DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Memento

Někdo fotí kytičky a někdo zase rozvaliny. Dnes se podíváme na snímek s komentářem k zamyšlení: „Pamatuj, člověče, neboť pomíjivá je existence věcí....“
Fotografie týdne: Memento

„Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris.“ Latina je jako stvořená k ponurosti, opuštěnosti a starobylé atmosféře, která z aktuální Fotografie týdne odkapává s elegancí ztuhlého medu. Je to mrtvý jazyk, k současníkovi jen skomíravě problikávající z náhrobků a lékařské terminologie. Jazyk, který se hodí k pomíjivosti věcí, které umírají stejně jako on. Koneckonců, autor tohoto snímku nás zavádí na opuštěný hornický hřbitov, takže asociace se smrtí je namístě. Někteří z nás možná nad tím patosem pozvednou oči k nebesům, ale milovníci temna, tajemna a fotografické deprese nadšeně ukazují zdvihnuté palce. Autor přezdívaný Therion zjevně trefil hřebíček do rakvičky.

Ne, že by samozřejmě nebylo co vytknout. Snímek se může zdát přeplácaný, protože strom ukrývající půlku nebe je prvkem skutečně neobvyklým. „Bez toho stromu a hrobů to bude jen kaple a nic víc“, ozývá se také v diskusi. Ano, to bude, ale není právě tohle tím hlavním mottem lovců ponurých zákoutí? Snaží se nám zprostředkovat podivnost zdánlivě obyčejných míst, záhrobní tajemno tam, kde by v létě náruživí makrofotografové pronásledovali včelky. Svět je dostatečně velký na to, abychom si v něm našli každý to své.

Klepněte pro větší obrázek
Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris; foto: Therion

Stísněnost z Fotky týdne ale tentokrát přímo křičí. Barevnost snímku je ponurá stejně jako jeho poselství a ani vrána nezakrouží nad věžičkou, takže se scéna zdá opravdu bez života... Co je na této fotografii tak zajímavého, že pod ní tolik čtenářů vyjádřilo své nadšení? Snad atmosféra. Ta je totiž přímo zákeřná, nebo, chcete-li, záhrobní. Buď ji odvrhnete, nebo vás přitáhne a nepustí.

Snímky tohoto autora obecně obsahují velkou dávku melancholie. I scenérie v jasných barvách má v sobě cosi posmutnělého. V jeho Galerii najdeme záběry odkazující ke starým dobám, pomíjivosti, rozkladu a smutku nad ubíhajícím časem, které v kontrastu s neměnností zachycených přírodních krás tvoří neobvyklý vizuální zážitek. Jeho fotografie můžete zavrhnout jako kýč, ale také obdivovat jako něco, co vám tady už nějakou dobu chybělo.

Therionova mystická tvorba vrhá letmé pohledy po titulu Fotografie týdne už nějakou dobu, ale zatím jí chyběla ta správná bodová hladina, která se zdvihla nyní spolu s jarní oblevou. Pogratulujme mu tedy k vítězství. Na závěr snad ještě – coby memento – jedna myšlenka, která se objevuje v debatě pod tímto snímkem: „Je smutné, že my, lidé, necháváme zpustnout taková pietní místa. Člověk si zaslouží úctu i po smrti...“

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

misto Vlado 20. 6. 2007, 16:49
místo marci 20. 6. 2007, 15:39
ico ico 6. 4. 2007, 12:36
Re:ji Therion 6. 4. 2007, 09:00
ji Pan Tau 6. 4. 2007, 07:29

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.