DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Memento

Někdo fotí kytičky a někdo zase rozvaliny. Dnes se podíváme na snímek s komentářem k zamyšlení: „Pamatuj, člověče, neboť pomíjivá je existence věcí....“
Fotografie týdne: Memento

„Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris.“ Latina je jako stvořená k ponurosti, opuštěnosti a starobylé atmosféře, která z aktuální Fotografie týdne odkapává s elegancí ztuhlého medu. Je to mrtvý jazyk, k současníkovi jen skomíravě problikávající z náhrobků a lékařské terminologie. Jazyk, který se hodí k pomíjivosti věcí, které umírají stejně jako on. Koneckonců, autor tohoto snímku nás zavádí na opuštěný hornický hřbitov, takže asociace se smrtí je namístě. Někteří z nás možná nad tím patosem pozvednou oči k nebesům, ale milovníci temna, tajemna a fotografické deprese nadšeně ukazují zdvihnuté palce. Autor přezdívaný Therion zjevně trefil hřebíček do rakvičky.

Ne, že by samozřejmě nebylo co vytknout. Snímek se může zdát přeplácaný, protože strom ukrývající půlku nebe je prvkem skutečně neobvyklým. „Bez toho stromu a hrobů to bude jen kaple a nic víc“, ozývá se také v diskusi. Ano, to bude, ale není právě tohle tím hlavním mottem lovců ponurých zákoutí? Snaží se nám zprostředkovat podivnost zdánlivě obyčejných míst, záhrobní tajemno tam, kde by v létě náruživí makrofotografové pronásledovali včelky. Svět je dostatečně velký na to, abychom si v něm našli každý to své.

Klepněte pro větší obrázek
Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris; foto: Therion

Stísněnost z Fotky týdne ale tentokrát přímo křičí. Barevnost snímku je ponurá stejně jako jeho poselství a ani vrána nezakrouží nad věžičkou, takže se scéna zdá opravdu bez života... Co je na této fotografii tak zajímavého, že pod ní tolik čtenářů vyjádřilo své nadšení? Snad atmosféra. Ta je totiž přímo zákeřná, nebo, chcete-li, záhrobní. Buď ji odvrhnete, nebo vás přitáhne a nepustí.

Snímky tohoto autora obecně obsahují velkou dávku melancholie. I scenérie v jasných barvách má v sobě cosi posmutnělého. V jeho Galerii najdeme záběry odkazující ke starým dobám, pomíjivosti, rozkladu a smutku nad ubíhajícím časem, které v kontrastu s neměnností zachycených přírodních krás tvoří neobvyklý vizuální zážitek. Jeho fotografie můžete zavrhnout jako kýč, ale také obdivovat jako něco, co vám tady už nějakou dobu chybělo.

Therionova mystická tvorba vrhá letmé pohledy po titulu Fotografie týdne už nějakou dobu, ale zatím jí chyběla ta správná bodová hladina, která se zdvihla nyní spolu s jarní oblevou. Pogratulujme mu tedy k vítězství. Na závěr snad ještě – coby memento – jedna myšlenka, která se objevuje v debatě pod tímto snímkem: „Je smutné, že my, lidé, necháváme zpustnout taková pietní místa. Člověk si zaslouží úctu i po smrti...“

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

misto Vlado 20. 6. 2007, 16:49
místo marci 20. 6. 2007, 15:39
ico ico 6. 4. 2007, 12:36
Re:ji Therion 6. 4. 2007, 09:00
ji Pan Tau 6. 4. 2007, 07:29

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.