DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Příroda má mnoho podob. Po dvou horských túrách je čas ponořit se do abstraktnějších hlubin.
Fotografie týdne: Malba štětcem z trávy

Děti, zátiší a hory. Taková jsou nejoblíbenější témata posledních měsíců. Na takových fotografiích pokaždé víte, s čím máte tu čest, a děj na ní lze vždy logicky vysvětlit. Už nějaký čas na nás ale nesměle vystrkuje prsty jarní sluníčko, a tak si dáme menší změnu a podíváme se do méně frekventovaných kategorií. Po dvou měsících se tedy opět dostane na abstraktní snímek.

Nejde však o abstrakci zcela nepochopitelnou (která se stane většinou také nepochopenou). Její autorka, prezentující se pod přezdívkou rok.záruka, dobře ví, že návštěvníci Galerie uvítají, když snímek o něčem jasně pojednává. Obrázek složený z rozmazaných čar je sice originální a zvláštní, ale ne každý ho stráví. Ponořila se tedy s fotografickým aparátem do mrazem spálené trávy na mezi, aby vytvořila další ze svých typicky zasněných, napůl nereálných a napůl zcela jasných záběrů, na nichž se detaily ze zahrad a lesů prolínají se sny a tajemstvím.

Kaligrafie znamená krasopis, písmomalířskou dovednost, postavenou na umných tazích štětce. Když se na tento snímek zadíváme pozorněji, tyto tahy tam skutečně najdeme. Napůl rozostřený „abstraktní“ snímek stále dává najevo, že jde hlavně o tu trávu, její struktura zůstává i přes všechny úpravy znát. Dostáváme se tedy opět do prostoru, kde se fotografie střetává s výtvarným uměním. Na střety na této hranici existuje mnoho protichůdných názorů. Ale ve skutečnosti o nic nejde – je to přece jen trs trávy...

Klepněte pro větší obrázek
Kaligrafie; foto: rok.zaruka

„Tak to dopadne, když dáte trávě do ruky štětec, postavíte před ní plátno a posvítíte ji na to všechno sluníčkem,“ komentuje svůj poslední snímek s nadsázkou. To sluníčko, které jsme přes zimu téměř neviděli, však dodává jejím fotkám další důležitý rozměr. Tato autorka je totiž jednou z osob, jejichž tvorba během roku je nejvíce ovlivněna odstíny jednotlivých ročních dob.

Navštivte její Galerii a uvidíte sami. Je to zkušenost, kterou zná každý, kdo fotografuje během roku hlavně přírodní scenerie. Jaro charakterizují například fialková či jemně zelená, létu vládne nebeská modř a nejrůznější barvy květin a zelenohnědé odstíny podzimu přecházejí do bílé a šedomodré, když přijde zima. Tak jde zkrátka čas. Momentálně se zřejmě nacházíme v hnědavém období, kdy zmrzlé rostlinky pomalu roztávají. Všímavost a citlivost pro detaily je pro tuto autorku naprosto rozhodující, všechny snímky během její tvorby se k sobě svým výrazem hodí, a co víc, při prohlížení celé kolekce si zákonitě musíte povšimnout kvalitativního posunu směrem nahoru.

Není to jen technická a kompoziční vypracovanost, ale hlavně cit pro barvu, strukturu i pro výsledný dojem. Poslední snímek je dle slov čtenářů prozatím ze všech nejlepší – překoná se autorka příště? Gratulujeme, přejeme i nadále mnoho úspěchu a především dobré světlo.

Další článek




celkem 11 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Děkuji za pěknou diskuzi rok.zaruka 19. 2. 2008, 18:09
Děkuji za pěknou diskuzi Pavel 18. 2. 2008, 20:35
Re: :-) 18. 2. 2008, 17:59
Re: :-) rok.zaruka 18. 2. 2008, 15:20
Re: :-) 18. 2. 2008, 14:04

Další podobné články

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.

Fotografie týdne: zastávka.

Fotografie týdne: zastávka.

Jan Sokol popisuje na příkladu zdvořilého chování ve veřejné dopravě městskou mentalitu. Stojíme blízko druhých, na které se díváme se zdvořilým úsměvem, ani ne moc silným, aby to nevypadalo osobně, ani ne s příliš kyselým obličejem.

Fotografie týdne: Do jiných světů

Fotografie týdne: Do jiných světů

Jedním z tradičních motivů sci-fi literatury je cestování do jiných světů. Člověk projde branou či proletí červí dírou a objeví se v novém světě. Jeho pojetí přitom může být značně odlišné.

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.