DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Milkiller aneb co vše můžeme najít ve sklenici mléka

Země oplývající mlékem a medem je synonymum pro ideální životní prostor téměř libovolného národa napříč kulturami a časem – od Izraelitů po Čechy.

V řeckých bájích má mléko do velké míry rozměr nejen blahobytný, ale také rozměr síly – Heraklovi právě mateřské mléko dává mimořádnou moc. V českém prostředí je mléko spojené ještě s jedním významným fenoménem, totiž s mléčným barem.

Jistý předchůdce rychlého občerstvení sázel primárně na mléčné výrobky, čímž vytvářel prostředí velice nezvyklé sociální interakce, kterou lze jen obtížně k něčemu připodobit. Možná právě z reflexe těchto dvou zdrojů – mléka jako síly, hojnosti a života na straně jedné a mléčných barů na straně druhé čerpá snímek Milkiller.

Fotografie zachycuje dvojici modelek, které stojí u baru. Na sobě mají oblečení, jež jakoby stálo na půli cesty mezi oděvem dospělé ženy a dětské košilky. Bílá barva a poslušný postoj opět pracují s motivem návratu do dětství. A běží jim čas – hodiny jsou zde jako spojení chronos s kairos – čas cyklický i lineární, mýtus o věčném návratu i symbol stárnutí. Symbol toho, že mléko již není adekvátním nápojem pro dospělé, že materie se nemůže vměstnat do formy.

Klepněte pro větší obrázek
Milkiller, foto: nejmil

Jsou zde ještě nejméně dva zajímavé prvky. První je odkaz na řád – tedy něco, co mléčné bary měly jen velice slabé a dětství také. Obě ženy naopak stojí zcela nehnutě, zarovnané s poličkou, v řadě, jako ovce čekající na porážku. Vše je jasné, vyrovnané, systematické. Není zde místo pro tajemství ani vnitřní svět. Jakoby celá kompozice i oblečení chtěli ukázat, že jde jen o obálku, ve které nic není. Osobnost jakoby se zde oddělila od osoby, z persony se stalo individuum, jestliže si můžeme půjčit Rupnikův koncept.

A pak je zde práce s barvou – modrá je barvou naděje, čímsi snovým a optimistickým. Jistě není bez zajímavosti, že scholastika vykonstruovala model tzv. limbu. Šlo o něco jako nebe, ale ne úplně – tam mířili nepokřtěné zemřelé malé děti. Možná celé scéna působí dojmem předdveří určité pokřivené představy takového ontologického stavu. Nehybní sebevrahové zde dostávají nový estetický rozměr.

Autor snímku Miloš Nejeschleb pořídil celou sérii snímků na podobné téma, které dohromady skládají zajímavý příběh. Každá v jiném formátu, ale s akcentem na gotickou strnulost, hravost míchaná s klidem. Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Platonovo podobenství o jeskyni je asi nejznámějším filosofickým přirovnáním vůbec. Jednu z možných ilustrací toho, jaký je rozdíl mezi tím, jak se věci zjevují a jaké skutečně jsou, nabízí Jokr7 a jeh vesnická tancovačka.

Klepněte pro větší obrázek
vesnická tancovačka, foto: jokr7

Májové tiene je snímkem zachycujícím zelená, vlnící se pole malebně romantizujícím pohledem, téměř jako imprese devatenáctého století. Autorem je promart.

Klepněte pro větší obrázek
Májové tiene, foto: promart

Čekatel od Baliana je snímek ukazující, jak moc může fotograf pracovat s myšlenkovým nastavením diváka, aby ho dokázal pobavit, potěšit a přitom překvapit.

Klepněte pro větší obrázek
Čekatel, foto: Balian

Na závěr ještě jedna meditačně procházková fotografie. Atrsakr na snímku siesta jakoby zachycoval pravý opak toho, co snímek Milkiller – postupné stávání se, vnitřní svět, růst, život.​

Klepněte pro větší obrázek
Siesta, foto: atrsakr
Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

ono mléko není škodlivé, bohužel to co si dn… Gazo 18. 5. 2016, 17:41
Súhlasím. S fanatikmi sa diskutovať nedá, ke… BigFoot 18. 5. 2016, 11:42
Není nutné urážet, i bych diskutoval o fakte… Miloš Nejezchleb 17. 5. 2016, 21:40
"nadužívanosti mléka v našich zeměpisných ší… BigFoot 17. 5. 2016, 21:29
Dobrý den, jen pro upřesnění, celá série Mil… Miloš Nejezchleb 17. 5. 2016, 21:07

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát