DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Na konci světa a ještě dál

Hic sunt leones byla latinská formule označující místo ležící za koncem známého světa. Jaké limity dnes máme my? Víme, co je na konci našeho světa? A co je za jeho koncem?

Z hlediska fyziky může být značně spekulativní přemýšlet o tom, co se nachází za hranicemi námi známého vesmíru, jehož poloměr je dán vzdáleností, které světlo urazilo z bodu singularity do volného prostoru.

O tom, co je za našim vesmírem, nic nevíme, snad jen můžeme předpokládat, že nikde blízko není podobně velký gravitačně interagující objekt. Velikost našeho světa je tak dána podobným limitem jako toho starověkého – kam až můžeme dohlédnout.

Konec světa nemusí být ale něčím fyzikálně absolutním. Lze s dobrým přiblížením říci, že pro sedláka sedmnáctého století byla Vídeň na konci světa, v místech, o kterých slyšel, možná z nich měl určité zprávy, ale nikdy je neviděl. Jeho limit byl dán nejbližšími vesnicemi, městem, kde se konal výroční trh či nejbližší šlechtou.

Ještě jiný pohled může nabídnout dnešní člověk. Konec světa, je znovu tam, kde platí hic sunt leones, tedy v místech, kde není bezpečno, nemáme mapu, jednoznačný návod jak postupovat. Jde tak především o limity nitra. To je důvod, proč se lidé vydávají na Antarktidu či za severní kruh. Uprostřed samoty chtějí najít bílá místa na mapě svého mikrokosmu a tyto lvy z nich odstranit. Bojíme se především toho, co neznáme a poznání se tak může zdát jako cesta k osvobození. Jistě nikdy nebude úplné, ale sama cesta je tím, co má význam.

Klepněte pro větší obrázek 
Na konci světa, foto: Kenťan

Snímek Na konci světa, jehož autorem je Kenťan ukazuje právě takový proces vnitřní reflexe, během které se hranice našeho světa stále rozpínají – a člověk může neustále růst. Sám se svým bděním, námahou, strachem. Sám se sebou.

Gratuluji autorovi ke snímku s mimořádně hlubokou atmosférou i dobrým technickým provedením a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Zánik mayské civilizace je dílem, jehož autora není těžké odhalit. Je jim giomdesampre a nese všechny prvky jeho jednoznačného rukopisu. A k tématu konce světa přidává ještě rozměr časový. Tycho de Brahe má na svém náhrobku v Týnském chrámu napsáno, že ne moc a bohatství, ale vědění vládne času, což může být zajímavým podnětem pro (nejen politické) přemýšlení.

Klepněte pro větší obrázek 
Zánik mayské civilizace, foto: giomdesampre

Cadel na snímku … ukazuje rybáře, který prožívá svou samotu a ticho, jako cosi zcela samozřejmého. Každý den vyjíždí na moře, bojuje s ním o obživu a vrací se domů. Čtvercový snímek by mohl být titulním obrázkem Hemingwayova Starce a moře.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: cadel

Dámy z prvního patra zachycují zvláštní hru grafických prvků, koláž, kterou vytvořil běžný život a tvorba člověka, jaksi mimovolně a nereflektovaně. Přesto přichází fotograf – Navyy – aby dvojici dam zachytil a nalezl tak v chaosu určitý řád, interpretovat svět, který na první pohled nic zajímavého nenabízí.

Klepněte pro větší obrázek 
dámy z prvního patra, foto: navyy

A na závěr jeden snímek ranní krajiny z dílny Daniela Vlka. Nese název … a v hlavních rolích vystupuje strom, plovoucí kachna a tichá okrasně se vlnící říčka.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: danyjelvlk
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Děkuji za inspirativní recenzi. Kenťan 2. 6. 2014, 10:48
Velmi zaujimave zamyslenia. Aj ked niektorym… Milan 29. 5. 2014, 06:06
Chyba je na straně mojí a automatických opra… Petr Březina 28. 5. 2014, 11:36
Astronom a matematik se jmenoval Tycho de Br… Ludvík Zemek 28. 5. 2014, 10:36

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.