DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: lov

„Celý svět je naruby. My všichni jsme vzhůru nohama. Jsme jako mouchy na stropě a jenom díky věčnému milosrdenství nespadneme dolů.“ Tento slavný citát Gilberta Keitha Chestertona se zdá být mimořádně aktuální především v dnešní době.

Řada lidí se domnívá, že lze zakonzervovat svět, který zde byl před pěti či sto lety a tvářit se, že se nic nemění. To ale nelze, šipka času je v tomto ohledu neúprosná, a jestliže se nám zdá, že žijeme ve složité době, ve které se obtížně orientujeme, nejde o emoci v žádném ohledu novou.

Co znamená ono „My všichni jsme vzhůru nohama“? Může jít o tragický povzdech, který konstatuje fakt, že světu ve kterém žijeme, nerozumíme. Že nemáme své jistoty a snaha o návrat do starých dobrých časů, kdy bylo vše v pořádku, se zdá být vlastně docela rozumným řešením. To ale přirozeně otevírá jiný velký spor – totiž zda více jsme nebo se stáváme.

Každá volba, každá zkušenost či zážitek nás modeluje a proměňuje, nelze říci, že bychom zůstávali beze změny. Na druhé straně zakoušíme to, že se naše osobnost neměnní skokovitě, což akcentuje například právo, které počítá s tím, že v jistém časovém úseku je člověk stále týž a nese proto za své chování zodpovědnost.

Chesterton vidí jistou záruku v Božím milosrdenství. Očekává, že jeho zásluhou se věci nevymknou kontrole a současně jde o jistý invariant bytí. Tento argument ale nemůže pochopitelně uspokojit každého, neboť předpokládá osobní přijetí předpokladu o milujícím transcendentálním jsoucnu.

Klepněte pro větší obrázek
lov, foto: shimmell

Jaká je druhá varianta? Pokud nechceme volit zoufalství, zbývá to, co nabízí Shimmell na snímku lov. Tento projekt bytí vzhůru nohama je možné rozdělit do dvou fází. Tou první je odhodlání přiklonit se k modelu stávání se, vrhnout se do bytí s rizikem, že to možná nevyjde, ale že je nutné to zkusit. Jde o novou formulaci argumentu absolutní sázky, která pochází od Pascala.

Druhým krokem je lov – identifikace cíle, ochota mu něco obětovat a jít za ním, jakkoli se vše odehrává hlavou dolů a cíl má v rukou všechny trumfy – křídla, orientaci, volnost. Přesto jistě také mi můžeme najít svoji zbraň, konkurenční výhodu, i když na první pohled můžeme mít jen holé ruce.

Gratuluji autorovi k zajímavému snímku a dovolím si pozvat na prohlídku dalších fotografií z uplynulého týdne.

Snímek Bažant zachycuje tohoto polního ptáka v pohybu při vokálních aktivitách. V zářivých barvách, ostře, kompozičně ideálně. Autorem je Adamec.

Klepněte pro větší obrázek
Bažant, foto: adamec1

Fotografie pomalé světlo jakoby se vracela ke známé scéně z hry o demonstraci rychlosti světla a zvuku od J. Cimrmana. Je hravá, nápaditá, pracuje se stínem i reálným obrazem. Nepostrádá vtip ani myšlenku. Autorem je Humusak.

Klepněte pro větší obrázek
pomalé svetlo, foto: humusak

Pro milovníky sociální fotografie zachycující střípky z každodenního života různých sociálních skupin bude jistě příjemným zážitkem fotografie přestávka, pracující s tradičním pauzovým archetypem kávy a cigarety.  Snímek ale mimo to ukazuje další zajímavé prvky, které scénu dotvářejí – samotného muže, dialogicky spojené hrnky i popelníky stojící vyrovnané v řadě, jakoby odkazující k pevnějším je samotné přesahujícím pravidlům. Autorem je vhumanik.

Klepněte pro větší obrázek
přestávka, foto: vhumanik

Marek Ujčík také pokračuje ve svém tradičním fotografickém pojetí i programu a nabízí pohled na Rozbouřená pole vonící a zářící jarem.

Klepněte pro větší obrázek
Rozbouřená pole, foto: MarekUjcik
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne