DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Lidé v liniích

O tenké lince mezi svobodou a totalitou v linkování světa – Poněkud vulgární heslo „držet hubu a krok“ případně slovy kapely Chinaski „nehasit co tě nepálí“ a „nebojovat sám“ jsou něčím, s čím dnešní člověk akcentující svobodu, rozdílnost, alternativy může jen těžko souhlasit.

Ale přesto je otázkou, zda sousloví „dnešní člověk“ není pojmem zavádějícím, marketingovým, povrchním, pozlátkovým. Mít nalinkovaný život může být stejně svazující jako osvobozující.

Tuto skutečnost zažívají mniši v řadě klášterů, do kterých člověk vstoupí a v podstatě hned ví, jak bude celý jeho život v základních rysech probíhat – leží na posteli, na které zřejmě zemře, ví, kdy bude celý rok stávat, co bude dělat,… Vědomí této skutečnosti může u člověka vyvolat dvě rozdílné reakce a většinou ne mnoho mezi nimi. Buď tento řád neunese a zblázní se či z kláštera odejde, nebo jej bude vnímat jako vytvoření prostoru svobody.

Když porovnáme hry dámu a šachy, většina z nás řekne, že šachy jsou tou zajímavější, královskou hrou. Je tomu tak přesto, respektive právě proto, že mají velice přísná a složitější pravidla. Pokud je člověk dodržuje, může si ohromně zahrát. Pokud se rozhodne pro opak, bude mít sice pocit neomezené svobody, ale zážitek ze hry nemá žádný. Svoboda jakoby byla závislá na tom, že jí něco vytyčuje hranice. Jen v takové svobodě se dá žít a svobodně tvořit, přemýšlet+.

Augustinovo heslo „zachovej řád a řád zachová tebe“, právě k této skutečnosti odkazuje. Pokud člověk přijme jistá pravidla svého života, je to nejen pohodlnější, ale také mu to dává jistou odolnost vůči životním krizím. Čím se tedy liší normalizační hesla od skutečné svobody? Myslím, že v trojím. Člověk se musí s pravidly ztotožnit, vstoupit do nich svobodně a dobrovolně. Pokud se tak nestane, žije v zajetí totality. Hesla fedrují jedince bez ohledu na ostatní, vybízejí jen k všímání si sebe. A za třetí, neumožňují vykročit z nich.

Klepněte pro větší obrázek
Lidé v liniích, foto: Dirtmaniak

Snímek Lidé v liniích od Dirtmaniaka nabízí možnost obojí interpretace. Jak linek a řádu, ve kterém svobodně žijeme, tak také právě onu úzkokolejnou lhostejnost totality. Přikláníme se však k první, neboť zde lidé svými stíny i svým reálným bytím překračují hranice, procházejí mezi jednotlivými pruhy a volí si, jaká pravidla jsou pro ně autentická.

Gratuluji autorovi k zajímavému urbanistickému černobílému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Auge zachycuje muže O jarmarku. Sleduje jeho soustředění, hloubku, práci i zaujetí činností, kterou dělá. Je na něm vidět užívání si situace, ale současně moderní brýle ukazují, že je spíše hercem role – otázkou je, zda v životě „občanském“ nebo jarmarkovém.

Klepněte pro větší obrázek
O jarmarku, foto: auge

Vlastimil Pibil ukazuje obyčejný, avšak neobyčejně uchopený kousek světa na snímku Pichlavé zátiší 2..., téměř jako oslavu krásy každodennosti.

Klepněte pro větší obrázek
Pichlavé zátiší 2..., foto: Vlastimil Pibil

Také Morseova abeceda, jejímž autorem je Sluník, jest hrou s běžnou skutečností, se stavbou, na které by nic zajímavého zřejmě nebylo, pokud by si autor nevšiml jejího drobného detailu. A ten se nerozhodl předat dále.

Klepněte pro větší obrázek
Morseova abeceda, foto: sluník

Na závěr ještě emočně dokumentační snímek Marcela Koláčka s názvem Kibera boy, který mimo jiné zaujme zajímavou prací se světlem.

Klepněte pro větší obrázek
Kibera boy, foto: MarcelKolacek
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Zajímal by mě názor autora fotografie. Ne po… Petr 18. 8. 2016, 08:20

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.