fakir.h
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne