DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne, která hřeje u srdce

Sen a zároveň realita. Teplo, světlo, fantazie, něžnost. Tento snímek svým nábojem zvedá náladu. Seznamte se s tvorbou Rozinky.
Fotografie týdne, která hřeje u srdce

Říká si makro, ale balancuje na hraně abstraktního snění. Je čtvercová, ale obligátní nuda a statičnost, očekávaná u kompozice tohoto tvaru, se jaksi ne a ne dostavit. A je oranžová. Úžasná barva. Vitální a plná energie. Fotografie, která se dnes zachytila v redakčních sítích, je nabitá optimismem. Ani stopy po šedivé špíně a bolesti života. Ne, že by tedy bylo lepší zavírat oči před stíny skutečnosti, ale nezapomínejme, že svět má nádherné barvy. A autorka Fotky týdne nezdolnou fantazii.

Pojmenovala ji „Interier“, tedy vnitřek, nitro. A fotografie se skutečně zdá prodchnuta jakousi niternou intimitou, magickým teplem, které se dostává pod kůži. „Tak jsem se snad už popatnácté vrátil k této Tvé fotografii,“ objevuje se v komentářích. „Pěkné, hřejivé... Když je člověku slabo, takové fotky ho povzbudí.“ Když se na zachycený květ díváme delší dobu, přestaneme se soustředit na jeho obrysy a konkrétnost a začneme pociťovat abstraktnější složku, emoce. Do diskuse kdosi připisuje: „Hezky žensky jemné.“ A to je ono – to, co se zdá ve fotografii jiné, neuchopitelné. Ženská, pocitová složka, křehká a fantaskní, ale až překvapivě kompaktní, když ji uchopíme do ruky. Má to prostě atmosféru. A také křehkou, ale vyzývavou přitažlivost, vedle níž by leckterý černobílý akt zbledl závistí.

Klepněte pro větší obrázek
Interier; foto: Rozinka

Ano, mohlo by to být zkrátka obyčejné makro květinky v jásavých barvách, ale autorka s přezdívkou Rozinka se ve své tvorbě zaměřuje hlavně na emoce, na jejich lov a zvýraznění. Zdánlivě to může připomínat grafiku, malbu, jindy jen nespoutanou a nepolapitelnou abstrakci. Tato autorka však nikoho nenapodobuje, skládá z jednotlivých dílků světa jedinečné obrazce a chodí po Brně, aby fotoaparátem lovila sny.

Pokud si prolistujete Galerii její tvorby, neujde vám, jakými zajímavými zákrutami se ubírá její vývoj. Kompozice jsou v poslední době jednodušší, barvy jsou dominantnější, pozorovatel si musí mnoho domyslet a vycítit. Rozinčiny fotky si s námi svým způsobem hrají. „A přitom jde o výřez z velmi malého kapesního přístroje, tzv.krabičky na mýdlo“, dodává autorka sama ke snímku „Interier“. Talent a fantazii prostě sebelepší přístroj nenahradí – je to vždy jen v našich rukou a očích. Gratulujeme tedy této zajímavé autorce a těšíme se na její další vývoj. Jistě kolem nás neprojde bez povšimnutí, protože upoutat pozornost, to Rozinka umí.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

ORANŽOVÝ EXPRES NIKDO NEZASTAVÍ Fotolín Matlák jr. 31. 3. 2007, 17:42

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.