DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Most Svatého Kříže

K létu patří i výpravy do neznáma – naší vlasti jsme si již užili dosyta, je čas podívat se do ciziny
Fotografie týdne: Most Svatého Kříže

Polsko a zejména jeho hlavní město Varšava skýtají podle posledních příspěvků v naší Galerii mnoho zajímavých zákoutí. Zejména milovníkům architektury zaplesá srdce například nad tenkými liniemi prošpikovanou budovou banky či pokřiveným profilem domu, v němž sídlí polská televize.

Další jednoduchý, ale zároveň velmi sugestivní záběr, který nás nutí k zamyšlení, najdeme mezi nejnovější tvorbou autora s přezdívkou Nyuszika. Na snímku je zajímavý detail mostu zvaného Swietokrzyski. V překladu jde tedy o most Svatého Kříže. Tedy – má jít. Ze středu fotografie se však na všechny strany rozbíhají jen bílé paprsky. O co se tedy přesně jedná?

Klepněte pro větší obrázek 
..Most Swietokrzyski - Warszaw; foto: Nyuszika

Most Swietokrzyski patří zcela zaslouženě mezi nejzajímavější architektonické objekty Varšavy. Se svými 479 metry délky se pne přes Vislu, nejdelší řeku Polska. Jedná se o most poněkud netradiční, tedy visutý. Zatímco k západnímu břehu most poutají dva pilíře, východní konec mostu je ukotven k hlavní podpůrné věži o výšce 90 metrů. Z vrcholku této věže se postupně rozbíhá osmačtyřicet lan, na nichž je most upevněn.

Hlavní věž je s betonovým klidem již téměř osm let (po velké rekonstrukci) rozkročena nad dvouproudou silnicí a jako dlouhé bílé vlasy se z ní na každou stranu mostu snáší dvacet čtyři reflektory ozářených lan. V noci je tato scenerie jistě obzvlášť efektní, proto se autor snímku neostýchal špici věže spolu s paprsky, které ční do všech stran, podat tímto neotřelým způsobem. Jako bychom měli hlavu zakloněnou a nosná konstrukce visutého mostu pomalu mizela z našeho zorného úhlu. Až to člověku bere dech.

Foto zdařile balancující na hranici mezi atypickými pohledy do světa architektury a jednoduchou abstrakcí již patří mezi nejlépe hodnocené práce prvního srpnového týdne. Kompozičně velice jednoduchý motiv se skládá v podstatě jen z několika křehkých linií, působí však originálně a přitažlivě. Výprava do Varšavy se autorovi snímku jistě vyplatila. Tímto mu tedy gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.