DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Na konci světa a ještě dál

Hic sunt leones byla latinská formule označující místo ležící za koncem známého světa. Jaké limity dnes máme my? Víme, co je na konci našeho světa? A co je za jeho koncem?

Z hlediska fyziky může být značně spekulativní přemýšlet o tom, co se nachází za hranicemi námi známého vesmíru, jehož poloměr je dán vzdáleností, které světlo urazilo z bodu singularity do volného prostoru.

O tom, co je za našim vesmírem, nic nevíme, snad jen můžeme předpokládat, že nikde blízko není podobně velký gravitačně interagující objekt. Velikost našeho světa je tak dána podobným limitem jako toho starověkého – kam až můžeme dohlédnout.

Konec světa nemusí být ale něčím fyzikálně absolutním. Lze s dobrým přiblížením říci, že pro sedláka sedmnáctého století byla Vídeň na konci světa, v místech, o kterých slyšel, možná z nich měl určité zprávy, ale nikdy je neviděl. Jeho limit byl dán nejbližšími vesnicemi, městem, kde se konal výroční trh či nejbližší šlechtou.

Ještě jiný pohled může nabídnout dnešní člověk. Konec světa, je znovu tam, kde platí hic sunt leones, tedy v místech, kde není bezpečno, nemáme mapu, jednoznačný návod jak postupovat. Jde tak především o limity nitra. To je důvod, proč se lidé vydávají na Antarktidu či za severní kruh. Uprostřed samoty chtějí najít bílá místa na mapě svého mikrokosmu a tyto lvy z nich odstranit. Bojíme se především toho, co neznáme a poznání se tak může zdát jako cesta k osvobození. Jistě nikdy nebude úplné, ale sama cesta je tím, co má význam.

Klepněte pro větší obrázek 
Na konci světa, foto: Kenťan

Snímek Na konci světa, jehož autorem je Kenťan ukazuje právě takový proces vnitřní reflexe, během které se hranice našeho světa stále rozpínají – a člověk může neustále růst. Sám se svým bděním, námahou, strachem. Sám se sebou.

Gratuluji autorovi ke snímku s mimořádně hlubokou atmosférou i dobrým technickým provedením a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Zánik mayské civilizace je dílem, jehož autora není těžké odhalit. Je jim giomdesampre a nese všechny prvky jeho jednoznačného rukopisu. A k tématu konce světa přidává ještě rozměr časový. Tycho de Brahe má na svém náhrobku v Týnském chrámu napsáno, že ne moc a bohatství, ale vědění vládne času, což může být zajímavým podnětem pro (nejen politické) přemýšlení.

Klepněte pro větší obrázek 
Zánik mayské civilizace, foto: giomdesampre

Cadel na snímku … ukazuje rybáře, který prožívá svou samotu a ticho, jako cosi zcela samozřejmého. Každý den vyjíždí na moře, bojuje s ním o obživu a vrací se domů. Čtvercový snímek by mohl být titulním obrázkem Hemingwayova Starce a moře.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: cadel

Dámy z prvního patra zachycují zvláštní hru grafických prvků, koláž, kterou vytvořil běžný život a tvorba člověka, jaksi mimovolně a nereflektovaně. Přesto přichází fotograf – Navyy – aby dvojici dam zachytil a nalezl tak v chaosu určitý řád, interpretovat svět, který na první pohled nic zajímavého nenabízí.

Klepněte pro větší obrázek 
dámy z prvního patra, foto: navyy

A na závěr jeden snímek ranní krajiny z dílny Daniela Vlka. Nese název … a v hlavních rolích vystupuje strom, plovoucí kachna a tichá okrasně se vlnící říčka.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: danyjelvlk
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Děkuji za inspirativní recenzi. Kenťan 2. 6. 2014, 10:48
Velmi zaujimave zamyslenia. Aj ked niektorym… Milan 29. 5. 2014, 06:06
Chyba je na straně mojí a automatických opra… Petr Březina 28. 5. 2014, 11:36
Astronom a matematik se jmenoval Tycho de Br… Ludvík Zemek 28. 5. 2014, 10:36

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.