DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Městem… prostě jinak

Od jakého okamžiku se může člověk nazývat fotografem? Od tisícího snímku? První prodané fotografie? Výstavy? Nebo je fotografem ten kdo se umí dívat kolem sebe prostě jinak, než ostatní?

Přemýšlet nad tím, kdo by mohl být nazýván fotografem je velice ošidné. Na jedné straně je možné poměrně snadno definovat kategorie, jak je počet prodaných snímků, uspořádaných výstav, obdržených cen či vydělaných peněz. Jistě bychom mohli najít řadu dalších kvantifikačních kritérií, podle kterých bychom mohli učinit přesný a nekompromisní řez tím, kdo fotografem je a kdo není. Ale byla by to skutečně dobrá odpověď na naši otázku?

Myslím, že na první pohled je zřejmé, že nikoli, že umění a umělce nelze rozdělit do škatulek podle množství nějakých položek. To by bylo málo. Je tedy nějaká cesta, jak odlišit fotografa od člověka mačkajícího spoušť a na fotografa si jen hrajícího? Myslím, že existuje hned několik cest. Ta první povede přes estetiku. Zobrazuje daný člověk krásu? Mají jeho snímky nějaký hlubší obsah, který je přesahuje? Odkazují někam dále? Nebo jen čistě techniky, splňují určitá kritéria kvality? Mne osobně ale ani tato cesta ve fotografii příliš neuspokojuje. Jistě můžeme najít řadu fotografů, kteří ji budou splňovat, ale je to opravdu dokonale obsažná množina? To asi ne.

Jistou cestu k tomu, koho je možné za fotografa označit, nabízí dnešní fotografie týdne s názvem Městem… prostě jinak, kterou pořídil Annunak. Fotografem je ten, kdo se dívá na svět jinak než ostatní, kdo dokáže věci vidět z jiného úhlu než je běžné a dokáže je zachytit. Možná právě v tom spočívá umělecký význam fotografie – ukázat, že věci mohou být jiné, než si na první pohled myslíme.

Klepněte pro větší obrázek 
Městem... prostě jinak (foto: Annunak)

Podzim pro mnoho lidí může působit jako deprimující období, snad až jako příprava na smrt, o které vědí, že někdy přijde, ale nedokážou se s ní vyrovnat a smířit. Vše odkvétá, usychají květy. A právě tuto atmosféru zachytil na snímku Konec léta Mikoudelka.

Klepněte pro větší obrázek 
Konec léta (foto: Mikoudelka)

Některé věci vypadají samozřejmě a přitom značně nepatřičně. Příkladem může být Pán na koloběžce od Evy Skalákové. Snímek nabízí nejen paradox v odění muže a druhu jeho dopravního prostředku, ale také originální barevnost, která ukazuje, že věci kolem nás mohou být překvapivě zajímavé.

Klepněte pro větší obrázek 
Pán na koloběžce (foto: Eva Skaláková)

Fotografie zvířat jsou sice vděčné a pěkné, ale většinou relativně bez nápadu, stereotypní a stále se opakující. Ač jim často nechybí technická dokonalost, je velmi vzácné, když se na nich objeví něco nového či překvapivého. Že to jde i jinak ukazuje snímek Zasněná od Libora Pawlase.

Klepněte pro větší obrázek 
Zasněná (foto: Libor Pawlas)

A na závěr ještě zastřený pohled do dálek na snímku Stále s Tebou od Jokra7, odkazující snad na nejasnost budoucnosti. Čtenáři knihy o panu Tompkinsovi si jistě vzpomenou na příhodu s Maund na pláži, kde byla příliš velká Plankova konstanta. Snad ani přítomnost nemusí mít tak úplně ostré kontury.

Klepněte pro větší obrázek 
Stále s tebou (foto: Jokr7)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Souhlas, výborný kousek. aarak 3. 10. 2011, 09:48
zajal mne ten snímek "pán na koloběžce" z La… Rudi 23. 9. 2011, 18:36

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.