DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: mestské inšpirácie...

O kráse a umění v ošuntělých dimenzích města, o hledání krásy pod povrchem a o zapomenutých časech. O tom všem vypráví aktuální fotografie týdne.

Nedávný sjezd spisovatelů přinesl řadu kontroverzních i zajímavých témat, která by neměla zůstat zcela zapomenuta. Především to, že současné umění je ve stoleté tradici republiky vlastně první, které nemusí plnit žádné politické cíle nebo zadání.

Nemusí se vůči ničemu vymezovat, uchylovat se do šedého prostoru ani odolávat pokušení konformismu. To je na první pohled pěkné, ale nese to s sebou jiný problém. Dobré umění vznikalo a vzniká většinou právě oním vyhraněním se proti nějakému zlu nebo problému. A moderní doba je příliš pohodlná, nekonfliktní a korektní na to, aby se v ní něco takového snadno našlo. S tím souvisí ještě jeden důležitý aspekt, totiž mytologizace minulosti, naše představa o zářivých barvách první republiky, pohodlném životě v kavárnách a hudbě na každém rohu s všudypřítomným étosem zdvořilosti.

Procházka po místech, kde se právě v době první republiky nejvíce žilo a pracovalo, totiž po opuštěných průmyslových zónách, dělnických koloniích a čtvrtích s pavlačovými domy, dává – i bez pohledu do archiválií – na tuto dobu zcela jiný pohled. Takový, který musí být nutně spojen s určitým vnímáním sociálního rozměru tehdejší společnosti – přenášení celých vesnic do měst, chudoby, nevzdělanosti, dětské práce a pracovních úrazů nebo neutěšeného bydlení.

Právě toto jsou pak ta místa, kde může básník, spisovatel nebo fotograf začít budovat svůj příběh. Střetávají se v něm dějiny velké i malé osobní příběhy, umění a průmysl slavné doby se všemi sociálními bolestmi a problémy. Toto pnutí pak vytváří ono příjemné prostředí pro tvorbu.

Fotografie mestské inšpirácie... od Gabriela Mega ukazuje jedno takové místo. Na jedné straně je na snímku zachycena ošuntělá, oprýskaná budova, kterou lze za krásnou označit jen obtížně. Ale do této situace přichází záře slunce, pateticky působící zátiší a fotograf vytvářející koncepci určitého záblesku krásy.

Klepněte pro větší obrázek
mestské inšpirácie..., foto: Gabriel Mego

Snímek lze chápat jako pozvání k procházkám po místech, které jsme si možná zvykly vnímat jako trochu ušmudlané, nepěkné, zašlé, ale které mohou člověka svým duchem a neobvyklou krásou překvapit a zasáhnout.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku s pěknou atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Snímek Paklíka přirozeně zapadá do jeho tvorby v tom slova smyslu, že staví člověka do kontextu geometrické struktury – tentokráte však nedokončené – architektury. Člověk uvnitř zajetí rovných a pravidelných útvarů má u sebe jediného živého průvodce – psa. To vše v poněkud neobvyklém světelném provedení. Fotografie nese název přítel.

Klepněte pro větší obrázek
přítel., foto: shimmell

Pro milovníky světelných abstrakcí a umělecky laděných snímků může být zajímavé dílo od No21, které se přízračně jmenuje Křížem krážem.... Autor v něm pracuje s hrubým zrnem, černobílým provedením a čtvercovým formátem, což dává mistrně dohromady.

Klepněte pro větší obrázek
Křížem krážem, foto: No21

Se světlem si hraje do třetice také Clostermann na fotografii Stíny ., která zachycuje mladého muže obklopeného atmosférou, kterou lze označit téměř za esenci rána.

Klepněte pro větší obrázek
Stíny, foto: clostermann

Samet a Manšestr přirozeně zapadá do agronomické a krajinářské fotografické tvorby Uhlera. Diváka potěší nejen smyslem pro křivku ve volné krajině, ale také barevným provedením a určitým citem pro situaci, které se tento autor dlouhodobě věnuje.

Klepněte pro větší obrázek
Samet a Manšestr, foto: Uhler
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou