DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Jen tak to odvrhnout proto, že k dané věci či žánru neumíme přistoupit, by bylo jistě krátkozraké. Druhou obtíží je jistá inflace či zahlcenost. Pokud je něco moderní, znamená to zpravidla, že se tvorbě věnuje obrovské množství lidí, kteří produkují věci zajímavé i zcela bezcenné.

V architektuře je to pěkně vidět na příkladu barokních vesnických kostelíků, které jsou sice řemeslně dobře udělané, relativně staré a nepředstavují výplod prosté lidové tvořivosti, ale nic mimořádně specifického a cenného na nich není. Rozpoznat to cenné od běžné kvalitní produkce vyžaduje netriviální cit a smysl pro umění, což opět není všem dáno a současně takový selektivní filtr může být snadným jablkem sváru.

Třetím problémem je, že zatímco krásy barokního chrámu nebo renesančního paláce se všímá poměrně snadno, protože jde o objekty, které mají specifickou – a dnes již alespoň částečně nepotřebnou nebo nevyužitelnou – formu či smysl, tak moderní umění je na tom hůře. Tím, že je spojené s řešením každodenních všedních potřeb se může snadno stát, že zevšední. Budeme jej míjet, a přitom si ho ani nevšimneme. Zapustíme ho do struktury světa, která kdyby se změnila, tak nás znejistí, ale pokud existuje, tak ji nereflektujeme.

Klepněte pro větší obrázek
Marcel Bruckman, foto: jokr7

Situace ohledně moderního umění se zdá být ztracená – je spojené s tak silným rámováním a tolika tématy, které jeho chápání ztěžují, že by bylo možná snazší utéci k objektům, které budou stovky let staré. Ty jsou přece ověřené časem a něco na nich bude.

Možná jednou ze specifických možných rolí fotografa je být kurátorem takových objektů. Naučit se je fotografovat a tím dávat do kontextu, který se může zpřístupňovat divákům. Do situací a myšlenek, které budou provokovat, ale současně mohou zaujmout. Fotograf je člověk, který ze složité struktury světa, jeho nespočetných vazeb a pavučin interakcí a souvislostí, usiluje o to vyzdvihnout něco, co druzí třeba nevidí.

Snímek Marcel Bruckmann, zachycuje pražské metro. Stavbu, která je pro většinu Pražanů nezajímavá a jen čistě užitečná, možná tmavá a nepěkná. A přesto si ji cení v nejrůznějších anketách a soutěžích o nejkrásnější metro. Snímek ukazuje jistou perspektivu zastávky, které možná běžně nevidíme. A dává podnět k tomu, abychom příští cestu metrem věnovali hledání něčeho zajímavého – od hliníkových destiček po architektonické řešení.

Autorem snímku je Jokr7, kterému gratuluji a současně si dovoluji pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Pro milovníky struktur, linek a abstrakce je určen černobílý snímek id117504-1417033257, jehož autorem je sysho. Možná, že i ona spletenost světa vyžaduje čas od času vysušení či odpočinek. A snad právě v takové zahálce je možné zahlédnout něco nového.

Klepněte pro větší obrázek
id117504-1417033257, foto: sysho

DagmarB. sází na svém snímku Vlna na modro hnědou abstrakci. Fotografie by se hodila jako pěkný ilustrativní motiv či námět, který působí příjemně harmonickým dojmem.

Klepněte pro větší obrázek
Vlna, foto: DagmarB

Stojí výše Bůh nebo člověk? Tuto otázku si kladli stavitelé Babylonské věže a špatně dopadli. Shimmell nabízí tutéž otázku, jen v polském gardu – vydrží déle muž na střeše nebo věž kostela? Fotografie Polsko jako by ukazovala člověka, který se k věži staví zády. A rozhoduje se, že si to v životě zařídí po svém. Stojí na střeše stále?

Klepněte pro větší obrázek
Polsko, foto: shimmell

A na závěr ještě jeden snímek s cigaretou v posteli a pocitem krásy spočinutí. Taková je fotografie Life is beautiful od Zoran 2.

Klepněte pro větší obrázek
Life is beautiful, foto: Zoran 2
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování