DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Příroda má mnoho podob. Po dvou horských túrách je čas ponořit se do abstraktnějších hlubin.
Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Děti, zátiší a hory. Taková jsou nejoblíbenější témata posledních měsíců. Na takových fotografiích pokaždé víte, s čím máte tu čest, a děj na ní lze vždy logicky vysvětlit. Už nějaký čas na nás ale nesměle vystrkuje prsty jarní sluníčko, a tak si dáme menší změnu a podíváme se do méně frekventovaných kategorií. Po dvou měsících se tedy opět dostane na abstraktní snímek.

Nejde však o abstrakci zcela nepochopitelnou (která se stane většinou také nepochopenou). Její autorka, prezentující se pod přezdívkou rok.záruka, dobře ví, že návštěvníci Galerie uvítají, když snímek o něčem jasně pojednává. Obrázek složený z rozmazaných čar je sice originální a zvláštní, ale ne každý ho stráví. Ponořila se tedy s fotografickým aparátem do mrazem spálené trávy na mezi, aby vytvořila další ze svých typicky zasněných, napůl nereálných a napůl zcela jasných záběrů, na nichž se detaily ze zahrad a lesů prolínají se sny a tajemstvím.

Kaligrafie znamená krasopis, písmomalířskou dovednost, postavenou na umných tazích štětce. Když se na tento snímek zadíváme pozorněji, tyto tahy tam skutečně najdeme. Napůl rozostřený „abstraktní“ snímek stále dává najevo, že jde hlavně o tu trávu, její struktura zůstává i přes všechny úpravy znát. Dostáváme se tedy opět do prostoru, kde se fotografie střetává s výtvarným uměním. Na střety na této hranici existuje mnoho protichůdných názorů. Ale ve skutečnosti o nic nejde – je to přece jen trs trávy...

Klepněte pro větší obrázek
Kaligrafie; foto: rok.zaruka

„Tak to dopadne, když dáte trávě do ruky štětec, postavíte před ní plátno a posvítíte ji na to všechno sluníčkem,“ komentuje svůj poslední snímek s nadsázkou. To sluníčko, které jsme přes zimu téměř neviděli, však dodává jejím fotkám další důležitý rozměr. Tato autorka je totiž jednou z osob, jejichž tvorba během roku je nejvíce ovlivněna odstíny jednotlivých ročních dob.

Navštivte její Galerii a uvidíte sami. Je to zkušenost, kterou zná každý, kdo fotografuje během roku hlavně přírodní scenerie. Jaro charakterizují například fialková či jemně zelená, létu vládne nebeská modř a nejrůznější barvy květin a zelenohnědé odstíny podzimu přecházejí do bílé a šedomodré, když přijde zima. Tak jde zkrátka čas. Momentálně se zřejmě nacházíme v hnědavém období, kdy zmrzlé rostlinky pomalu roztávají. Všímavost a citlivost pro detaily je pro tuto autorku naprosto rozhodující, všechny snímky během její tvorby se k sobě svým výrazem hodí, a co víc, při prohlížení celé kolekce si zákonitě musíte povšimnout kvalitativního posunu směrem nahoru.

Není to jen technická a kompoziční vypracovanost, ale hlavně cit pro barvu, strukturu i pro výsledný dojem. Poslední snímek je dle slov čtenářů prozatím ze všech nejlepší – překoná se autorka příště? Gratulujeme, přejeme i nadále mnoho úspěchu a především dobré světlo.

Další článek




celkem 11 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Děkuji za pěknou diskuzi rok.zaruka 19. 2. 2008, 18:09
Děkuji za pěknou diskuzi Pavel 18. 2. 2008, 20:35
Re: :-) 18. 2. 2008, 17:59
Re: :-) rok.zaruka 18. 2. 2008, 15:20
Re: :-) 18. 2. 2008, 14:04

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.