DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne... na ledu

Voda, proudící z tajícího ledu, hladina ozářená sluncem, vtíravá vůně jara, něžné fialové a zlaté odlesky dohasínajícího večera. To je jedna stránka rychlého ústupu zimy. Druhá stránka je však krutá – záplavy mnohým z nás zničily iluze i domovy. Stačí, když zmrzlá hladina dovolí…
Fotografie týdne... na ledu
Uplynulé dny byly poznamenány vodou ve všech podobách. Momentky s uhánějící vodou, zaplavená auta, mosty... Dokonce i na poklidných květinových zátiších se coby jisté zadostiučinění objevovaly drobné kapičky. Přesto však byl vítěz téměř jasný, jeho volba se obešla i bez oblíbené hlasovací bitvy. „Večer na ledu“ symbolizuje druhou stranu přírodní katastrofy – krásu, nad kterou zůstává rozum stát. Žijeme ve světě, kde se každý zápor může stát kladem; to, co je děsivé, je svým způsobem krásné. A naopak.

Aby pochval nebylo málo, začneme u skvěle rozprouděné debaty, která se pod snímkem odvíjí. Hned úvodem bylo nakousnuto téma barev. Co říkáte na barevné tóny aktuální fotografie týdne? Možná jde jen o zmatenou směs poloviny spektra. Tóny modrofialové, zlatooranžové a růžové však tvoří neobvyklé naturální osvětlení celé scenérie, které nenahradí žádný filtr ani počítačová úprava. Hlavní děj – přitažlivé světle žluté prvky – nacházíme v horní třetině vlevo, zatímco pravý dolní okraj je ponořen v modravém klidu velkých ploch. Kulaté chuchvalce tmavých stromů korespondují s rovnými úsečkami horizontu a obraz koření všudypřítomné linie ledu a sněhu, jemně narušující kompaktní celek.

Klepněte pro větší obrázek 
Zde je jedno z míst, kde se voda setkává s nebesy

„Paráda! Nádhera! Moc povedené!“ Podobné obdivné výkřiky doprovázely minulých sedm dní tohoto adepta na nejlepší foto. „Jak taková krása může způsobit takovou zkázu?“ zajímají se jiní. Ač je Peter Drančák v nové Galerii téměř muzejním exponátem, tuto odpověď vám nedá. Dovede však nabídnout jiný sortiment. Bylo by nadnesené říci „co fotka, to skvost“, ale hodnocení snímků, jimiž se zde prezentuje, ve všech případech začíná na devítku. Není se čemu divit. Technika, kompozice, výsledek – a dokonce i velmi citlivě zpracovaný titulek uvnitř – vzdávají totiž svému tvůrci tichý hold.

Již klasikou je také autorova závěrečná úprava v podobě jednoduchých bílých rámečků jednotného tvaru, které opticky projasňují a zněžňují výsledný dojem. Od svého posledního úspěchu počátkem září, kdy byl tento tvůrce zvolen nejlepším autorem díky snímku „Lesní imprese“, se změnily pouze rámy barvy noci. Kvalita jejich obsahu se – stejně jako tehdy na podzim - dokáže hvězd i lidských emocí dotýkat. A jejich autor je stále věčným lovcem světel a stínů v ztracených krajích a výspách dosud neobjevených zemí. Snad si ho tam najdou alespoň naše gratulace…

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.