DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Leecher

Ač se může na první pohled zdát, že obraz je silnějším vjemem nežli zvuk, má hudba schopnost proniknout skrze naši racionalitu a zasáhnout naše emoce s mimořádnou silou.

Porovnáme-li dva nejvýznamnější lidské receptory smyslových vjemů – oko a ucho, můžeme dospět k závěru, že jednoznačné první housle v našem vnímání musí hrát oko. Má mnohem větší dynamický rozsah než ucho. Zatímco jedním uchem poznáme jen existenci nějakého tónu, okem bezpečně rozlišíme také směr, odkud k nám nějaký počitek přichází. Totéž dokážeme, použijeme-li uši dvě, ale uděláme-li totéž s očima, máme také informaci o poloze zdroje v prostoru. Z biologického hlediska je funkčnost a složitost oka mnohem větší.

Mohlo by se zdát, že obraz bude vždy intenzivnějším zážitkem nežli zvuk. Myslím, že tomu tak není a ani být nemusí. Člověk dokáže obraz poměrně dobře filtrovat a ignorovat, přehlížet jej. Ale pokud je někde v jeho okolí intenzivní zdroj zvuku, nedokáže se mu žádným způsobem přirozeně vyhnout. Snad si jen může zacpat uši. Zvuk navíc zasahuje mnohem více emoce nežli rozum. Očima jsme zvyklí měřit polohu, odhadovat vlastnosti. Je to náš primární racionální analytický nástroj, hlavní zdroj dat pro náš mozek. Uši jsou ale mnohem méně objektivní, pro racionální stránku člověka nabízejí mnohem užší paletu informací. A přesto je ve zvuku slovo – základní jednotka našeho myšlení.

Hudba je zvláštní podobou slova, které jakoby mělo obsah, ale nemá formu. Není racionálně pochopitelná, ale dotýká se naší emocionality. Snad proto mohou kritici psát o tom, že Mozartova hudba je dotyky andělských křídel pro naši duši. Jakékoli kategorie pro hudbu jsou možné, ale dobrá hudba je překročí. Nedokáže se vměstnat do škatulek. Je slovem bez formy, které nelze popsat, ale lze je jen prožít.

Přesně tak, jako muž na dnešní fotografii týdne, nesoucí název Leecher, se nechává uchvátit hudbou a prožívá jí. Bez kategorií a racionality. V této krásné fotografii nechybí perfektní práce se světlem, rychlost, dynamika ani dobrá kompozice. Vše je navíc mistrným dílem okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek 
Leecher (foto: Lissuin)

Přemýšleli jste někdy o tom, co to znamená hlídané parkoviště? Známý vtip Miloslava Šimka říká, že to je takové parkoviště, které je hlídáno, aby jej nikdo neukradl. O automobilech není ani slovo. O tom, že lze k této službě přistoupit také jinak vypovídá lehce žertovný snímek Dokonale hlídané parkoviště od pana Jeřábka.

Klepněte pro větší obrázek 
Dokonale hlídané parkoviště (foto: Jerabek III.)

Snímek Konec stereotypu je dílem Mikoudelky a ukazuje, jak krásně lze pracovat s minimalistickým konceptem a hladkou křivkou na fotografii. Téměř jako z pera Bohuslava Fuchse.

Klepněte pro větší obrázek 
Konec stereotypu (foto: Mikoudelka)

Nezvyklé světlo, překvapivé prostředí, nádech starých času a neočekávané krásy. Tak by se asi v krátkosti dala shrnout fotografie Dáma v kloboučku, kterou v Buenos Aires zachytil Oko-nomada.

Klepněte pro větší obrázek 
Dáma v kloboučku (foto: Oko-nomada)

A na závěr snímek s povedenou kompozicí i názvem, jehož autorkou je Azhar. V černobílém provedení zachycuje ruce i pozadí, které navzájem vytvářejí překvapivý paradox na obrázku s názvem Ten to byl.

Klepněte pro větší obrázek 
Ten to byl (foto: Azhar)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Fotografie týdne je moc povedená, taky bych … Hanka U. 21. 7. 2011, 12:57
borci :-D je to fajne v-r 29. 6. 2011, 09:04

Další podobné články

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Fotografie týdne: hráči – proč je hra pro člověka důležitá

Pokud bychom hledali v humanitních a společenských vědách nějaké téma, které by bylo možné považovat za módní až téměř vyčerpané, nabízela by se analýza fenoménu hry.

Fotografie týdne: mety – o kvantifikaci sebe sama

Fotografie týdne: mety – o kvantifikaci sebe sama

Přibližně před deseti lety se objevil fenomén označovaný jako quantified self, se kterým je spojená myšlenka, že je důležité hledat v životě veličiny či činnosti, jež je možné měřit a analyzovat.

Fotografie týdne: Zimní kontrasty aneb má krása logiku?

Fotografie týdne: Zimní kontrasty aneb má krása logiku?

Co je to informace? O definici tohoto pojmu se vedou spory a v současnosti existují stovky různých definici. Včetně přístupu, že pokud je nějaký pojem takto vágní a nejednoznačný, nemá vůbec smysl o něm uvažovat.

Fotografie týdne: Pod dohledem – o uvědomění si nejen sebe

Fotografie týdne: Pod dohledem – o uvědomění si nejen sebe

Vědomí, že se na nás někdo dívá, že na nás myslí, že jsme pod dohledem, může mít dva zcela opačné efekty. Který z nich se přitom uplatní, záleží vždy na celé dvojici dohledového vztahu – na tom, kdo dohlíží a kdo je pod dohledem.