DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Lensbaby, baby and mama...

Dnešní fotografie týdne vypráví příběh o štěstí, radosti a největším zázraku přírody. Nasajte z ní trochu pozitivních emocí.
Fotografie týdne: Lensbaby, baby and mama...

Na úvod snad malé varování. Pokud se v textu vyskytne příliš mnoho pozitivních slov, nemějte to autorovi za zlé, prostě se jen nechal unést. Nebylo to totiž vůbec složité a věřím, že se to i na vás přenese rychleji, než třeba chřipka. Koukněte se na dnešní fotku týdne.

Klepněte pro větší obrázek 
Lensbaby, baby and mama...; foto Michal Szydlowski (Mihau)

Všechna ta radost, štěstí, smích, veselí a v neposlední řadě samozřejmě velký kopec lásky stříkají z téhle fotky snad všemi směry. Tolik pozitivních emocí už člověk v dnešní době často nevídá. Tady navíc ve spojení s narozením dítěte, což je další silný impuls, kterému prostě není možné odolat. Tuhle fotku bych nechal tisknout každý den na přední stranu novin. Vysílal bych ji v televizi na začátku zpravodajství, nalepil ji na tramvaje a kdyby to šlo, dostal bych ji i do rádia. A až půjdou z fotek extrahovat pocity, lisoval bych z ní do velkých sudů tu radost a lásku a posílal je do celého světa, aby jí všude bylo dost.

Ale máte pravdu, radost a štěstí jsou přece okolo nás, jen je stačí najít. Skrývají se totiž v malých všedních věcech. V úsměvech, v přírodě, v gestech nebo prostě jen v obyčejném pocitu, že tady člověk může být. A když tu může být s někým, to je pak teprv krásně na světě. A pokud ze dvou vznikne další člobrdík, je to dar a zázrak.

Ano, on je pak sice vykoupen desítkami probdělých nocí, podrážděností nebo strachem, ale většina rodičů bude určitě souhlasit, že prostě není nic krásnějšího, než jejich děti. Proto na mě ta fotografie tak působí. Protože to v ní všechno je. A navíc přirozeně.

Opusťme na chvíli emoční stránku a podívejme se na tu technickou, kde vidíme zdařile využitý objektiv lensbaby. Ten se totiž postaral (tedy spolu s autorem) o výtečné vyznění tohoto okamžiku tím, že nechal ostrý pouze dětský obličej a vše ostatní je už mírně rozmazané. Lensbaby objektivy mají díky konstrukci kreativní možnosti práce s místem, kam ostříte. Naklápěním a otáčením můžete zaostřit pouze na část scény a zbytek bude rozmazaný. Samozřejmě, chce to cvik a praxi.

Autor Michal Szydlowski, který v galerii vystavuje pod nickem Mihau má už určitě natrénováno a jeho lensbaby tak ostří tam, kam potřebuje. Jako fotograf je na DIGIaréně krátce, od ledna 2009. Pro více informací jsem se proto vydal na jeho stránky. Co jsem tam zjistil? Je to fotograf, který brouzdá všemi kategoriemi. Rád fotí reportáže, koncerty a nebo různé akce. Občas se vydá mezi na lov zvířat nebo krajinek. Nejvíce fotek však má však v části věnované lidem a portrétům, takže předpokládám, že právě tato oblast ho při focení baví nejvíce.

Přeji tedy Michalovi, aby se mu i v budoucnu podařilo zachytit na svých fotkách přirozenost a bohatou škálu pocitů tak, jak se mu to povedlo na dnešní fotce týdne.

Další článek




celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

Díky všem... Mihau 21. 4. 2009, 23:14
super práce Rostislav 21. 4. 2009, 11:27
gratuluji Eva Bahenská 21. 4. 2009, 10:05
Štěstí Peter Drančák 17. 4. 2009, 00:06
Re: hmmm... Majkkl 16. 4. 2009, 19:44

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.