DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Most Svatého Kříže

K létu patří i výpravy do neznáma – naší vlasti jsme si již užili dosyta, je čas podívat se do ciziny
Fotografie týdne: Most Svatého Kříže

Polsko a zejména jeho hlavní město Varšava skýtají podle posledních příspěvků v naší Galerii mnoho zajímavých zákoutí. Zejména milovníkům architektury zaplesá srdce například nad tenkými liniemi prošpikovanou budovou banky či pokřiveným profilem domu, v němž sídlí polská televize.

Další jednoduchý, ale zároveň velmi sugestivní záběr, který nás nutí k zamyšlení, najdeme mezi nejnovější tvorbou autora s přezdívkou Nyuszika. Na snímku je zajímavý detail mostu zvaného Swietokrzyski. V překladu jde tedy o most Svatého Kříže. Tedy – má jít. Ze středu fotografie se však na všechny strany rozbíhají jen bílé paprsky. O co se tedy přesně jedná?

Klepněte pro větší obrázek 
..Most Swietokrzyski - Warszaw; foto: Nyuszika

Most Swietokrzyski patří zcela zaslouženě mezi nejzajímavější architektonické objekty Varšavy. Se svými 479 metry délky se pne přes Vislu, nejdelší řeku Polska. Jedná se o most poněkud netradiční, tedy visutý. Zatímco k západnímu břehu most poutají dva pilíře, východní konec mostu je ukotven k hlavní podpůrné věži o výšce 90 metrů. Z vrcholku této věže se postupně rozbíhá osmačtyřicet lan, na nichž je most upevněn.

Hlavní věž je s betonovým klidem již téměř osm let (po velké rekonstrukci) rozkročena nad dvouproudou silnicí a jako dlouhé bílé vlasy se z ní na každou stranu mostu snáší dvacet čtyři reflektory ozářených lan. V noci je tato scenerie jistě obzvlášť efektní, proto se autor snímku neostýchal špici věže spolu s paprsky, které ční do všech stran, podat tímto neotřelým způsobem. Jako bychom měli hlavu zakloněnou a nosná konstrukce visutého mostu pomalu mizela z našeho zorného úhlu. Až to člověku bere dech.

Foto zdařile balancující na hranici mezi atypickými pohledy do světa architektury a jednoduchou abstrakcí již patří mezi nejlépe hodnocené práce prvního srpnového týdne. Kompozičně velice jednoduchý motiv se skládá v podstatě jen z několika křehkých linií, působí však originálně a přitažlivě. Výprava do Varšavy se autorovi snímku jistě vyplatila. Tímto mu tedy gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.