DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Minimální a minimalistická

O překračování naučených schémat a ochotě experimentovat. O podobnosti fotografie a psychologie. O látce, o kolážích a vůbec o světe kolem nás. O tom všem je dnešní fotografie týdne.

Pokud bychom hledali nějakou populární – téměř folkovou – formu umění, tak by to byla fotografie. Fotit není vlastně nic těžkého a výrobci fotoaparátů tomu také nahrávají; stačí sáhnout po kompaktním fotoaparátu nebo nastavit funkci automat a pak mačkat spoušť.

V podobné pozici je mezi vědami psychologie. K tomu, aby se člověk seznámil se základy, není třeba žádné složité matematiky ani formálních struktur jako v případě fyziky či jiných přírodních věd. A stejně jako v případě fotografování, lze velice pěkně a rychle aplikovat jednoduché poučky a sledovat výsledky.

Jenže znalost typů osobností v rovině flegmatika a cholerika nebo informace o tom, že focený objekt by nemusel být namačkaný na okraje snímku z člověka vědce ani umělce neudělá. Není asi možné říci, že přítomnost fotografů amatérů nebo psychologů na úrovni jedné nebo dvou příruček oboru nějak škodí, i když se na ně bude většina komunity dívat trochu skrz prsty. Jde o skvělý inkubátor budoucích talentů.

Jinak než takto jednoduše se začít dá jen obtížně. Neznám žádného fotografa, který by řadu let procházel dobré výstavy, načítal knihy o technice i teorii, věnoval se estetice a pak z prvních snímků uspořádal výstavu. Podobně vzácné by bylo najít psychologa, který by si neprošel fází analyzování sebe i celého svého okolí pomocí jednoduchých schémat, pouček nebo poruch.

Jak fotografování, tak i psychologie se stávají skutečně zajímavými až tehdy, když je člověk schopen odložit naučená schémata a – mající je někde vzadu v hlavě – začít pracovat vlastním způsobem, hledat nové cesty, souvislosti, metody, techniky. Tedy přejít z fáze reprodukce do kreativity či experimentu.

Klepněte pro větší obrázek
Minimální, foto: chloor

Snímek Minimální, jehož autorem je chloor ukazuje zajímavou věc. Látka vytváří relativně pravidelnou, postupně divergující, strukturu, která je – v oblasti zlatého řezu – narušená. Tak jako malá porucha v teorii chaosu nebo v nerovnovážné termodynamice zásadním způsobem mění vlastnosti celého systému, tak také zde je ona zacyklenost tím, co určuje celkový ráz.

Porucha – jak se takovým objektům říká – je zde centrálním prvkem, ne něčím nežádoucím, ale fundamentem, na kterém je stavěna celá výpověď. Je vykročením z litery, dechem svobody, který vytváří prostor pro interakci diváka s obrazem.

Gratuluji autorovi k zajímavému dvojbarevnému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Peter Cakovský přistupuje k fotografii jako kolážista. V prvním kroku promýšlí scénu, komponuje ji, hledá správné pohledy a souvislostí. V druhém fotografuje a ve třetím takto vytvořenou realitu dekomponuje, rozloží na malé části, transformuj je a spojuje v jeden nový – předem promyšlený celek. Vzniká tak zcela nová skutečnost, která je ale složená z výpovědi již existujícího světa. Tentokráte nabízí snímek, kterým by mohla začínat nějaká pohádka, fantasy příběh i třeba děsivý horor, s názvem Home.

Klepněte pro větší obrázek
Home, foto: Cako SK

Mila nabízí na snímku III velice pěknou hru se zrcadlením a symetrií, kterou je možné uspokojivě číst jen v kontextu celé, velice pozoruhodné série.

Klepněte pro větší obrázek
III, foto: mila...

K tématu psychologie a fotografování se vrací snímek Emócie, jejímž autorem je Landov. Nabízí pohled na slečnu, která ve výrazu své tváře rozeznívá složitou strukturu svého vnitřního světa, mezi nudou a údivem, zájmem a lhostejností, smutkem a vnitřním usebráním.

Klepněte pro větší obrázek
Emócie, foto: landov

Na závěr ještě jednoduchá, ale velice dobře komponovaná, fotografie od Paklíka, která spadá do jeho systematického studia supermarketů a obchodních center. Nese název moderní doba. a vyvolává otázky po hodnotách, které jsou pro nás důležité a činnostech, které jim často příliš neodpovídají.

Klepněte pro větší obrázek
moderní doba, foto: shimmell
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Dakujem Ti ;-) landov 15. 7. 2015, 12:15
Landov: gratulace :) Lotrandor 15. 7. 2015, 12:00

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.