DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Lost

Molo, loď a jezero. Z těchto tří ingrediencí lze namíchat zajímavý snímek, na který stojí za to se podívat. A to především proto, že nese myšlenku, příběh, a působí takřka překvapivě. Trpělivost při dlouhé expozici a citlivý převod do černobílé jsou pak třešinkou na dortu.

Fotografování umožňuje desítky nejrůznějších přístupů, které se v zásadě snaží vždy o totéž. Zakonzervovat skutečnost způsobem, který bude pro diváka zajímavý a přitažlivý. S tím souvisí také potřeba, aby snímek nesl určité sdělení.

Stejně jako básník užívá slov, která však překračují svůj význam a dohromady odkrývají novou skutečnost, tak také fotograf zachycující světlo a svět kolem sebe se snaží běžnou lidskou zkušenost překročit.

Jan Patočka si jako první všiml toho, že v češtině jsou slova svět a světlo nápadně podobné, tedy že mají stejný kořen. Svět je pro nás to, co je ozářeno světlem, to co můžeme poznávat, pozorovat, zachytit. To co není vidět, je v temnotě a nepoznatelné, do světa již nepatří. Možná právě tento postřeh je důležitý pro formování představ o tom, jak by fotograf měl pracovat.

Matěj Michalík nabízí na svém snímku Lost téma, které není nikterak neobvyklé – loď u přístavního mola. Přesto se snaží nabídnout hned několik ne zcela běžných pohledů na tuto skutečnost. Předně je to jakýsi minimalismus, neboť celý snímek (Ač není jen černý a bílý) pracuje jen s trojící prvků – lodí, molem a téměř otevřenou krajinou jezera. Divák tak přesně ví, na co se má soustředit. Druhý aspekt se týká precizního technického provedení, kterému zřejmě nelze objektivně nic vytknout.

Klepněte pro větší obrázek 
Lost, foto: Matej Michalík

V neposlední řadě je to práce s příběhem, který je ukotvený v názvu snímku a reaguje na neostré kontury plachetnice. V divákovi vyvolává otázky po tom, kam vlastně jede, kdo na ní je nebo zda nenarazí do mola. A právě tyto projekce vlastní fantasie diváka do snímku jsou tím, co z něj dělá objekt, u kterého je možné se chvíli zastavit a přemýšlet, nebo jen tak snít.

Gratuluji autorovi ke zdařilému snímku a dovoluji si pozvati na prohlídku některých dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

No21 ukazuje, jak je možné se radovat s vykonaných podzimních zahradních prací. S umem, nadhledem a vtipně na snímku s názvem Když je všechno hotové... Autor pracuje citlivě s jemnou hranicí toho, kdy domalované či barevně akcentované prvky ve snímku působí zajímavým a hravým dojmem a kdy se stávají kýčem.

Klepněte pro větší obrázek 
Když je všechno hotové, foto: No21

Shimmell si konzistentně hraje s počty, hledá matematiku za každou skutečností světa, jakoby se snažil znovu obnovit pythagorejskou představu o něm. Snímek 1 + 3 je pěknou ukázkou toho, že se zima blíží a stojí za to se na ni připravit. Avšak stejně jako kůň v horní části snímku je možné zvolit také opačnou strategii – mít nadhled a zachovat klid.

Klepněte pro větší obrázek 
1+3, foto: shimmell

Olda Polda se ve svých snímcích snaží vytrvale zachycovat zajímavé fragmenty světa, které většině lidí unikají, aniž by jim věnovali větší pozornost. Galerie svět promítající mysl a fantasii autora na zeď jistě takovým fragmentem je.

Klepněte pro větší obrázek 
Galerie svět, foto: Olda Polda

A na závěr ještě ohlédnutí za uplynulým měsícem v podání Libora Pawlase a jeho technicky precizního snímku listopadová.

Klepněte pro větší obrázek 
listopadová, foto: Libor Pawlas
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Soudě podle ostatních vybraných fotek asi pr… Martin Kozak 5. 12. 2013, 20:52
Molo, pohled do dali, dlouhy cas a k tomu ne… RUM 5. 12. 2013, 20:24

Další podobné články

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Co je ticho? Zvukař nebo fyzik by možná hledal cestu ve stanovení minimální intenzity zvuku, nabízel by počet decibelů, od kterých je možné o tichu hovořit z pohledu přírodních věd. Existuje ale takové ticho?

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female


Reklama na ticho... Autor: Robson65