DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Mandelík fialovoprsý

Příroda nám nabízí často absurdní barevné kombinace, kterými zdobí ptáky. Snad žádné jiné suchozemské zvíře nedostalo do vínku takovou pestrobarevnou výbavu jako oni.

Podle Darwinovy evoluční teorie by se příroda měla chovat v zásadě racionálně. Měla by vyzkoušet velké množství kombinací různých parametrů u každého druhu zvířat a na základě toho, co se v přirozeném výběru osvědčí, by mělo zůstat to nejpraktičtější a nejlepší. Dnešní věda ví, že takto naivně interpretovaná evoluce by neměla šanci na úspěch. Ostatně jsou to právě živé organismy, které zasadily poměrně silnou ránu pro přírodovědecký redukcionismus, který prosazovali především fyzici.

Ten vycházel z jednoduché úvahy – co to je biologie? Soubor chemických reakcí v poněkud komplexnějším propojení. Má proto smysl studovat především chemii. Ale co je předmětem zkoumání chemie? Interakce elektronových obalů, o kterých ale chemie téměř nic neříká. Chemie tak je jen zvláštním případem fyziky. Jediná přírodní solidní věda je tedy fyzika. Jenže tak jak byly zkoumány živé struktury, tedy systémy s velkou složitostí, se ukázalo, že fyzika nedokáže podat žádné rozumné vysvětlení těchto jevů. Ne že by v živých organismech neplatily zákony fyziky nebo neexistovaly atomy, ale jejich struktura je příliš složitá.

Při pohledu na současnou vědu je možné říci, že řadu vývojových vzorců lze s větší či menší pravděpodobností odhadnout. Jsme schopni predikovat některé možné změny nebo se snažíme zdůvodňovat již existující fenomény. Přesto je stále zřejmější, že fenomén evoluce je čím dál hůř pochopitelný jako celek. Čím více jdeme do jeho hloubky a máme více dílčích znalostí, tušíme, že mechanismy nejsou tak triviálně jednoduché, jak se mohlo ještě před půl stoletím zdát. Možná může vzniknout i dojem, že čím více toho víme, tím více si uvědomujeme, že o celku můžeme vypovídat jen velmi obtížně.

Klepněte pro větší obrázek
Mandelík fialovoprsý (foto: Zahorec)

Zajímavým příkladem evolučního vývoje může být Mandelík fialovoprsý, kterého na stejnojmenném snímku představuje Zahorec. Proč je právě takto barevný a ne jinak? Proč u něj převážila barevnost před nenápadností? To jsou otázky, na které je možné podat odpověď, ale reagovat na otázku, proč tomu není jinak, nelze. Příroda je tak stále složitá a nepochopitelná. A snad právě proto krásná. 

Klepněte pro větší obrázek
Křižovatky (foto: František Vrba)

František Vrba nabízí zajímavý pohled na koleje, který doslova vybízí k řadě různých možných interpretací. Koleje mohou být alegorií života a nenápadně stranou stojící výpravčí tím, kdo vše řídí. Je to osud? Bůh? Nebo jen nezúčastněný pozorovatel? Těžko říci. Každopádně snímku nechybí výborná atmosféra a mimořádně dobré výtvarné zpracování. A také víceznačný název – Křižovatky.

Klepněte pro větší obrázek 
Gold Longiness Watch (foto: Giom de Sampre)

Pokud máte rádi hodinové strojky, tak jistě stojí za shlédnutí Gold Longines Watch, jehož autor Giom de Sampre doplnit technický artefakt již klasickým grafickým doprovodem.

Klepněte pro větší obrázek
Po stopách světla (foto: Angel74)

Pekným snímkem z přírody, kterému nechybí atmosféra ani dobré technické zpracování je Po stopách světla,který vytvořil Angel74.

Klepněte pro větší obrázek 
A iné pominuteľnosti (foto: Jgf3)

A na závěr ještě fotografie, která dokonale zapadá do kontextu letních cest. K názvu A iné pominuteľnosti..., zřejmě není potřeba cokoli přidávat. Snad jen, že autorem je Jgf3.

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

A jaks' poznal, že je živej? Přesně takovýho… mk 29. 7. 2011, 23:50
Mě přijde živej.. proč myslíš vycpanej? Daemonius 27. 7. 2011, 20:57
Miliontý vycpaný pták Martin Kozak 27. 7. 2011, 09:03
Bez těch plitkých a naivních slov bych si ty… bla156 27. 7. 2011, 08:37
Dnes nám tu v popiscích obrázků zařádil něja… Honza Homola 27. 7. 2011, 07:25

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.