DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Příroda má mnoho podob. Po dvou horských túrách je čas ponořit se do abstraktnějších hlubin.
Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Děti, zátiší a hory. Taková jsou nejoblíbenější témata posledních měsíců. Na takových fotografiích pokaždé víte, s čím máte tu čest, a děj na ní lze vždy logicky vysvětlit. Už nějaký čas na nás ale nesměle vystrkuje prsty jarní sluníčko, a tak si dáme menší změnu a podíváme se do méně frekventovaných kategorií. Po dvou měsících se tedy opět dostane na abstraktní snímek.

Nejde však o abstrakci zcela nepochopitelnou (která se stane většinou také nepochopenou). Její autorka, prezentující se pod přezdívkou rok.záruka, dobře ví, že návštěvníci Galerie uvítají, když snímek o něčem jasně pojednává. Obrázek složený z rozmazaných čar je sice originální a zvláštní, ale ne každý ho stráví. Ponořila se tedy s fotografickým aparátem do mrazem spálené trávy na mezi, aby vytvořila další ze svých typicky zasněných, napůl nereálných a napůl zcela jasných záběrů, na nichž se detaily ze zahrad a lesů prolínají se sny a tajemstvím.

Kaligrafie znamená krasopis, písmomalířskou dovednost, postavenou na umných tazích štětce. Když se na tento snímek zadíváme pozorněji, tyto tahy tam skutečně najdeme. Napůl rozostřený „abstraktní“ snímek stále dává najevo, že jde hlavně o tu trávu, její struktura zůstává i přes všechny úpravy znát. Dostáváme se tedy opět do prostoru, kde se fotografie střetává s výtvarným uměním. Na střety na této hranici existuje mnoho protichůdných názorů. Ale ve skutečnosti o nic nejde – je to přece jen trs trávy...

Klepněte pro větší obrázek
Kaligrafie; foto: rok.zaruka

„Tak to dopadne, když dáte trávě do ruky štětec, postavíte před ní plátno a posvítíte ji na to všechno sluníčkem,“ komentuje svůj poslední snímek s nadsázkou. To sluníčko, které jsme přes zimu téměř neviděli, však dodává jejím fotkám další důležitý rozměr. Tato autorka je totiž jednou z osob, jejichž tvorba během roku je nejvíce ovlivněna odstíny jednotlivých ročních dob.

Navštivte její Galerii a uvidíte sami. Je to zkušenost, kterou zná každý, kdo fotografuje během roku hlavně přírodní scenerie. Jaro charakterizují například fialková či jemně zelená, létu vládne nebeská modř a nejrůznější barvy květin a zelenohnědé odstíny podzimu přecházejí do bílé a šedomodré, když přijde zima. Tak jde zkrátka čas. Momentálně se zřejmě nacházíme v hnědavém období, kdy zmrzlé rostlinky pomalu roztávají. Všímavost a citlivost pro detaily je pro tuto autorku naprosto rozhodující, všechny snímky během její tvorby se k sobě svým výrazem hodí, a co víc, při prohlížení celé kolekce si zákonitě musíte povšimnout kvalitativního posunu směrem nahoru.

Není to jen technická a kompoziční vypracovanost, ale hlavně cit pro barvu, strukturu i pro výsledný dojem. Poslední snímek je dle slov čtenářů prozatím ze všech nejlepší – překoná se autorka příště? Gratulujeme, přejeme i nadále mnoho úspěchu a především dobré světlo.

Další článek




celkem 11 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Děkuji za pěknou diskuzi rok.zaruka 19. 2. 2008, 18:09
Děkuji za pěknou diskuzi Pavel 18. 2. 2008, 20:35
Re: :-) 18. 2. 2008, 17:59
Re: :-) rok.zaruka 18. 2. 2008, 15:20
Re: :-) 18. 2. 2008, 14:04

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.