DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Lišče

Asi každý zná Těsnohlídkův příběh o lišce Bystroušce, který řeší řadu zásadních lidských témat – přátelství, svobodu, lásku. A to vše v prostředí bytostně pohádkové krajiny Bílovic nad Svitavou.

Ještě před dvaceti lety byly Bílovice relativně tichým klidným místem, kde vystupující na železniční stanici vítala informační tabule, která jim oznamovala, že jsou v kraji lišky Bystroušky a Knihy lesů vod a strání.

Zástavbě dominovala vila S. K. Neumanna. Pokud se do tohoto místa vypravíme dnes, můžeme vidět moderní, rychle se rozrůstající a silně neorganickou zástavbu nepříliš valné kvality. Přesto je zde tato informační tabulka stále, ale člověk za nějakým tématickým zážitkem musí vyrazit někam do lesů, které jsou všude okolo. A skutečně zde stále jsou lišky, divoká prasata a další zvěř. Jen jezevce jsem zde ještě neviděl.

Dnešní fotografie týdne o Lišce, která nese podtitul „v lidské péči,“ by tak docela dobře mohla pocházet z kraje, který se nachází několik málo minut vlakem na sever od Brna a rozvíjet tak literárně kulturní tradici místního prostředí.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Lišče (foto: Adamec)

Domnívám se, že i téma přes určitý časový odstup neztratilo nic na své aktuálnosti. I dnes je člověk nucen se ptát, zda je svobodný a co ho svobodným činní. Jestli nejsou různá bezpečností, hygienická a sociální opatření natolik závažná, že sice umožňují zachování života člověka, ale ne lidského bytí. Zda svoboda je jen zdánlivou kulisou, nebo něčím skutečně opravdovým a důležitým.

Naše západní civilizace dává na péči o člověka mimořádně velký důraz, ale možná se trochu zapomíná ptát, zda po tom vlastně touží. Jako bychom předpokládali, že existuje autorita, která věci lépe zařídí za nás. Ať již jde o otázky různých pojištění, pravidel chování či čehokoli dalšího. Je zde stále pocit, že musíme pamatovat na ty, kteří nedisponují dostatečnými schopnostmi k úsudku, tak dobrému, jako je ten náš. A možná zapomínáme, že náš úsudek nemusí být nejlepší ani objektivně, ani subjektivně.

Gratuluji panu Adamcovi k sérii výborných záběrů na téma lišek v lidské péči, kterým nechybí ani precizní technické zpracování ani kvalitní kompozice a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších snímků uplynulého týdne.


Fenomén ulice je pro města zcela klíčový. Není možné uvažovat o životě města, jeho kultuře, urbanistické koncepci a dalších věcech, aniž bychom reflektovali děje, které probíhají na chodnících, silnicích či schodech. Fotografie Dlažební sběr II. jeden z takových aspektů města v podání jokr7 nabízí.

Klepněte pro větší obrázek
Dlažební sběr II. (foto: Jokr7)

Zajímavá krajinná kompozice a hra s paprsky slunce, které pronikají mrakem, je vidět také na snímku Na svahu... od fotografa s nickem Promart.

Klepněte pro větší obrázek
Na svahu... (foto: Promart)

Někdy se může z plotu stát žebřík, uzavřené brány se mohou otevřít. Změnit se může téměř cokoli. Fotografie Open může jistě zaujmout také zvláštní atmosférou ticha, mlčení a snad i jakési nostalgie. To vše v podání Shimmella.

Klepněte pro větší obrázek
Open (foto: Shimmell)

A na závěr ještě jeden pohled do města a jeho ekosystému. Tentokráte v podání Igoo a dvoj snímku v černobílém provedení snímku LV.

Klepněte pro větší obrázek
LV (foto: Igoo)

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát