DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: My – Jedineční

„Když je někdo jiný, někteří "zelenají" závistí, nepřejí mu...“ Těmito slovy provází Zdenek7k svou symbolickou kompozici, zahalenou do šedozeleného přísvitu. S těmi, kdo jsou „jiní“, se obvykle nikdo nedruží a se svou zvláštní barvou zůstávají vyvrženi na okraj. Autor Fotky týdne jim však rozumí…
Fotografie týdne: My – Jedineční

Již první pohled do jeho portfolia nám prozrazuje, že jde o fotografa s neobvyklým barevným cítěním. Celou jeho tvorbu navíc spojuje zelená barva. Až na dva kousky pojednávají všechny fotky o přírodě a její koexistenci s člověkem. Ty dva odlišné však dokazují, že jejich tvůrce má co říct i k portrétu a experimentální fotografii a že se neuzavírá do jediné, „své“ kategorie. Kompoziční i námětová neobvyklost, čistota, skvělé technické zpracování a hlavně symbolika – tato slova můžeme spojit se snímky podepsanými přezdívkou Zdenek7k.

Klepněte pro větší obrázek
„My - Jedineční“: zdánlivě jen pár ložiskových kuliček na hladkém dřevěném stole.

Nejlepší snímek minulého týdne je shora a zezdola orámován černými okraji s tenkou bílou linkou a v pravém dolním rohu je nevtíravým způsobem umístěn podpis autora. Podobným způsobem dodal punc originality i svým dalším dílkům. Nesuďme však jen okrajový rámeček - to, co je v něm, si naši pozornost zaslouží víc. Máme před sebou širokoúhlou dynamickou diagonální kompozici, která mírně padá doleva. Tento „nedostatek“, který způsobuje dojem pohybu, však koriguje zcela záměrné umístění barevných koulí v kompozici. Poté, co pohled pozorovatele sklouzne po spojnici mezi jednotlivými (z davu vystupujícími) individualitami, zastaví se na těch nejkřiklavějších – růžové a hlavně žluté. Ty nacházíme pro změnu vpravo nahoře. A je to, kompozice se vyvažuje a přitom se nestává statickou. Již zmíněnou dynamiku totiž podporují linie na dřevěném podkladě, díky nimž se má lidské oko stále čeho chytit, aniž by se ztrácelo v prázdných rozích a ostrůvcích tmy.

Ani hloubka ostrosti nepatří mezi věci, pojaté podle obvyklého schématu. Ačkoli se debatovalo o přílišné neostrosti, tvůrce fotografie potvrdil, že se jedná opět o záměr. Zaostřeno je totiž pouze na skupinku kuliček uprostřed a vpravo nahoře. Na scénu opět přichází promyšlený prvek kompozice – žlutá koule, na kterou se vše soustřeďuje. To, co se děje za ní, je vlastně nedůležité, pomalu to ustupuje do rozmazané mlhy a ztrácí se to v nazelenalém šeru. Jen my jedineční jsme podstatní, protože bez nás by dav byl jen jednobarevnou hmotou. Autorovi, který se odhodlaně stal jednou z barevných kuliček v šeru Galerie, tímto gratulujeme.

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: barvy... janinka 2. 3. 2006, 17:11
Super bomba Vili 2. 3. 2006, 11:30
barvy... delph 2. 3. 2006, 08:58
Re: poděkování goodoldalex 27. 2. 2006, 23:43
.. ondrapa 27. 2. 2006, 22:17

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.